Odjezd ruských vojsk, která více než dvacet let okupovala Československo (1990)

Odjezd ruských vojsk, která více než dvacet let okupovala Československo (1990) | foto: Petr Urbásek

V Jičíně okupanti obývali památku, z města odjeli před dvaceti lety

  • 0
Za několik dní to bude přesně dvacet let od odjezdu ruských vojsk z Jičína. Ruská okupační armáda sídlila přímo v centru města v Českém ráji, v bývalé jezuitské koleji jen pár kroků od Valdštejnova náměstí. Památku Rusové naštěstí moc neponičili.

Okupační armády se město zbavilo až v pátek 19. dubna 1991. V 21 hodin vyjel z Jičína vlak se sedmnácti vagony obsazenými vojáky místní sovětské posádky a přes Polsko zamířil k ukrajinskému Kyjevu.

Odsun sovětských vojsk z Československa

Celkem bylo:

(údaje k 30. 6. 1991)

transportů - 925

vojáků - 73 500

rodinných příslušníků - 39 000

tanků - 1 220

obrněnců - 2 500

letadel - 105

vrtulníků - 175

tun munice - 95 000

První transport odjel 26. 2. 1990 z Frenštátu pod Radhoštěm, poslední železniční transport překročil hranici 21. 6. 1991.

Sovětská armáda uvolnila 355 vojenských objektů (z toho 286 v České a 69 ve Slovenské republice). K civilnímu využití bylo předáno 65 objektů převážně na území České republiky. Zdroj: www.nezapomente.cz

"To, že zabrali právě jezuitskou kolej, jednu z nejvzácnějších stavebních památek města, spojenou například se jménem Valdštejnovým či Balbínovým, bylo pro Jičíňáky zvlášť bolestné," vzpomínal na úterním setkání přímých účastníků odsunu sovětských okupačních jednotek v jičínském muzeu místní pedagog a polistopadový poslanec Federálního shromáždění Josef Novotný.

Obyvatelům města však nezbylo nic jiného než vzít vojenskou přítomnost okupační mocnosti jako fakt a každodenní realitu.

Ruským důstojníkům ve městě říkali elpíčka

"Tak nějak jsme si po několika letech zvykli potkávat na ulicích ruské důstojníky, jimž jsme podle tvaru a velikosti jejich čepic přezdívali elpíčka. I jejich velmi rychle a snadno rozpoznatelné manželky," popisoval Novotný.

Koho však naopak v Jičíně paradoxně skoro vůbec vidět nebylo, byli prostí vojáci, kteří nesměli po celou dobu své služby opustit kasárny. "Jedinou výjimkou byli jacísi sluhové - pucfleci, jež bylo možno vídat, jak v těžkých bagančatech a s objemnými nákupními taškami klopýtají několik kroků za svými pány," líčil Novotný.

Přesto na tom Jičín podle pamětníků byl o něco lépe než některá jiná města, kde se sovětská armáda rovněž "dočasně" usadila.

"Jičín měl štěstí, že nedopadl třeba jako Vysoké Mýto, kde Rusové obsadili polovinu města. V Jičíně zůstala kromě Rusů i naše armáda, takže ten negativní dopad na život místních lidí byl přece jen o něco menší," dodal Jaroslav Veselý z jičínského sdružení Paměť a svědomí, který si na jaře roku 1990 jako jeden z mála lidí mohl prohlédnout Sověty obsazenou a před okolním světem neprodyšně uzavřenou jezuitskou kolej i zevnitř.

Kdy přesně Rusové do města přišli, dnes už nikdo neví

Ve skupině, kterou na zmapování situace v kasárnách vyslalo jičínské Občanské fórum, byla i tehdejší novinářka a současná profesorka Lepařova gymnázia Dana Gottliebová: "Velitel se snažil být galantní, což mě překvapilo. Čekali jsme spíš odmítavý postoj. Ochotně nás vodil po koleji, všechno nám ukazoval a bylo na něm vidět, že chce být chválen. Nejvíc mi utkvělo v paměti, jak bylo všechno natřeno lesklým emailem. I schody."

Odchod sovětské armády z Jičína je v městské kronice zaznamenán téměř s minutovou přesností. Mnohem obtížnější je zjistit, kdy do města přišla.

Hned v noci z 20. na 21. srpna 1968, kdy do Československa vtrhla vojska pěti zemí Varšavské smlouvy, to určitě nebylo. Jičín byl totiž obsazen jednotkami polské armády, s jejichž pobytem je spojena i nesmyslná střelba opilého vojáka, který zabil dva místní lidi a několik dalších zranil.

"Poláci však po určité době odešli a byli nahrazeni sovětskou armádou. Ta možná i kvůli tomu nešťastnému incidentu přišla až s určitým zpožděním. Neví se však přesně kdy. V kronice ani v dobovém tisku jsem žádný jasný údaj nenašla," informovala jičínská kronikářka Eva Bílková.

Koleje po odchodu Rusů vypadaly jako před dvaceti lety

"V létě roku 1969 jsem byl povolán na cvičení záložáků. Asi tři neděle jsme ještě pobývali v koleji, ale potom přišel rozkaz, že se tyto kasárny musí připravit na příchod sovětské armády," vzpomněl si první polistopadový jičínský starosta Ivan Matějka.

Okupační sovětská posádka se podle pamětníků ve městě poprvé oficiálně prezentovala v prvomájovém průvodu v květnu 1970.

"Jsem asi jeden z mála, kdo mohl porovnat, jak vypadala jezuitská kolej v roce 1969, a jak v roce 1991, kdy ji sovětská armáda po víc než dvacetiletém pobytu opouštěla. A musím říci, že jsem téměř nepoznal rozdíl. To mě tedy opravdu hodně překvapilo. To jsem nečekal," přiznal Matějka.

S odchodem sovětské armády z jezuitské koleje má nesmazatelně spojenu ještě jednu vzpomínku: "Vlak s vojáky odjel v pátek večer a ještě tu samou noc někdo z koleje ukradl sporák napojený na plyn. A to i přes to, že vrata byla zajištěna řetězem."