Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sdružení plánuje v pevnosti Josefov soukromé vězení. Stát ho nechce

  12:40aktualizováno  12:40
Vězení pro více než 700 odsouzených by mohlo vyrůst v opuštěných kasárnách a vojenské nemocnici v pevnostním městečku Josefov na Náchodsku. Šlo by o první soukromou káznici, kde by si na sebe vězni částečně vydělávali. Ministerstvo spravedlnosti ale podobný projekt nyní odmítá.

Kapacita věznice v opuštěné části pevnosti Josefov by byla kolem 700 až 750 odsouzených lidí. | foto: Tomáš Krist

Zájem mají podnikatelé i město Jaroměř, které zájemce o Čtvercová kasárna a vojenskou nemocnici neúspěšně hledá už roky. Teď záleží na ministerstvu spravedlnosti, které zatím mlčí.

"Stavíme náš projekt na tom, že si vězni vydělají na pobyt a sníží tím částku, kterou za ně stát dnes musí platit. Namísto současných 930 korun za odsouzeného by stát platil přes 500 korun. Nechceme vytvářet jen další vězeňské kapacity. Nyní jednáme s ministerstvem spravedlnosti o potvrzení zájmu," řekl Pavel Chládek ze sdružení Nové světlo, který záměr už představil zastupitelům.

Oprava by stála asi 370 milionů korun

Podle předběžných odhadů sdružení počítá, že by se staré budovy opravily nákladem asi 370 milionů korun a kapacita věznice by byla kolem 700 až 750 odsouzených lidí.

Jednak by šlo o pachatele zařazené do nejmírnějšího typu věznice s dohledem, dál by zde byli pachatelé středních deliktů odsouzení do věznice s dozorem. Až dvě třetiny odsouzených by se podle úvah sdružení mohly zapojit do práce na montážních a výrobních linkách v areálu. Vězení by nabídlo 50 až 100 pracovních míst také pro civilní zaměstnance.

Čtvercová kasárna v pevnosti Josefov

  • Areál původních jízdeckých kasáren vznikl v letech 1780-1788. Bydleli tam důstojníci i mužstvo, v přízemí bývaly stáje pro koně, na půdách se skladovalo krmivo. Později začala kasárna sloužit dělostřelcům.
  • Kasárna tvoří rozlehlá budova s asfaltovým nádvořím, přiléhají k Masarykovu náměstí s kostelem. Sousedí také s areálem bývalé vojenské nemocnice. 
  • Budova je památkově chráněná, třípodlažní objekt o 16 tisíci metrech čtverečních je opuštěný a nevyužívaný.

Sdružení chce v první etapě zprovoznit Čtvercová kasárna, v další by vězni mohli pracovat na opravách nemocnice. Tam by vznikla administrativní část s ředitelstvím.

Vězení však zatím nemá nic jisté. Ministerstvo spravedlnosti na dotaz MF DNES uvedlo, že vězení zatím nepodpořilo a ani o něm nejedná, protože k péči o odsouzené má státní Vězeňskou službu České republiky.

"K projektu, kdy by si stát pronajímal soukromou věznici, by byla potřeba změna legislativy, české zákony s něčím takovým nepočítají," uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Štěpánka Čechová.

Stát: Propočty Nového světla nejsou realistické

Podle mluvčí stát, aby se postaral o vězně, má vlastní prostředky a majetek. Část kapacit pro vazbu a výkon trestu dokonce po amnestii zakonzervoval. Proti pronajímání věznic od soukromníků podle ní mluví i zkušenosti z evropských zemí, které k tomu nedávají dobré reference.

"Z těchto zkušeností vyplývá, že provoz takových zařízení bývá ve výsledku vždy dražší, než pokud ho zajišťují složky státu. Také propočty, které k nákladům na vězně zveřejnilo v některých médiích občanské sdružení Nové světlo, nepovažujeme za realistické," podotkla mluvčí ministerstva.

Vězeňská služba České republiky tvrdí, že lednová amnestie přecpaným tuzemským věznicím pomohla. V současné době je ve věznicích a vazebních věznicích 16 671 vězněných lidí, což znamená, že jsou naplněné téměř z 80 procent.

"Z tohoto důvodu potřebu nových prostor pro vězněné osoby aktuálně nemáme. Po lednové amnestii naopak byla zrušena Věznice Drahonice," uvedl Robert Káčer z generálního ředitelství Vězeňské služby ČR, který však nechtěl odhadovat, zda stát další věznice bude potřebovat v budoucnu. 

Město chce mít nejprve jistotu, že stát bude mít o vězení zájem. Pak by vstoupilo se sdružením do akciové společnosti.

"Nechceme objekt prodat, musí tam být určitá záruka. Šli bychom jako město do spolupráce. Zastupitelé vidí, jak kasárna i nemocnice chátrají, proto myslím, že spíš budou rádi za toto využití," míní místostarosta Jaroměře František Vrabec.

Podle něj investoři odcházejí spíš do západních Čech, takže pro region je velmi obtížné vůbec někoho získat.

Pokud by věznice vznikla, předseda josefovského osadního výboru Milan Libich by v ní viděl přínos.

"Zachránili bychom budovy, pro které není po odchodu armády žádné využití. Za odsouzenými by přijížděly jejich rodiny, zvýšilo by to návštěvnost Josefova a alespoň by nekrachovali zdejší podnikatelé. Máme tu sto volných bytů a pokud by se projekt uskutečnil, město by je uvolnilo pro ubytování vězeňské stráže a jejich rodin," řekl jaroměřský zastupitel Libich.

Josefov se po léta potýká s mnoha problémy, je zanedbaný a žije tu početná romská komunita. Filmaři ho však oceňují kvůli zachovalé architektuře rakouského mocnářství a přijíždějí i zájemci o vojenskou historii a turisté.

Letos si zdejší podzemí a pevnost prohlédlo 20 tisíc turistů, propad jako u jiných památek tady nevznikl.

Kvůli věznici však lidé kolem pevnosti vyzývají k debatě.

"Bavme se i o negativech, aby se to vyjasnilo předem. Až někdo investuje peníze, těžko se zpětně bude něco řešit, zcela jistě klesnou ceny nemovitostí v okolí věznice. Je to rozhodnutí na padesát let dopředu. Umístění věznice uvnitř města pokládám za zoufalou myšlenku. Pokud by se nám podařilo vytvořit pozitivní dojem z pevnosti, věznice by ho zcela přebila," uvedl Miroslav Vašata, který vede městskou společnost Pevnost Josefov.

O dopadu nové věznice debatovali ve středu účastníci na mezinárodní konferenci Fort Cultura, což je projekt propojující pevnosti ve střední Evropě.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.