Kastelán, produkční, divadelní a hudební dramaturg a grafik v jedné osobě Jiří Vydra sedí u stolku před kavárnou v areálu Valdštejnské lodžie. Známá barokní památka z dob Albrechta z Valdštejna, která představuje nejviditelnější pozůstatek plánovaného urbanistického celku krajinného baroka na území dnešního Jičína, ze všeho nejvíce připomíná staveniště.
„Opravy moc dohromady s veřejnými akcemi nejdou, ale jsou pro nás alfou a omegou. Bez investic do oprav bychom to tady mohli postupně zabalit. Snažíme se, aby stavební práce program, který nabízíme lidem, omezily jen minimálně,“ říká pětatřicetiletý muž, který před pěti lety vyhrál výběrové řízení na pozici kastelána lodžie.
Lodžie patří městu Jičín, které v areálu v posledních čtyř letech proinvestovalo 24 milionů korun. Značnou část pokryla dotace. Přesto je stále co zlepšovat.
„V průchodu máme dvě mobilní WC a to fakt nestačí. Když je na akci někdy i tři sta lidí, je to problém. Nové toalety vzniknou tamhle. Výstavba sociálního zázemí zrovna v těchto dnech začíná,“ ukazuje přes dvůr, který ze tří stran ohraničují zchátralé budovy.
Jiří Vydra založil neziskovou organizaci Valdštejnské imaginárium, které má za cíl oživit historickou stavbu Valdštejnské lodžie projektem zaměřeným na živé umění, alternativní kulturu a netradiční rodinné akce. Ty pořádá ve zchátralých prostorech areálu barokní památky.
„Nečekáme na to, až se něco opraví, to by se tady ještě dnes nic nedělo. Vstoupil jsem do toho opačně, než by možná někdo očekával. Začal jsem od počátku dělat velký počet akcí navzdory tomu, v jaké byla památka kondici. Obrazně řečeno, nejdříve jsme rozjeli vlak, který dlouho stál, protože kdyby nebyl funkční, nikoho by nezajímal. Potvrdilo se mi, že čím více to tady žije, tím více má město snahu sem investovat,“ říká vystudovaný knižní grafik.
Pro pochopení, proč se v roli kastelána rozhodl ve Valdštejnské lodžii vybudovat jedno z nejzajímavějších center alternativní kultury v Královéhradeckém kraji, je třeba se vrátit o více než deset let do minulosti na Liberecko, kde se podílel na organizování různých akcí.
Když chtěl něco zažít, musel to zorganizovat
„Odjakživa jsem měl extrémní potřebu něco organizovat a tvořit. Vždycky jsem chtěl zažívat věci, které se v mém okolí neděly, a proto mi nezbývalo, než si je sám vytvořit,“ říká Vydra, který byl od roku 2003 také spoluorganizátorem známého festivalu alternativní kultury doplněného workshopy a promítáním filmů na hradu Grabštejn, kde si poprvé ve větší míře vyzkoušel realizovat své plány.
„Není možné, aby vás lodžie neovlivnila, je protknuta emocemi, tajemnem a nedokončenou Valdštejnovou vizí. Proto má Valdštejnské imaginárium podtitul Místo zapomenutých snů. Místo zapomenutých snů je prokletím a kulturní imaginárium je řešením, jak to prokletí překonat a vytvořit místo, kde sny mohou znovu ožívat,“ vysvětluje kastelán na nádvoří lodžie, kterou vévoda Albrecht z Valdštejna začal budovat koncem 20. let 17. století jako svou reprezentativní příměstskou vilu se zahradou a parkem. Areál včetně lodžie však nebyl nikdy dokončen.
„Kde jinde než tady se máme snažit o imaginativní umění. Diváky to nutí pracovat se svojí fantazií,“ pokračuje Vydra.
Inspirací mu byl film Imaginárium Dr. Parnasse od Terriho Gilliama. „Ve filmu vstoupí člověk do bizarního vozu a tam se mu začnou promítat jeho vlastní představy, do kterých se potopí. Přál bych si, aby člověk, který sem vstoupí branou, měl pocit, jako když se ocitne ve snovém světě,“ ukazuje na kamenný portál nad vchodem do Čestného dvora vedle kavárny.
Již legendární jsou projekty Divovánoce nebo Slavnost stromů, které se konají už tradičně v kulisách barokní památky a v přilehlém parku. Dramaturgie propojuje diváky s umělci. To je důvod, proč se projekty těší mezi lidmi takové oblibě.
„Lodžie je sama o sobě výjimečná. Co víme, tak minimálně ve střední Evropě neexistuje žádná podobná samostatně stojící stavba. Navíc Valdštejnův odkaz je velmi silným tématem, který stále inspiruje. Lodžii chápu jako scénu lidských osudů. Není pro běžného turistu, který očekává prohlídku prostor, kde jsou obrazy, historické exponáty, vycpané hlavy zvířat a vypráví se tam pohádka o Bílé paní. Je pro ty, kteří chtějí zažít něco mimořádného, nechají na sebe působit trochu jinou atmosféru, než je dokonale opravený zámek. Samotná stavba je lákadlem pro lidi, kteří chtějí prožít něco navíc,“ říká Vydra, který zajišťuje program i za vydatného přispění dobrovolníků.
„Pro mě je každý člověk, se kterým spolupracuji, důležitý. Dobrovolníci dotvářejí příběh, který nabízíme návštěvníkům. Naše imaginárium je nepřenosné, a to nejen kvůli místu, ale právě kvůli lidem,“ říká Vydra.
Podle něj by nebylo možné vytvořit centrum alternativní kultury bez podpory města: „V Liberci, odkud pocházím, naopak vedení města aktivitám neziskového sektoru nepřeje. Podle mě je to tím, že Liberec je v bývalých Sudetech, kde na konci války došlo k vykořenění. Na prvním místě jsou tam peníze a byznys. Jičín, jak jsem ho poznal, je město, kde lidé žijí po generace a mají k místu úplně jiný vztah. Překvapilo mě, jak je tady silný občanský aktivismus, jaký má vliv. V Jičíně si to lidé možná ani neuvědomují, jak se o všem diskutuje. Proto to na radnici občas pořádně vře. Považuji to za pozitivní projev zdravého ovzduší ve městě. Jsem přesvědčen o tom, že bez toho všeho bychom tady nebyli.“
