"V některých krajích rodiče strašili děti tím, že budou-li na Štědrý den zlobivé a náhodou něco snědí, takzvaná Perchta jim za trest rozpáře břicho nožem. V těchto krajích pak stavení obcházela bíle oděná děvčata s pomoučenými obličeji a v ruce držela velký nůž a škopeček na krev," říká průvodkyně Helena Kuberová.
Někdejší štědrovečerní večeře se skládala z devíti jídel, která měla být složená ze všeho, co se během roku na poli a na zahradě urodilo.
"Dokonce v chudších oblastech jižních Čech byli na začátku 17. století velkou oblibou pražení slimáci. Ti se tři dny předem naložili do mléka, aby se zbavili slizu. Poté se upražili na pánvi na tuku a přidaly se k nim sušené švestky a vařená jablka," líčí průvodkyně.
První zmínka o zdobení vánočního stromku pochází z německých zemí z roku 1570.
"Vánoční strom ozdobili řemeslničtí tovaryši pro jednoho řeznického mistra, aby ho uctili za to, že je zaměstnával. Z německých zemí se zvyk pomalu šířil do okolí. Do českých zemí se dostal někdy na počátku 19. století," sděluje průvodkyně a připomíná, že stromek se měl strojit až na Štědrý den dopoledne a odstrojit na Tři krále.
Nejstarší ozdoby byly z přírodních materiálů, byly jimi šišky, ořechy či jablka. Ozdoby na stromeček i na stůl z přírodních materiálů uvidí návštěvníci snad v každé ze zámeckých komnat.
Na Hrádku teď lidé mohou zavítat i do kuchyně. Kuchařky v dobovém oblečení tam podávají pravý anglický punč. Lidé mohou ochutnat také anglický čaj nebo vánoční cukroví.
Na zámku se prodávají i suvenýry a drobné vánoční dárky a ozdoby. Tradiční akci Vánoce na zámku mohou lidé navštívit o sobotách a nedělích do 12. prosince vždy od 9 do 16 hodin. Ve všední dny se tam mohou vypravit skupiny, které se předem objednají.
