Vědci bojují o severní bílé nosorožce, vajíčka posledních samic donosí jiné

  • 3
Záchrana nejohroženějších zvířat planety, tedy nosorožců bílých začíná nabírat konkrétní obrysy. Odborníci vyzkoušeli odběr vajíček u 12 nosorožců jižních bílých. Stejnému zákroku letos podrobí i dvě poslední samice severní formy, které před osmi lety odvezla do Keni královédvorská zoo.

Experti chtějí ještě v letošním roce odebrat vajíčka posledním dvěma žijícím samicím nosorožce severního bílého, zárodky by pak mohli donosit jiní nosorožci. Techniku odběru už vyzkoušeli na jižních bílých nosorožcích s velmi dobrými výsledky. Na světě žijí jen tři zástupci severní formy. Všechny vlastní dvorská zoo, od roku 2009 pobývají v keňské rezervaci Ol Pejeta (více o záchranně nosorožců čtěte zde).

Samice Nájin a Fatu a samec Súdán žijící pod dohledem ozbrojených strážců v Keni už se nejsou schopni rozmnožit přirozenou cestou. Všechny dosavadní pokusy o páření skončily neúspěchem. Fatu má v děloze patologické změny, které jí neumožňují zabřeznout. Starší samice má zase slabé zadní končetiny a při páření proto neunese samce.

Odebrání vajíček a vytvoření embrya v laboratorních podmínkách, které pak donosí jiná samice, je v současnosti jedinou cestou, jak tento druh zachránit před vyhynutím. „Věříme, že bychom k pokusům o odběr vajíček mohli přistoupit ještě tento rok,“ říká vedoucí mezinárodních projektů ve dvorské zoo Jan Stejskal.

Přelomový plán?

Techniku odběru vajíček ze dvoutunových zvířat experti v posledních dvou letech úspěšně vyzkoušeli u samic jižního bílého nosorožce, který patří k nejrozšířenějším druhům nosorožce na planetě. Do záchranných snah se zapojili vědci z celého světa. Přelomový plán zveřejnili loni v květnu v časopise Zoo Biology, krátce nato vzniklo konsorcium odborníků z několika světových institucí.

Jsou v něm zástupci Leibnizova institutu pro výzkum divokých a v zoo žijících zvířat v Berlíně, Avantey v Cremoně, Helmholtzova institutu v Berlíně a Mnichově a Kjúšú univerzity v japonské Fukuoce. Dvorská zoo je koordinátorem projektu.

„Složitý postup odběru vajíček byl dosud použit na dvanácti samicích jižních bílých nosorožců. Některým z nich jsme odebrali vajíčka bez jakýchkoli vedlejších účinků i dvakrát. Naše postupy neměly žádné negativní dopady na plodnost a mohou být použity i na léčbu neplodnosti způsobené cystami v děloze nebo na vaječníku,“ prozradil profesor Thomas Hildebrandt z Leibnizova institutu. Kromě Dvora Králové nad Labem poskytly nosorožce zahrady z Polska, Francie, Maďarska či Rakouska.

Odborníci v laboratoři specializované na reprodukci velkých zvířat v italské Cremoně nechávají odebraná vajíčka dozrát, snaží se je uměle oplodnit a vyvinout embryo, které by bylo vhodné pro přesun do dělohy nosorožčí samice. Italové už zaznamenali dílčí úspěchy. „Zatím dosáhli rýhování vajíčka, tedy rané fáze embryonálního vývoje,“ poznamenala mluvčí dvorské zoo Andrea Jiroušová.

Vše se musí nejdříve vyzkoušet

Právě metoda vývoje embrya je pro zahájení pokusů o odběr vajíček nosorožců severních bílých klíčová. „Je potřeba tuto metodu ještě optimalizovat a dotáhnout vývoj embrya do pozdějšího stádia. Nechceme do Ol Pejety jet s metodou, která se sice povedla, ale ještě není zcela ozkoušená, abychom samice nevystavovali zbytečnému riziku,“ poznamenává Stejskal.

Další možností, jak vymírající nosorožčí druh zachránit, je využití kmenových buněk. Plán počítá s využitím pohlavních buněk posledních žijících nosorožců i kmenových buněk, které je možné získat třeba z kožní tkáně zemřelých zvířat. Oplodněné pohlavní buňky by vědci mohli vložit do těla náhradní matky. Japonec Katsuhiko Hayashi už dokázal pomocí jednoduchých kmenových buněk získaných z kůže „vypěstovat“ myš. Použití této metody u větších zvířat je ale zatím v plenkách (více o výzkumu čtěte zde).

Ještě nedávno žilo na zeměkouli pět severních bílých nosorožců. Po úmrtí dvaatřicetileté Nabiré a o devět let starší samice Noly v americkém San Diegu (psali jsme zde) v roce 2015 zbývají poslední tři mohykáni v Ol Pejetě. Před osmi lety je tam královédvorská zoologická zahrada poslala s nadějí, že se ve své domovině rozmnoží. To se jim nepovedlo a vzhledem k jejich vysokému věku je to už prakticky vyloučené. Dvorská zoo je jedinou institucí na světě, které se podařilo severní bílé nosorožce rozmnožit. Narodila se zde celkem čtyři mláďata.