Ondřej Soukup z Centra biomedicínského výzkumu Fakultní nemocnice v Hradci Králové. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Proti sarinu pomůže injekce z Hradce. Naše látka je nejlepší, říká vědec

  • 2
Vědci z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové spolu s dalšími odborníky vyvíjejí látky, z nichž vzniká prostředek proti otravě chemickou zbraní. Velmi univerzální antidotum HI-6 vyvážejí do světa. "Musíme být na útok připraveni," říká vědec Ondřej Soukup.

"Věříme, že látka HI-6 je nejlepší, s největším spektrem účinku a nejméně škodlivá. V opozici je americká armáda, která tvrdí, že má něco lepšího. My však říkáme, že tu jejich látku, kterou považují za svou nejlepší, měla naše armáda už před třiceti lety. Odklání se od ní, protože máme něco lepšího. Američané jsou tvrdohlaví. Řekl bych, že v tomto ohledu jsme o krok vpředu. Stejný názor jako my mají i vědci například z Německa či Izraele," říká hradecký vědec Ondřej Soukup z Centra biomedicínského výzkumu fakultní nemocnice.

Jak látku dostanete do praxe?
Nejdříve jen zkoumáme, ale samozřejmě snem každého vědce je dostat léčivo do praxe. Nejen v našich podmínkách, ale i ve světě, je to však dost složité, samotný vývoj trvá zhruba patnáct let a stojí až jednu miliardu dolarů. Pro nás je to jednodušší tím, že naše antidota jsou velmi specifické látky, kde odpadá ta nejdražší a nejdelší část klinického zkoušení. Můžeme se pochlubit, že jsme pomáhali při zavedení jedné konkrétní soli látky HI-6 při registraci na Státním ústavu kontroly léčiv. Látka se plní do autoinjektorů, které má voják u sebe, když jde do mise, a může si ji aplikovat injekcí do stehna, nikoliv do srdce jako ve filmu Skála. Momentálně pracujeme na dalších dvou látkách, které se také jeví velmi perspektivní. Shromažďujeme dokumenty, doděláváme poslední experimenty a chtěli bychom, když budou úspěšné, také je uvést do praxe.

Jak teď vypadá situace v boji proti chemickým zbraním ve světě?
Od tokijského útoku (náboženští fanatici rozptýlili v březnu 1995 v tokijském metru jedovatý sarin, pozn. red.) se dlouho nic nedělo, všichni si mysleli, že už je to vyřešené tím, že bojové chemické látky jsou Úmluvou zakázané. Ale evidentně se to minulo účinkem, což ukázaly nedávné útoky pravděpodobně sarinem v Sýrii. Už se asi nedozvíme, kdo to udělal, ale jisté je, že chemické zbraně jsou stále hrozbou. I když si to často nechceme připustit, terorismus má stále větší sílu. Měli bychom být připraveni.

Co si z takového útoku z pohledu vědce můžete vzít?
Vycházíme z toho, že nejdůležitější je management rychlého zásahu, který musí přijít co nejdříve. Stane se pohroma, lidé začnou mít specifické příznaky otravy, začnou se dusit, a vy nevíte, co to je. Ač znáte příznaky, není zřejmé, jestli je to tabun nebo sarin. Vědět, který z nich otravu způsobil, přitom je velmi důležité, abychom určili, které antidotum použít. Naším cílem je proto najít takovou univerzální látku, která bude aplikovatelná vždy, ať už je to tabun, sarin, nebo soman. Velkým problémem je čas, který hraje proti vám. V případě somanu máte na to, abyste člověku podali antidotum, pouze minuty. U sarinu máte času více, ale záleží to na mnoha faktorech.

Jak se vám to daří?
Myslím, že jsme na dobré cestě, taková univerzální látka zatím neexistuje.

Jak může jedna látka reagovat na všechny druhy chemických zbraní?
My se specializujeme pouze na ty chemické ze skupiny nervově paralytických látek, které jsou kvůli své vysoké toxicitě a rychlosti účinku právem považovány za nejhorší, a proto by asi byly s největší pravděpodobností zneužity.

Můžete to rozvést?
Zkusím to vysvětlit na příkladu s antibiotiky. Máte buď širokospektrá, která vám dají, když pořádně nevědí, co vám je. A nebo můžete mít nemoc vyvolanou přesně známou bakterií, na kterou nejúčinněji působí přímo jeden typ antibiotik. Na podobném principu slouží naše látky, ale to už bych musel zacházet do odborných termínů a chemických mechanismů. Můžeme to tedy buď řešit tak, že nalezneme širokospektré antidotum zabírající na všechny typy, a nebo zkombinujeme více úzkospektrých. Nervově paralytických látek není zas tolik, do základní pětice se řadí sarin, soman, tabun, VX a cyklosarin. Problém je tabun, na všechno ostatní zabírá naše HI-6. Pokud bychom ji zkombinovali s něčím, co platí na tabun, pokryjeme teoreticky celé spektrum.

Máme se v Česku bát útoku?
Myslím si, že Česká republika zatím v hledáčku teroristických skupin není, ale riziko tu je. Aniž bych chtěl dávat někomu návod. Stačil by kanystr s běžně dostupnou látkou, a když ji dobře v metru rozptýlíte, máte situaci podobnou útoku v Tokiu. Než lidé zjistí, že jim něco je, mohou být mrtví. Například používání pesticidů u nás není moc hlídané. Spousta lidí může mít doma v současnosti již nepovolené pesticidy z minulosti, a tak to ani nemusí být skvěle naplánovaný útok, aby se něco stalo. Opatřit si třeba sarin je samozřejmě mnohonásobně těžší. Musíme si také uvědomit, že ročně je ve světě zaznamenáno přes 200 tisíc smrtelných otrav pesticidy, takže to není jen vojenský, ale i společenský problém.

S kým ve světě spolupracujete?
Spolupracujeme prakticky se všemi pracovišti, která se na tuto problematiku ve světě zaměřují. Zabýváme se však i jinými tématy, než jsou chemické bojové látky, takže náš list partnerů čítá laboratoře z více než patnácti zemí světa, od Jižní Koreje po USA a Brazílii. Například pro olympiádu v Londýně se katedra toxikologie podílela na vývoji prostředku, který má za úkol dekontaminovat oběti zasažené bojovými chemickými látkami či průmyslovými chemikáliemi.

Spolupracujete i s americkou armádou, na kongresy však jezdíte do Gruzie, tedy teritoria, které je blízko Ruska. Necítíte jako vědci nějaké politické tlaky?
Děláme hlavně vědu, o politiku se zas tak nestaráme a žádný tlak nepociťujeme. Pokud má naše antidotum někomu zachránit život, je jedno, jestli to je Rus, Američan, nebo Kurd. A mimochodem, z mého pohledu Gruzie má mnohem blíž k USA než k Rusku, alespoň ideologicky.