Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Větrníků v Orlických horách bude méně, ČEZ nepostaví žádný

  11:20aktualizováno  11:20
Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje ohlásila, že odstupuje od stavby sedmi obřích větrníků v Orlických horách. Polovina chystaných větrných elektráren tak vůbec nespatří světlo světa. Stavět dál chtějí jen soukromníci. Větrníky nebudou v Novém Hrádku, Liberku ani Bohdašíně. Firma totiž přesouvá svůj zájem do ciziny.

Větrný park ČEZ v Rumunsku. | foto: ČEZ

"Neuvažujeme ani o dalších lokalitách ve východních Čechách. Skupina ČEZ počítá s výstavbou nových výroben z obnovitelných zdrojů výhradně v dalších zemích Evropské unie, například v Rumunsku, Polsku či Německu, kde jsou pro ně i nesrovnatelně lepší přírodní podmínky než v České republice," uvedl mluvčí ČEZ v Hradci Králové Jiří Kosina.

Větrníky v Orlických horách

  • Nový Hrádek: před sedmnácti lety firma Alvyen postavila čtyři větrníky o výkonu 1,6 MW. Tři už jsou odstraněny a ČEZ zde od stavby dalšího větrníku odstoupil 
  • Borová: firma Ostwind usiluje o dva větrníky s výkonem 4 MW 
  • Liberk: ČEZ připravoval výstavbu čtyř větrníků s výkonem 8 MW, projekt zrušil 
  • Bohdašín: ČEZ zde mínil vybudovat dva větrníky s výkonem 4 MW, projekt zrušil 
  • Lichkov: firmy Synergion a Eldaco chtějí nad Mladkovem a Lichkovem sedm větrníků, krajský úřad vyzval k přerušení změn v územních plánech a chce stanovit zásady pro umístění větrníků v příhraničí

Odpůrci větrníků v Orlických horách často zdůrazňovali, že vysoké stožáry změní zdejší krajinu. Proto teď i ochránci přírody vítají, že ČEZ odchází. "Nechceme zatracovat alternativní zdroje energie, ale větrníky na zvolených místech nebyly ideální," řekl vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Orlické hory David Rešl, jemuž by vadila především jejich výška a viditelnost.

Výstavba větrníků už přitom dokázala rozhádat řadu vesnic. K odpůrcům patřili hlavně chalupáři. "Teď jsme spokojeni. Mám však v záloze připraveno patnáct set podpisů proti větrným elektrárnám, protože už nikomu nevěřím. Zažili jsme neuvěřitelné lži od zastupitelů a zostouzení," řekl Miroslav Sedláček z občanského sdružení Bělský potok, které protestovalo v Bělé u Liberka. Právě zde měly stát čtyři obří stožáry o výšce 105 metrů a s listem dlouhým 45 metrů.

Za větrníky měly podle smluv obce dostávat 200 tisíc ročně

Minulé vedení obce Liberk větrníky podporovalo. I kvůli nim však nakonec bývalý starosta přišel o místo. Lidé mu vytýkali, že o všem jednal sám a s ČEZ uzavřel nevýhodnou smlouvu. Za každý větrník měla sice obec dostávat ročně kolem 200 tisíc korun, ale zavázala se i k mnoha povinnostem. "Ta smlouva je neplatná, protože ji starosta nedal schválit zastupitelům, asi bychom to u soudu vyhráli. Mám radost, že nezačne platit, jako noví zastupitelé jsme proti stavbě," řekl starosta Liberku Jiří Ungrád.

Rovněž obec Bohdašín u Dobrušky si vyjednala u ČEZ smlouvu na dvacet let a mohla ročně inkasovat 200 tisíc korun. Obyvatelé souhlasili, že v polích v místě zvaném K Olšinám vzniknou dva 105metrové stožáry.

"Slyšel jsem, že firma vykoupila pozemky, ale o změnu územního plánu nás už nežádala. Máme sice budoucí smlouvu, ale z ní je teď cár papíru. Peníze by byly milé, je to deset procent našeho rozpočtu," míní starosta Bohdašína Jaromír Štěpán.

Soukromé firmy se však svých projektů v Orlických horách nevzdávají. V Pardubickém kraji se stále jedná o sedm větrníků nad Mladkovem a Lichkovem. Také v Borové na Náchodsku by mohly vyrůst dva stožáry. Krajský úřad obdržel k záměru přes čtyřicet připomínek. Polská strana žádá přeshraniční posouzení vlivu na životní prostředí. Podle nich by elektrárny také mohly ublížit populacím netopýrů, čápů černých a dalších chráněných druhů.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ambasador projektu Nezastavitelní Jiří Ježek projel Birell bránou na Ještědu.
Nezastavitelní míří k Lipenské přehradě. Pomozte pohybem handicapovaným

Nepřízeň osudu, ale zároveň obrovská vůle a touha pokračovat v aktivním životě, sportovat, být i nadále přínosem svému okolí. To spojuje lidi zapojené do...  celý článek

Pozůstatky vesnice Debrné u Trutnova.
Debrné u Trutnova je vesnicí duchů, obyvatele vyhnala válka i odkaliště

Ještě před 70 lety bylo Debrné u Trutnova pulzující obcí, po odsunu sudetských Němců začala devastace. Přítomnost lidí v současnosti připomínají už jen...  celý článek

Na parkovištích v Dolním Adršpachu stálo asi tisíc aut (14.8.2017).
Auta znovu zaplavila Adršpach i Teplice, Poláci využili sváteční den

Turisté už druhým dnem vzali útokem Adršpašsko-teplické skály. Parkoviště u vstupů do skalních měst přetékala už dopoledne a policie odkláněla auta jinam. Lidé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.