Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vězni vyrábějí hudební nástroje, práce se dřevem je prý uklidňující

  8:15aktualizováno  8:15
Nápravné zařízení v Odolově u Malých Svatoňovic na Trutnovsku se může pochlubit něčím, co není v českých věznicích obvyklé. Odsouzení restaurují a vyrábějí v dřevomodelářském kroužku housle, violy i další hudební nástroje pro umělecké školy.

Vychovatel Zdeněk Hetflejš v nápravném zařízení v Odolově. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Za devět let v dílně, která je uvnitř vězeňského areálu, opravili nebo kompletně udělali více než stovku nástrojů. Zaměstnanci tvoří s vězni dokonalý tým. Výrobu organizuje vychovatel, ladění a hru na nástroje má na starosti strážný.

S vychovatelem Zdeňkem Hetflejšem vcházíme do truhlářské dílny, která je hned vedle vězeňské kaple. Na první pohled je jasné, na jaký obor se pracoviště specializuje. Na stole leží čerstvě nalakované violoncello, vedle jsou v různé fázi rozpracovanosti vyskládané housle, violy a pouzdra na nástroje.

Fotogalerie

O ponk je na zemi opřená dřevěná deska se základními obrysy dalšího violoncella. Na stěně visí nedokončená loutna, v rohu místnosti se na skříni nacházejí tři hotové dřevěné xylofony. Všechny tyto nástroje prošly rukama vězňů. A také rukama Zdeňka Hetflejše, který v Odolově více než 20 let pracuje a po celou dobu vede dřevomodelářský kroužek. I když není vyučeným truhlářem, se dřevem si rozumí velice dobře.

„Zastávám názor, že nic není nemožné, když se chce,“ říká.

Vězni pod jeho vedením nejprve vyráběli hračky pro mateřské školy, mnoho let spolupracovali s broumovskou diakonií, pro kterou opravovali jízdní kola a invalidní vozíky. Odsouzení se také podíleli na stavbě dětských hřišť. Před devíti lety se však začali specializovat na hudební nástroje. Přispěla k tomu souhra náhod.

„Duchovní, který sem docházel, tu nechal staré housle rozbité na deset kusů. Nejdřív se k tomu nikdo neměl, ale po třech letech se ve věznici objevil odsouzený, který měl zkušenosti a troufl si na to. Podařilo se mu housle velice pěkně zrestaurovat, máme je tu dodnes. Tím se to rozjelo,“ vzpomíná Hetflejš.

Sám kromě praxe s rozbitým houslemi čerpal znalosti z oboru na internetu. Svůj um předává odsouzeným.

„Musí se to dělat s velikou úctou k nástrojům a k tradici řemesla. V podstatě dřevo opracováváme standardními způsoby, akorát postupy jsou trochu jiné. Když se všechno dodrží a nespěchá se, člověk se naučí cokoli,“ vysvětluje vitální muž.

Práce, která vězně mění

Za devět let se v dílně vystřídalo téměř 50 odsouzených. Ani jeden z nich přitom nebyl od fochu, nejblíže k tomu měl vystudovaný restaurátor. V současnosti do dílny docházejí dva vězni. Obsazení pracoviště se vzhledem k charakteru odolovské káznice, kde pobývají vězni s nižšími tresty, často mění.

Šéf kroužku si vybírá z těch, kteří nemohou z různých důvodů chodit při výkonu trestu do zaměstnání. V dílně pracují dobrovolně i několik hodin denně. Vězeň Bedřich do dílny dochází už osmým měsícem. Za tu dobu vyrobil futrál na housle a právě má rozdělaný jeden nástroj.

„V mládí jsem dělal modelařinu, takže jsem se k tomu tak trochu vrátil. Vždycky jsem měl rád vůni dřeva. Práce se dřevem je uklidňující, psychicky se přitom uvolním,“ vykládá.

Vězni opravili už více než stovku nástrojů, desítky dalších od nuly vyrobili. Housle, violy a xylofony, které vznikly v Odolově, nejsou na prodej. Většinou putují do základních uměleckých škol v regionu.

„Naší filozofií je, že i ve věznici se dají dělat dobré skutky,“ zdůrazňuje vychovatel.

Společně s odsouzenými jezdí do škol hotové nástroje předávat. Chvíle, kdy si děti vybírají, které housle by se jim hodily, patří podle Zdeňka Hetflejše k těžko zapomenutelným. Než nástroje skončí ve školách, musí je někdo naladit a zahrát. Naštěstí ve věznici pracuje jako strážný Pavel Staněk, bývalý profesionální muzikant a mimo jiné člen Pražské komorní filharmonie. Hrou na housle a violu nedávno vyrazil dech delegaci politiků v čele s ministrem financí, která do Odolova přijela na besedu s vězni.

Když poprvé zahraje na právě vyrobený nástroj, je to pro všechny zúčastněné téměř magická chvíle. Staněk chodí do dílny nejčastěji v době, kdy výroba nástroje finišuje. Absolvent konzervatoře poskytuje cenné rady.

„Nejsou to mistrovské nástroje, ale opravy zvládáme na velmi dobré úrovni. Tím, jak se vězni často mění, začínáme vlastně neustále od začátku. Ale v tom je to zároveň krásné. Naplňuje nás, že chlapi, kteří sem přijdou, jsou schopní bez ohledu na svou minulost se sebrat, soustředit a věnovat energii výrobě nástrojů,“ říká Pavel Staněk, který na nástroje vytvořené vězni hraje na vánočních a velikonočních koncertech v Odolově. Podle něj práce se dřevem odsouzené výrazně mění.

„Uvědomí si, že jejich minulost může být zapomenuta, překonána, když udělají něco dobrého,“ upozorňuje strážný.

Vymysleli unikátní Violoid

Že má výroba nástrojů výchovný charakter, potvrzují statistiky věznice. Mezi lidmi, kteří prošli kroužkem, je nulová recidiva. Odolovským nadšencům nestačilo housle jen opravovat nebo vyrábět podle zavedených postupů. Před časem se rozhodli zkonstruovat úplně nový nástroj. Violoid, jak mu říkají, představuje křížence houslí s violou a vznikl speciálně pro výuku dětí na hudebních školách, pro které je klasická viola příliš velká.

Krk a hmatník nástroje je houslový, zvětšená ozvučná skříň však připomíná tělo violy. Z ní pocházejí také struny. Dítě hraje stejnou technikou jako na housle, ale nástroj vydává zvuk violy.

„Můžu garantovat, že nikde na světě kromě České republiky takovýto nástroj nenajdete. Je to unikát, který vznikl tady,“ ujišťuje Pavel Staněk. Existují pouze čtyři exempláře.

Některým vězňům se dřevomodelařina zalíbila natolik, že se rozhodli u ní zůstat i po opuštění nápravného zařízení. Na nástěnce v dílně visí dopis jednoho z bývalých členů kroužků, který opravě nástrojů doslova propadl. Po odpykání trestu si doma otevřel dílnu, jen tak pro vlastní potěšení v ní dodnes restauruje staré nástroje.

Výsledky dřevomodelářského kroužku v Odolově vzbudily pozornost v ostatních českých věznicích i u odborníků. Kromě vězeňských delegací se na výrobu a opravu nástrojů přijela podívat například návštěva ze známé houslařské školy v Lubech u Chebu.

„Byl tu jejich mistr odborného výcviku. Nechápal, co jsme se sami od sebe, laicky a na koleně dokázali naučit,“ poznamenává vychovatel Zdeněk Hetflejš.







Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.