Sedm let trvalo Žďárkám na Náchodsku a dalším dvěma obcím, než se zbavily finančních tahanic kvůli dotaci na plyn. Sice vše řádně vybudovaly, jenže k plynu se nepřipojil potřebný počet lidí. Kvůli tomu po nich finanční úřad žádal skoro 6 milionů korun nazpět. Nakonec se obrátily na ministra financí, aby je vrácení peněz zprostil.
Kde Horníková pomáhalaZdeňka Horníková (ODS) byla poslankyní za Náchodsko téměř 17 let. Starostové z malých vesnic o ní tvrdí, že jako jediná za nimi jezdila a v konkrétních věcech pomáhala. Pomáhala také městům, především těm s pravicovým vedením. Například v Broumově řešila s fotbalovým klubem vleklou dostavbu kabin anebo do Meziměstí z takzvaného sněmovního "porcování medvěda" přihrála peníze na zdravotní středisko. "Komu jsem s čím pomohla, to vědí ti starostové. Podle mě byla pomoc na místě, byla to moje práce," uvedla Horníková. V současné době spoluvlastní ve Žďárkách na Náchodsku dům, který koupila jako rozestavěný. Podle lidí z obce však pomáhala Žďárkám už v dřívější době. Zasazovala se prý přímo o dotaci na plyn anebo její nadační fond vybavil školní třídu nábytkem. |
Tamní starosta Vladimír Jerman přiznává, že pomoc našel až u dlouholeté poslankyně ODS Zdeňky Horníkové, která v obci žije.
"Oslovil jsem ji, že se tu vyskytl takový problém, seznámili jsme ji s našimi kroky a ona přislíbila, že udělá vše pro to, aby obec byla co nejméně zatížena vracením dotace a penále," uvedl starosta Jerman.
Obce nakonec nic vracet nemusely
Poslankyně nejspíš využila svého vlivu a kontaktů, starosta přímo u jejích jednání nebyl. Každopádně generální finanční ředitelství v září 2011 skutečně rozhodlo ve prospěch obcí a nic vracet nemusely.
Ředitelství uznalo jejich původní argument, že k plynu se lidé napojují postupně. "Hrozba vrácení peněz byla pro nás zásadní. Brzdilo nás to v rozvojových aktivitách," řekl starosta Jerman.
Nemyslí si, že by obec v dotaci chybovala, spíš lidi mohla víc motivovat. Nabídla jim sice třicetitisícovou bezúročnou půjčku na pět let, ale příliš zájemců nezískala, plyn využívala jen necelá polovina občanů.
Starosta sousední Vysoké Srbské mluví podobně: "Původně se přihlásilo hodně lidí, ale nezačli se připojovat, teď jich je asi polovina. Jsme velmi rádi, že nám uznali odpuštění částky. Plyn máme, nikdo nám ho už nevezme a kdyby byl levnější, další lidi se přidají."
Horníková to odmítla komentovat
Starosta Josef Klučka však velký podíl Horníkové na oddlužení nevidí. Poslankyně skončila svůj mandát ve čtvrtek, když ji prezident Miloš Zeman jmenoval do funkce viceprezidentky Nejvyššího kontrolního úřadu.
Zda Žďárkám pomohla, odmítla komentovat. "Je to věc obce a příslušných orgánů, které v tom mají konat. Mě se to netýká, nemám se o čem bavit," řekla poslankyně Horníková těsně před svým jmenováním.
Loni v prosinci v Lidových novinách Miloslav Kala (ČSSD) jako tehdejší viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu avizoval, že se zaměří mimo jiné na stamilionové odpustky Kalouskova ministerstva financí z roku 2011. To tehdy prominulo placení částek za zneužité či chybně vyúčtované dotace.
Přitom pravidla takového odpouštění jsou nejasná a neveřejná. V některých případech se spekulovalo o politické objednávce. Oslovený právník ve státní službě i aktivista ze sdružení Oživení se shodli, že zásah poslance by byl problematický kvůli tomu, že šlo o správní řízení.
"Byl by to zřejmě nelegální zásah do správního řízení. Poslanec v něm není účastníkem. Záleží však na míře angažovanosti. Pokud by jen na státní úřad napsal dopis, to by nejspíš problém nebyl," řekl Martin Kameník z Oživení, které se zabývá korupcí či průhledností veřejné správy.
I dalším městům hrozí, že budou vracet dotace
Obce a města, které "svého" poslance nemají, si však získané dotace leckdy musí tvrdě vykoupit. Například Rychnovu nad Kněžnou hrozila pokuta za zpackanou soutěž na stavbu bazénu.
Město Rychnov totiž při stavbě bazénu použilo diskriminační podmínky pro výběr stavitele. Radnici hrozilo, že bude muset platit penále sto milionů korun. Tolik to nakonec nebylo, přesto však správci evropských dotací musela zaplatit 6,8 milionu korun.
Svazek obcí Brodec na Rychnovsku si zase není dosud jistý, jestli nebude muset vrátit kolem 2 milionů korun za internet a rozhlas, jejž pořídil kvůli hrozbě povodní. Obce dokončily projekt před osmi lety, ale ze strany finančního úřadu ještě není uzavřen. Na závadu totiž bylo, že najatá agentura poslala monitorovací zprávu o čtrnáct dní později.
"Hrozí nám vrácení celé dotace a penále ve stejné výši. Bude záležet na tom, jak úřad posoudí závažnost tohoto pochybení," uvedl předseda dobrovolného svazku obcí Brodec Jan Havel, místostarosta ve Lhotách u Potštejna. Podle něj se obce potýkaly i s hrozbou vrácení 28 milionů korun za plynofikaci, ale to jim stát nakonec odpustil.
Vracení dotací je teď silné téma hlavně vůči fondům z Evropské unie. Přísnější kontroly budí obavy napříč republikou. Třeba Bezdružice na Tachovsku se dostaly do potíží tím, že v projektu na opravu svého centra ušetřily, hrozí jim vrácení 16 milionů korun. Ministerstvo financí v březnu vyplácení dotací z evropských fondů kvůli chybám pozastavilo.
