Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Smršť nás posílila, sbíráme nápady, říká o kalamitě šéf hradeckých lesů

  18:33aktualizováno  18:33
Ředitel hradeckých Městských lesů Milan Zerzán se rok poté ohlíží za loňskou bouří, která ve zdejších lesích napáchala nedozírné škody. "Vyzkoušeli jsme si, že to dokážeme zvládnout a že se jí nebojíme," říká.

Teprve poté, co se lesníci šli podívat hlouběji do lesů, začalo to vypadat opravdu vážně, vzpomíná na loňskou kalamitu šéf městských lesů Miloš Zerzán. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Trvala pár minut, ale napáchala obrovské škody. Loni 5. července se nad Hradcem Králové přehnala silná bouře, stromy ve zdejších lesích praskaly jako párátka. Tři měsíce se do hvozdů nesmělo.

"Zpočátku jsem si myslel, že to nebude tak hrozné, jak všichni říkali. Takovou spoušť nikde nehlásili, nedokázali jsme si představit, že něco tak obrovského dorazí. Doufali jsme, že se nám to vyhne," říká ředitel hradeckých Městských lesů Milan Zerzán.

Kde jste byl, když přišla kalamita?
V Mělníku u rodičů mé manželky. Bylo krásně a koupali jsme se v bazénu. Teprve později jsem se doslechl, k čemu tu došlo. Kolegové mi volali hororové zprávy, jak to bylo hrozné. Volal mi vedoucí, který se byl s lesníkem v osm hodin večer podívat v lese a najednou se okolím prohnalo tornádo a začaly padat stromy. Když jsem druhý den slyšel odhady škod, okamžitě jsem volal na město a vyžádal si uzavírku lesa.

Jaký jste měl z toho pocit?
Teprve poté, co se lesníci šli podívat hlouběji do lesů, začalo to vypadat opravdu vážně. Viděli jsme od rybníku Výskyt až na Svinary, že les chybí a že kubíky popadaných stromů nepůjdou do tisíců, ale desetitisíců. Po dohodě s městem jsme objednali lehké letadlo. Proletěli jsme se nad postiženou oblastí a odhadli škody na 50 tisíc kubíků. Celková výše se ale vyšplhala až k 74 tisícům.

Fotogalerie

Co jste za uplynulý rok už dali do pořádku?
Stihli jsme zachránit hodnotu dřeva, takže neshnilo. V tuto chvíli obnovujeme meliorace, meliorační síť a cesty, které jsou poničené nejen kvůli vyvráceným stromům, ale také kvůli těžké technice, která tudy jezdila. Vytěžili jsme veškerou dřevěnou hmotu. Nyní těžíme nahodile jednotlivé stromy. To máme v plánu na další dva až tři roky a budeme doufat, že nepřijde nějaká další náhlá smršť.

Zůstaly ještě po kalamitě nějaké cesty lidem nepřístupné?
Vstup do lesa na vlastní nebezpečí platí v každé situaci. Kvůli tomu, že tu jezdila těžká technika, chtěli jsme vstup omezit, ne zakázat. Chtěli jsme lidi ochránit, šlo i o ochranu těch, kteří v lese pracovali.

Jak se na celou událost díváte s odstupem času? Zažil jste někdy větší kalamitu?
Ředitelem jsem dva roky, ale předchozích třináct let jsem dělal také u Městských lesů. Za patnáct let to byla největší kalamita, kterou jsem zažil. Podobná katastrofa tu byla v roce 1998, která měla 220 tisíc kubíků vytěženého dřeva, ale to se těžilo pět až šest let. My jsme zvládli dřevo z loňské kalamity vytěžit za půl roku díky novým technologiím a strojům. A hlavně to byla lokální kalamita, takže dřevo šlo lehce na trh. Na začátku jsme víc brečeli, protože jsme nevěděli, jak to celé dopadne. Myslím, že kalamita byla pro nás i pro les příležitost. Kalamita není vždy něco špatného. Na začátku to sice může vypadat hrozně, ale dá se z toho vytěžit i něco dobrého.

Vichřice v číslech

  • v hradeckých lesích se přehnala 5. července 2012
  • padlo 74 tisíc kubíků dřeva 
  • postiženo bylo přibližně 200 hektarů lesní plochy 
  • po vichřici vzniklo na 170 holin, které je třeba zalesnit
  • na odstraňování následků dostaly Městské lesy HK evropskou dotaci 14,5 milionů korun
  • lesníci zasadí na 1,5 milionu sazenic 
  • lesy byly veřejnosti nepřístupné 3 měsíce

Jak to myslíte?
My jsme si vyzkoušeli, že to dokážeme zvládnout a že se jí nebojíme. Kdyby přišla další, nemáme strach, že bychom to nedokázali zorganizovat. Myslíme si, že jsme dokázali městu, že máme schopný personál na správném místě. A rádi se proti takové podobné situaci znovu postavíme.

Prodali jste všechno popadané dřevo?
Prodali jsme úplně všechno, za ceny, které jsem nečekal, a peníze nám zůstaly. Nejvíce jsem se bál, že o ně přijdeme. Můžeme je tedy s klidem použít na obnovu porostů nebo výstavbu rekreačních míst. Vše dopadlo ještě lépe, než jsme čekali.

Jak se připravujete na zalesnění poničených ploch?
Právě připravujeme poničené plochy k zalesnění, které bude na jaře příštího roku. Máme k dispozici 1,5 milionu sazenic, což je asi desetinásobek toho, co ročně vysázíme. Místa po jehličnatých stromech zaplníme stromy listnatými. Změníme les na stabilnější, který bude lépe odolávat. Sama kalamita nám ukázala, že borovice, které tu stály, jsou nevhodné, protože se tlačí kořeny dolů a ne do stran. Nemají je rozložené jako listnaté stromy, které se svými kořeny zapletou do kořenů ostatním listnáčů.

Kdo vám zaplatí za všechny napáchané škody?
Od Evropské unie jsme dostali obrovskou dotaci, která pokryje 97 procent škod. Zbytek si dovolíme zaplatit ze svého. Hradec Králové pro nás vytvořil po dobu čtyř let fond, ze kterého můžeme čerpat, pokud bychom potřebovali. Máme velice vstřícného vlastníka, který nám chce pomoci vrátit lesy do původního stavu.

V nejvíce zasažené oblasti stojí unikátní pomník - strom s kořeny vzhůru. Čí to byl nápad?
Většina nápadů pochází z mé hlavy. Viděl jsem to v Karlových Varech. Tam postaví za každou kalamitu jeden strom s kořeny vzhůru. Před pěti lety, kdy jsem tam byl, tam stály už tři pomníky. Velmi mě to zaujalo, je to netradiční. My jsme to ale dopracovali a k pomníku přibyly poutače.

A také pomník kamenný. Není to už zbytečné, když tu jeden pomník stojí?
Kamenný pomník tu stojí od minulého týdne. Hlavním důvodem, proč tu stojí, je, že strom uhnije za třicet let, poutač spadne a zmizí, ale ten kamenný přežije sto let.

Jak lidé na pomníky reagují?
Zatím jsme žádné reakce nezaznamenali. Vše jsme dělali pro lidi, aby si uvědomili, kolik škod bouře napáchala. Lidé mají krátkou paměť a už po roce nám říkají, že jsme tu moc těžili. Na kalamitu zapomněli, což mě mrzí. Proto jsme dali k pomníkům poutače s fotografiemi z historie.

V poničených oblastech vzniklo i několik holých míst. Nevyužijete je k rekreaci?
Máme v plánu vytvořit zájmový chov zvěře směrem k rybníku Výskyt. Chceme to dotáhnout k nějakému environmentálnímu centru, které tady chybí. Menší města než Hradec Králové je mají. Z poničených ploch bychom vytvořili nějaké loučky, dali tam plůtky a ukazovali nějaké zdejší druhy zvířat, třeba jeleny. Nadále sbíráme nápady.

Co vás v následujících měsících ještě čeká?
V letošním roce se dodělává asfaltka v Bělečku, kreslí se šestnáctikilometrový okruh přes Stříbrný rybník, který vznikne pro in-linisty příští rok. Také kreslíme projekt na obnovu rybníku Cikán a možná i na výstavbu rozhledny v Černé stráni. Rozjíždíme také prodejnu zvěřiny, budeme mít v centru Hradce informační centrum.

Počítáte letos s rozsáhlou těžbou dřeva, anebo se budete spíše soustředit na obnovu lesa?
Těžíme, co popadalo pod tíhnou sněhu. Jestli si vzpomenete, v březnu napadl těžký mokrý sníh a právě mladé porosty, které na to nebyly zvyklé a opíraly se o sebe, začaly padat. S tím se ale dalo počítat, protože nebyly zpevněné. Bude trvat dva až tři roky, než si zvyknou na nové prostředí, které se vytvořilo kalamitou. Také těžíme nahodile to, co usychá.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla v zámecké kapli Zjevení Páně...
Farnost ve Smiřicích se soudí s městem o cenný Brandlův obraz z kaple

Oltářní obraz od Petra Brandla a další mobiliář ze zámecké kaple Zjevení Páně ve Smiřicích je předmětem sporu mezi tamní farností, městem a státem. Církev se...  celý článek

Jeden z testovaných elektrobusů v Hradci Králové.
Hradec Králové zavádí v MHD elektrobus zdarma, bude jezdit po centru

Novou Zelenou linku zavede od září v centru města Hradec Králové. Bude ji obsluhovat elektrobus, který třikrát za hodinu projede okruh dlouhý 3,5 kilometru a...  celý článek

Nevypadají zrovna jako praví turisté. Václav Havel, Alexandr Vondra, Jáchym...
Stopy Charty v Krkonoších. Kde se Havel a spol. scházeli s Poláky

Mobilní aplikace organizace Post Bellum, která sbírá příběhy, na něž by se nemělo zapomenout, nabízí krkonošskou trasu přibližující místa, kde se scházeli...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.