Vinice na Kuksu.

Vinice na Kuksu. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Vinaři na Kuksu obracejí kormidlo, chtějí vyrábět výhradně šumivé víno

  • 0
Barokní areál na Kuksu má další unikátní prvenství. Poté, co tam vinaři před lety vysadili prvním oficiálně registrovaný vinohrad v kraji, přehodili výhybku a začali s výrobou „českého šampaňského“. Liší se od všech ostatních podobných vín.

Když rodina Rudolfských s přáteli v roce 2005 v lokalitě Nad Zámkem naproti baroknímu hospitálu v Kuksu vysazovala vinohrad, mnozí si ťukali na čelo. Pochyby však už jsou minulostí. Vínu se daří i v Podkrkonoší a ukazuje se, že to byl prozíravý tah.

Lukáš Rudolfský ze společnosti Vinné sklepy Kutná Hora, které vinice v Kuksu patří, nedávno rozpoznal výjimečnost místa a rozhodl se zaměřit na „šampaňské“.

„Novinkou pro letošní rok, kterou nabízíme v prodeji, je šumivé víno dělané tradiční metodou kvašením na lahvi. Je to tatáž metoda, kterou se vyrábějí sekty v oblasti Champagne ve Francii. Šumivé víno z kukské vinice je z ročníku 2015. Zjistili jsme, že vinice díky specifickému vápenatému podloží vytváří velice dobré předpoklady právě pro šumivá vína,“ říká Rudolfský.

Na opukovém podloží jsou vysazeny keře tradičních burgundských odrůd Rulandské bílé, šedé a modré, ale i zapomenuté odrůdy našich předků - Tramínu bílého nazývaného také Brynč.

„Z celé loňské úrody z Kuksu jsme vyrobili šumivé víno a i letos a v dalších letech bychom v tom chtěli pokračovat. Hrozny i mošt z Kuksu mají totiž ideální předpoklady pro výrobu šumivých vín a byla by škoda toho nevyužít,“ upozornil.

Šumivá vína se v Čechách vyrábějí i jinde, ale vína z Kuksu jsou unikátní svým charakterem. „Kořeny jdou velmi hluboko a táhnou ze země hodně minerálů, proto v chuti převažuje minerálnost,“ pokračuje Rudolfský.

Vinaři v Kuksu pěstují víno prastarým způsobem, takzvaně „na hlavu“, jak bylo běžné v dobách Karla IV. Díky tomu réva dříve dozrává a lépe odolává mrazům. Letorosty révy nejsou vedené po drátěnce, jako bývá zvykem třeba na jižní Moravě, ale pnou se vzhůru kolem dřevěného kůlu. Loni a letos dokonce na vinici další keříky révy přibyly. Už jich je přes čtyři tisíce.

„Vinici jsme rozšířili. Dopodsadili jsme 400 keřů. Nově jsme na vinici zřídili i bylinkovou zahradu či rozárium a plánujeme instalovat i sochu ženy jako symbol úrody a plodnosti,“ zmiňuje plány Rudolfský.

Když je rok vydařený, kukská vinice vydá přibližně 1 500 litrů vína. Letos však bude úroda chudší. Vinařům totiž zkřížily plány jarní mrazy, které révu z větší části spálily.

„Pomrzlo nám asi 70 procent vinice, sklizeň bude tedy mnohem nižší než v minulých letech. Výnosnost bude velice malá. Kvalita by ale mohla být slušná. Dosud jsme v porovnání s minulým rokem díky počasí asi o sedm dní napřed. Bude hodně záležet na září,“ míní Rudolfský.

V Kuksu je pouze vinice, hrozny se zpracovávají v Kutné Hoře, kde se také ve sklepeních rodí šumivá vína. Kuks oficiálně patří pod vinařskou oblast Čechy, jež má 630 hektarů vinic rozprostřených od Prahy k Berounu a podél Labe od Kuksu přes Mělník až po Ústí.

V kraji jsou dvě desítky vinic

Kuks však není jedinou obcí v kraji, kde je vinohrad. Další oficiálně registrovaný je v obci Litoboř na Náchodsku, kde Jiří Pelikán obhospodařuje vinohrad s více než 1 200 keříky na ploše 2 500 metrů čtverečných. Vysadil hlavně bílé odrůdy Solaris a Merzling a z modrých odrůd třeba Kofranku.

Kromě těchto průkopníků vinařství jsou v regionu rozesety asi dvě desítky menších vinic, každá s více než stovkou keřů vinné révy, které obhospodařují vinaři-amatéři. Bez problémů na nich dosahují hodnot nejkvalitnějších přívlastkových vín.

Jedním z nich je i Jiří Novotný, který má vinohrad na okraji Trutnova. „Zatím to vypadá velmi dobře. Takovou násadu hroznů jsem dosud nikdy neměl. Doufám, že to vydrží, vinobraní plánuju na konec září. Nebyly choroby a ani jarní mrazy mi život nezkomplikovaly,“ pochvaluje si vyhlídku na úrodu na rozdíl od kukských vinařů Novotný, který první keře vysadil v roce 2007 a v dobrém roce vyprodukuje asi 100 litrů vína.

Ve Vrchovinách u Nového Města na Náchodsku v nadmořské výšce 350 metrů má vinohrad zhruba s tisícovkou keřů další vinařský nadšenec Petr Martínek. První desítky sazenic vysadil už v roce 2003.

„Letošní ročník je špatný. Víno mi nepomrzlo, ale mám problém s plísněmi,“ říká Martínek.

Vinařské hodnocení letošního roku dokazuje, jak je pěstování révy v kraji nejistý podnik. Vinné révě se v posledních letech ale přece jen začíná dařit. Podle klimatologů průměrná roční teplota v regionu už několik let stoupá a přibývá suchých měsíců.