Jiří Novotný má vinohrad na okraji Trutnova. Vyrábí víno z vlastnoručně...

Jiří Novotný má vinohrad na okraji Trutnova. Vyrábí víno z vlastnoručně vypěstovaných hroznů, ale i z dovezených z jižní Moravy. | foto: Tomáš Kučera

Vinař z Trutnova si chválí pozdní sběr, Moravané mu říkají polárník

  • 3
Jiří Novotný má vinohrad na nejméně pravděpodobném místě v Česku - v Trutnově, na dohled od vrcholů Krkonoš. Přesto vyrábí víno, za něž by se nemusel stydět ani renomovaný vinař. Pro nejsevernější oblasti doporučuje odrůdu Solaris.

Na první pohled něco nesedí. Krkonoše jsou pod sněhem a očekávat na okraji Trutnova vinohrad obsypaný zralými hrozny tedy odporuje zdravému rozumu.

„Na Moravě mi známí vinaři říkají polárník. Když mi někdo nevěří, že v Trutnově mám vinohrad, říkám: Přijeďte se podívat,“ usmívá se Jiří Novotný na zahradě rodinného domu na okraji Trutnova, kde žije s rodinou. Na Černou horu, kterou už pokryl nový sníh, je to vzdušnou čarou deset kilometrů a do skiareálu v Mladých Bukách jen čtyři.

„Nechci se mýlit, ale asi mám nejsevernější vinohrad v Čechách, možná je dokonce nejvýš,“ míní Novotný.

Vinohradnictví má jako hobby a věnuje se mu po práci. Obhospodařuje asi 180 keřů vinné révy. Na některých ještě hrozny nechává, aby vyzrály. Před hladovými kosy je chrání sítěmi. Když začne mluvit o víně, jiskří mu v očích stejně jako jeho kolegům z jihomoravského Mikulova, maďarského Tokaje nebo gruzínského městečka Kvareli.

„Bílé odrůdy Solaris mám keřů přes stovku a červené odrůdy Cabernet cortis asi čtyřicet. Mám je jako hlavní. Solaris bych doporučil všem, kteří chtějí začít s pěstováním a výrobou vína v severnějších oblastech. Letos jsem měl u pozdního sběru cukernatost dokonce 21,5 stupňů, a tak jsem nedocukřoval. Vše je přirozené, nádhera! Ještě mi zbývá sebrat Cabernet cortis,“ říká při procházce vinohradem Jiří Novotný.

První keře vinné révy vysadil na zahradě v nadmořské výšce 465 metrů před devíti lety. Na české poměry je to extrém. Excelentní vína však v Evropě vznikají i ve vyšších nadmořských výškách, i když za příznivějších klimatických podmínek. Jiří Novotný má letos oproti svým kolegům z nižších poloh výhodu. Vinohrad má stále svěže zelený, ač vegetační období končí. Sucho, které potrápilo zemědělce na Hradecku, se ho příliš nedotklo.

„V tomto ohledu je to tady příznivější. I když neprší, suchem netrpíme. Ráno je tu bohatá rosa,“ říká.

Zkusil i soutěž vinařů na Moravě

Loni se se dvěma lahvemi svého solarisu účastnil v tvrdé konkurenci profesionálů z jižní Moravy soutěžní výstavy piwi odrůd v Šardicích na Hodonínsku. Ty se vyznačují odolností proti houbovým chorobám a jsou úzce spojovány s ekologickým vinohradnictvím.

Jiří Novotný má vinohrad na okraji Trutnova. Vyrábí víno z vlastnoručně...

„Samozřejmě moravským vinařům nemohu konkurovat, proto mě velmi potěšilo, že jsem neskončil poslední. Získal jsem jednasedmdesát bodů, což nebyl úplný propadák. Byl jsem nejsevernějším vinařen, snad z Čech ani nikdo nesoutěžil,“ říká vinař.

K méně příznivým podmínkám v Královéhradeckém kraji je důležité zvolit vhodné odrůdy. „Experimentoval jsem. Začínal jsem s odrůdou Müller Thurgau, s chrupkou a Zweigeltrebe, ale ty mi vůbec nejdou. Došel jsem k poznání, že tady je třeba jít cestou odolných. V roce 2007 jsem si z Německa přivezl právě Solaris, který u nás ještě nebyl k dostání,“ vypráví muž, kterému by dvaašedesát hádal málokdo.

Specifickým podmínkám přizpůsobil i řez vinné révy. Po letech pokusů a omylů přešel k pěstování nazývané „vedení na hlavu s řezem na tažeň“, to se kromě jednoho nejsilnějšího letorostu ostatní pnou kolem kůlu vzhůru.

„Kdo tvrdí, že v našich podmínkách nemá smysl pěstovat víno, neví, o čem hovoří. Samozřejmě, že to tu není ideální jako třeba na Pálavě, ale když u toho člověk přemýšlí, může dosáhnout docela zajímavých výsledků,“ usmívá se vinař.

Chvíli trvá, než v šeru útulného vinného sklepa oči přivyknou. Podzemí spojuje s okolním světem několik příkrých schodů. Víno kvasí a zraje v demižonech, nerezových tancích a v rohu je dokonce klasický dřevěný sud.

„Sklidil jsem 150 kilogramů Solarisu, to už je prokvašené,“ říká Novotný. Předpokládá, že až sebere i červené, které má stále ve vinohradu, získá přes 80 litrů vína. „Víno je víc než jen nápoj, je to boží dar. Je v tom příroda i slunce. To si člověk uvědomí až v momentě, když ho začne pěstovat a vlastnoručně vyrábět,“ zdůrazňuje.

Stejně jako jemu kvasí v Královéhradeckém kraji víno dalším asi dvěma desítkám vinařů-nadšenců, kteří mají více než sto keřů a považují to za svou zálibu. Přesto vyrábějí víno podle zásad nejlepších vinohradníků a dosahují překvapujících výsledků. Lze je najít v Hradci Králové, v Novém Městě nad Metují, ale také na vesnicích ve Smržově, Stěžerách nebo v Bohuslavicích.

V kraji jsou pouze dva registrované vinohrady, a to v Kuksu na Trutnovsku a v Litoboři na Náchodsku. Oficiálně patří pod vinařskou oblast Čechy, jež má 630 hektarů rozprostřených od Prahy k Berounu a podél Labe od Kuksu přes Mělník až po Ústí.

Na Kuksu vysadila vinici v roce 2005 rodina Rudolfských z Jaroměře s přáteli, a to nad zámkem naproti baroknímu hospitálu. Zajímavostí je, že tam pěstují víno prastarým způsobem, „na hlavu“, jak bylo běžné v dobách Karla IV. V současnosti mají asi čtyři tisíce keřů převážně burgundských odrůd včetně zapomenutého Tramínu bílého nazývaného Brynč. V obci Litoboř Jiří Pelikán obhospodařuje vinohrad s více než 1 200 keříky na ploše 2 500 metrů čtverečných. Vysadil hlavně bílé odrůdy Solaris a Merzling a z modrých třeba Kofranku.