Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vlka krmit nechceme, zlobí se farmáři na Broumovsku. Přišli o desítky ovcí

  7:50aktualizováno  7:50
Vlci, kteří se po 250 letech objevili na Broumovsku, roztrhali za půl roku od návratu už desítky ovcí. Ochranáři zvažují nasazení takzvaných vlčích hlídek, jako prevenci proti nezákonným odstřelům vlků.

Ochranáři z CHKO Broumovsko mají hlášené škody zatím jen z farmy Karla Krecbacha. Na snímku jsou ovce zadávené vlky, což potvrdili i ochranáři. | foto: Lukáš Krecbach

Karel Krecbach z Dolního Adršpachu je jedním z obyvatel Broumovska, kterému vlci vtrhli do života tak nečekaně, že mu obrátili život vzhůru nohama. Za poslední čtyři měsíce mu zadávili přes padesát ovcí a způsobili statisícové škody.

Fotogalerie

„Za pětadvacet let, co tady farmařím, jsem nic podobného nezažil. Problémy začaly koncem loňského listopadu, kdy jsme začali na pastvinách nacházet roztrhané ovce. Podle stop to nebyl jeden, ale dva vlci, potvrdili to i ochranáři. Vlci útočili většinou k ránu,“ říká Krecbach.

Rodina se na farmě stará o více než sto kusů dobytka, čtrnáct koní a přibližně dvě stovky ovcí. Právě ty jsou pro vlky na Broumovsku snadnou kořistí.

„Když jsem prvně uviděl roztrhanou ovci, napadlo mě, že to udělal zdivočelý pes. Sami ochranáři ale přišli s tím, že to byl vlk,“ říká syn Karla Krecbacha Lukáš. Farmáři na vlky zkrátka nebyli připraveni.

Vlka krmit nechceme, říkají farmáři

První svědectví lidí o výskytu vlků na Broumovsku začali ochranáři ze Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko dostávat už loni v létě, a to především z Broumovských stěn a z odlehlých míst na česko-polské hranici. V polovině listopadu pak šelmu zachytila fotopast (psali jsme zde) a od té doby zpráv o zakousnutých ovcích a stržené zvěři začalo přibývat.

Návrat vlků na Broumovsko

Návrat těchto šelem na Broumovsko po více než 250 letech souvisí s jejich rozšířením v relativně nedaleké Lužici na polsko-německém pomezí. Zoologové se domnívají, že právě z Lužice vlci na Broumovsko přišli.

Vlci, kteří opustí svoji smečku, se pohybují na obrovském teritoriu, vědci dokonce zachytili vlky ze Saska označené satelitním vysílačem až v Bělorusku.

Četné stopy na Broumovsku naznačují, že vlci se tu již usadili, podle zoologů je nejpravděpodobnější, že zde žije jeden pár. Na jaře roku 2013 ochranáři v oblasti sice zaznamenali stopy vlčí smečky, ale šlo pouze o migrující jedince. Již před dvěma lety doputovali do chráněné krajinné oblasti Kokořínsko Máchův kraj, kde předloni dokonce vyvedli mláďata.

„Do dnešního dne máme roztrhaných přes 40 dospělých ovcí. Přesně před týdnem a 1. března nám vlci roztrhali i 17 jehňat,“ zlobí se Krecbach.

Jak příznačné, že několik minut chůze od farmy je nejvýznamnější rokle Adršpašsko-teplických skalách známá pod jménem Vlčí rokle. Vlci z Broumovska zmizeli před více než 250 lety, než se loni opět nečekaně objevili.

Ochránit ovce v odlehlé ohradě nad Dolním Adršpachem podle Krecbacha není snadné.

„Kdybyste chtěli mít psa, který ochrání ovce před vlkem, musel by s ovcemi vyrůstat, což je proces na dva roky,“ říká Krecbach.

„V dnešní přecivilizované společnosti pro vlka místo není. Nepatří sem. Kde by se uživil? Když ochranáři tvrdí, že si vlci vybírají nemocnou jelení a srnčí zvěř, je to nesmysl. Dělám myslivost řadu let. Nemocná zvěř u nás není, o ni se postarají myslivci. Je pak logické, že se dají do ovcí. A my vlka krmit nechceme,“ říká rezolutně farmář, který doufá, že za mrtvá zvířata dostane finanční náhradu.

Ochranáři z CHKO Broumovsko mají hlášené škody zatím jen z jeho farmy.

„Došli jsme k závěru, že škody jim způsobil vlk. Nárok na zažádání o náhradu škody splňuje, i když bychom mu doporučili například ovčáckého psa nebo aby zvířata na noc zavíral do nějaké budovy,“ upozorňuje vedoucí Správy CHKO Broumovsko Hana Heinzelová.

Když farmář přijde na kus potrhaný vlkem a chce nahradit vzniklou škodu, musí do 48 hodin zavolat ochranáře, kteří nález zadokumentují a protokol pošlou na krajský úřad i farmáři. Ten pak musí na úřad poslat žádost o náhradu škody. Podmínkou je, aby napadené ovce při útoku vlka nebyly zcela volně. Pokud krajský úřad vyhodnotí žádost jako opodstatněnou, postoupí věc na ministerstvo financí, které o náhradě škody rozhodne. Konkrétní částka se odvíjí od tržní ceny zvířete.

Karel Krecbach tvrdí, že náklady na jednu dospělou chovnou ovci se pohybují okolo deseti tisíc korun a předběžně odhadl škody po vlcích na více než 300 tisíc korun.

„Kdyby byla kompenzace na jednu ovci okolo deseti tisíc, je to nic moc, ale lze to považovat za adekvátní,“ míní Krecbach.

Přítomnost vlků v oblasti potvrzuje i zaměstnankyně farmy v nedalekém Zdoňově. „Nahoře kousek za chlévem jsem před několika týdny viděla vlka, jsem si tím jista. V ten den jsme měli uhynulé tele, asi ho to přilákalo. Žádné škody ale neudělal,“ říká žena, jež však chce zůstat v anonymitě.

Podle ní se problémy s vlky na Broumovsku zbytečně zveličují, což může udělat více škody než užitku.

Od loňského září ochranáři potvrdili na Broumovsku asi deset pozorování vlka ve volné přírodě, přičemž lidé jich oznámili jednou tolik. Ochranářům se zatím podařilo získat pouze dvě věrohodné fotografie vlka, jedna pochází z fotopasti a druhá od náhodného rekreanta.

Další oběti vlka - mufloni

Jan Manych přináší do kanceláře farmy v Teplicích nad Metují lebku se zahnutými rohy. Na farmě pracuje a jeho koníčkem je myslivost. Trofej pochází asi ze čtyřletého a 40 kilogramů vážícího zdravého muflona. Mufloni v lokalitě Horní Teplice, kde Jan Manych působí, volně žijí od 90. let. Nebyl to však on, kdo divoké zvíře skolil.

„Je to zdokumentovaný čin vlka. Jestli někdo chce tvrdit, že ten muflon byl nemocný nebo nějak oslabený kus, tak není normální. Byl to statný jedinec v nejlepších letech. Strženého muflona jsme našli letos 8. února. Od podzimu máme zaznamenaných několik podobných případů a nešlo jen o muflony. Poslední případ, opět to byl muflon, máme z 22. února. Vlci na Broumovsku se chovají nestandardně,“ míní Manych.

Farmář a zároveň myslivec Jan Manych drží trofej muflona. Tvrdí, že zvíře v...

Znepokojuje ho, že vlčí stopy se na Broumovsku prý vyskytují až příliš blízko u vesnic.

„Jezdím lovit do Skandinávie. Nikdo z místních obyvatel si nepamatuje, že by se vlci vyskytovali tak blízko u lidských obydlí. Třeba ve Finsku mi pětasedmdesátiletý myslivec říkal, že ve volné přírodě vlka neviděl. Je to extrémně plaché zvíře a dostat se s ním do kontaktu je zázrak. Chování vlků tady není rozhodně přirozené,“ říká.

Zoolog z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Petr Kafka, který pracuje na Správě CHKO Broumovsko, pro to však má vysvětlení.

„Záleží na mnoha okolnostech, na typu krajiny, na tom, kolik lidí se tam pohybuje. Čím hustěji osídlená je, tím je větší pravděpodobnost, že ho lidé spatří nebo najdou pobytové stopy. Může tam hrát roli i povaha jednotlivých zvířat. Některý vlk je opatrnější jiný méně,“ říká Kafka.

Podle vědců není nic mimořádného, že ve střední Evropě vlci obývají i území, které je člověkem velmi ovlivněné. Přesto i dnes vlk dá, když má možnost, přednost lesnaté krajině s minimem lidského osídlení. Takových míst však už příliš není a tento trend potvrzuje, jak je vlk přizpůsobivé zvíře. Proto ochranáři odmítají argument, že vlci na Broumovsku nemají co dělat.

„Představa vlka, jako skrytě žijícího živočicha v konkrétních případech nemusí vždy odpovídat. Někdy může se zájmem ze sta metrů sledovat člověka. Důrazně odmítám, že by vlk pro člověka představoval riziko. Ve střední Evropě není za posledních 150 let známé jediné napadení,“ pokračuje Kafka.

Argumentuje tím, že v našem prostředí má vlk dostatek potravy ve volné přírodě, a proto nemá potřebu se s člověkem setkávat.

„Pokud si farmáři budou dobře střežit svá hospodářská zvířata, vlkům nezbude nic jiného, než hledat potravu ve volné přírodě. A výběr budou mít obrovský. Máme přemnoženou černou zvěř, poměrně vysoké stavy zvěře jelení, srnčí i mufloní. Musíme si uvědomit, že vlci dají vždy přednost kořisti, která je pro ně nejsnáze dosažitelná,“ argumentuje.

Ochranáři připravují vlčí hlídky

Když přijde řeč na výskyt vlků na Broumovsku, vedoucí Správy CHKO Broumovsko Hana Heinzelová pečlivě váží každé slovo. Ví, jak výbušné téma to je.

„Žijeme v naprosto unikátní době, kdy se začínají vracet zvířata, která známe jen z pohádek. A nejde jen o vlka,“ říká Heinzelová.

Také ona odmítá tvrzení, že vlk sem nepatří. „Míst, kde může žít, není nekonečně mnoho a chráněné krajinné oblasti mezi tato místa patří. Bude proto potřeba se na to velmi dobře připravit. Problém není ve vlkovi, ale v člověku. Odvykli jsme si žít v krajině s velkými predátory,“ uvádí.

Podle historických pramenů se vlci na Broumovsku vyskytovali do poloviny 18. století.

„Otázka je, jestli venkovská krajina Broumovska před 150 či 200 lety nebyla dokonce více zabydlena, než je teď. Nacházíme se v bývalých Sudetech, ve kterých ještě před válkou žilo mnohem více lidí než nyní. V minulosti v krajině nebylo tolik mimolesní zeleně, a přesto tady vlci žili,“ hájí kriticky ohroženou šelmu Heinzelová.

Zoologové se kloní k názoru, že vlci na Broumovsko přišli loni ze západu z Lužice a pravděpodobně se tady už i zabydleli. Kdyby šlo o migrující jedince, nebylo by po nich tolik pobytových stop a navíc by se neobjevovaly pět měsíců v kuse.

„Vlci na Broumovsku jsou ve velkém ohrožení, protože jich je tady stále velmi málo. Podle stop, které jsme zaznamenali, máme informaci o dvou jedincích. Jestli jich je tady více, nevíme, ale nelze to vyloučit. Není to však pravděpodobné. Přestože máme rozmístěných poměrně hodně fotopastí, dosud z nich máme jen jeden snímek vlka,“ míní Kafka.

Ochranáři na Broumovsku uvažují o zřízení takzvaných vlčích hlídek, které už v některých částech Česka působí. Kromě prevence pytláctví a nezákonných odstřelů mohou mapovat výskyt vlků. Za nezákonné usmrcení vlka hrozí až tři roky vězení.





Hlavní zprávy

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.