Podle obžaloby ženu napadl, aby jí mohl vzít pervitin, o kterém si myslel, že ho má u sebe. On sám byl zfetovaný, třikrát ženu bodl do hrudi a na místě nechal vykrvácet.
Když už se nehýbala, svlékl jí podle vyšetřovatelů kalhoty i spodní prádlo a roztáhl nohy, aby to vypadalo, že ji někdo znásilnil. Když skončil, nasedl do auta a odjel a několik dalších dní trávil po barech, kde hrál automaty, až si pro něj přijela policie.
U soudu byla od začátku velmi hustá atmosféra. Na hlavní líčení dorazila početná rodina zemřelé dívky, z nichž někteří začali po obžaloveném pokřikovat se slovy, že musí zemřít. Horvátha přivedli do jednací síně dva težkooděnci, o bezpečnost se při projednávání staralo minimálně šest zaměstnanců vězeňské služby.
Matka zemřelé dívky soudní stání jen těžko zvládala a během výslechů opakovaně propadala v pláč. Kvůli hlasitým výkřikům směrem k obžalovanému pohrozil soudce několika členům rodiny, že je ze soudní síně vykáže, pokud se neutiší.
Nejprve se přiznal, pak otočil
Minimálně ve třech předchozích výpovědích se Horváth kriminalistům k vraždě přiznal. Řekl, jak se nedokázal pod vlivem silné dávky drog ovládat, a popsal, jak na svou známou, kterou podle svých slov považoval téměř za sestru, zaútočil nožem. Když si uvědomil, co se stalo, zpanikařil a odjel.
U čtvrtečního soudu se však rozhodl výpověď zcela změnit a soud se snažil přesvědčit, že ho policisté opakovaně zmanipulovali a k přiznání donutili.
„Byl jsem zfetovaný, nic z toho, co mě přiměli říct, není pravda. Byla to moje skoro švagrová. Jeli jsme spolu autem, najednou do nás naboural černý bavorák, z něhož na nás vyběhlo několik chlapů. Napadli nás a pak odjeli. Když jsem viděl, že švagrová leží mrtvá na zemi, zpanikařil jsem a odjel. Nikomu jsem nic neřekl, protože jsem se bál, byl jsem na drogách a úplně mimo,“ sdělil.
Obžalovaný také uvedl, že si své známé vážil a neměl žádný důvod ji zabít. Než ho dopadla policie, několik dní se potloukal po Jičíně a po Kopidlně.
V původní výpovědi se přitom přiznal i k tomu, že vše „narafičil“ tak, aby to vypadalo, že šlo o sexuálně motivovaný čin. I toto původní přiznání u soudu popřel.
Jeho partnerka a sestra zavražděné ženy vypovídala u soudu jako svědkyně. „Té noci přijel domů a řekl mi, že zabil nějakého chlapa, ale nic víc k tomu říct nechtěl, sebral se a několik dní se neukázal. Snažila jsem se ho najít, až později jsem se dozvěděla, že ho zatkli,“ řekla.
Podle jejích slov byl často agresivní. „Občas mě mlátil a ponižoval. Hádali jsme se, protože jsem nechtěla žít s feťákem,“ prozradila.
Soudní znalec z oboru lékařství doložil, že poškozená měla na těle mnohačetná tupá a mnohačetná bodnořezná poranění.
„Zemřela násilnou smrtí v nočních hodinách. Pokud by se jí dostalo okamžité lékařské pomoci, byla zde naděje, že útok přežije. Umírala zřejmě několik desítek minut,“ popsal lékař.
Milan Horváth byl už dříve tři roky ve vězní za majetkovou trestnou činnost. Za zvlášť závažný zločin vraždy mu hrozí výjimečný trest. Hlavní líčení bude pokračovat v pátek.
