Loutkáři z východu Čech jsou nejlepší, chtějí i na seznam UNESCO

Loutkáři z východních Čech mohou slavit, jejich tradice s velkou pravděpodobností získá zápis v národním seznamu nehmotného kulturního dědictví. Ocitne se vedle moravské jízdy králů, verbuňku či myslivosti a může usilovat i o zápis na světový seznam UNESCO.

Zápis v národním seznamu bude hlavně věcí prestiže, ale loutkářům by mohl pomoci se sháněním peněz třeba na renovaci loutek, rekvizit a dalších potřeb. Na fotce Labyrint divadla Drak v Hradci Králové | foto: Martin Veselý, MF DNES

Generace divadelníků budovaly ve východních Čechách loutkářskou tradici stovky let. Teď se toto umění dostane na národní seznam kulturního dědictví. 

Oficiální zápis pro východočeské loutkářství ještě musí stvrdit ministryně kultury Alena Hanáková. Jednomyslně jej však doporučili členové Národní rady pro tradiční lidovou kulturu v úterý večer. Objevily se však i pochyby, že nejde jen o fenomén východních Čech, ale celé země.

12 nej východočeského loutkářství

• První český loutkář Jan Jiří Brát (1724-1805) - ze Studnice u Náchoda. Zakladatel rodinné dynastie loutkářů křižujících v 18. a 19. století Evropu. 
• Legendární loutkář Matěj Kopecký. O víc než generaci mladší než J. J. Brát; narodil se v Libčanech u Hradce Králové.
• Nejstarší opisy českých loutkových divadel z konce 18. století Dochovaly se zásluhou kočovných loutkářů Meissnerů z Nové Paky.
• Suchardovská škola Řezbářská dílna rodu Suchardů v Nové Pace; nejvýznamnější tvůrce marionet pro zdejší loutkáře. 
• První doložená hra pro neprofesionální loutkové divadlo Masopustní fraška Koš (1838) pro zámecké divadlo v Litomyšli z pera M. D. Rettigové.
• Nejdéle souvisle působící loutkářská firma v republice APAS (Anna Preclíková a synové) v Josefově; vyráběla loutky v letech 1929 - 2007. 
• Jeden z nejstarších amatérských loutkářských souborů v republice Kacafírek, Chrudim (od r. 1915) 
• Jeden z nejlepších amatérských souborů v Česku Céčko, Svitavy (od r. 1970)
• Mezinárodně proslulé loutkové divadlo DRAK v Hradci Králové (od r. 1958) 
• Nejoriginálnější mezinárodní divadelní laboratoř Labyrint Divadla Drak (od r. 2010)
• První muzeum loutek v republice Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi (od r. 1972) 
• Nejstarší festival amatérského loutkového divadla na světě Loutkářská Chrudim (od r. 1951)

"Mám nesmírnou radost, protože to bylo až do poslední chvíle napínavé. V Královéhradeckém kraji je to vůbec první zápis pro kulturní statek," řekla jednatelka občanského Sdružení pro podporu tradic východočeského loutkářství a iniciátorka zápisu Lenka Jaklová.

S nápadem zviditelnit loutkářství přišel Královéhradecký kraj a nominaci loutkářů podali letos v únoru hradecký i pardubický hejtman. Loutkářství má totiž v obou krajích silné kořeny.

Historicky první prokázaný český loutkář Jan Jiří Brát se narodil ve Studnici u Náchoda a jedno z prvních doložených představení se hrálo už v roce 1697 na Kuksu, kde lázeňské hosty hraběte Šporka bavil kočovný loutkář J. Ch. Neumann. 

Do současnosti přetrvala řada amatérských divadélek, hradecký Drak sjezdil s loutkovými představeními mnoho zemí a v Chrudimi mají známé Muzeum loutkářských kultur. Lidé kolem loutek proto neskrývají nadšení. 

"Neděláte si legraci? To mě hřeje, že je loutkářství na seznamu! I když já jsem realista. Možná to na chvíli zvýší zájem o loutky u mladé generace, ale nějaký obrat ve financování kultury příliš nečekám," mínil principál loutkového souboru Boďi v Jaroměři Roman Bedřich Bauer.

Zápis v národním seznamu bude hlavně věcí prestiže, ale loutkářům by mohl pomoci se sháněním peněz třeba na renovaci loutek, rekvizit a dalších potřeb. 

"Na takto zaregistrovaný fenomén se skutečně lépe shánějí peníze. Dosud jsme byli nuceni třeba workshopy dělat doslova na koleně. Nadšení je sice hezká věc, ale peníze prostě potřebujeme," uvedla ředitelka Muzea loutkářských kultur v Chrudimi Simona Chalupová.

Pardubický kraj bude mít v národním seznamu ještě jeden lidový zvyk. "Na doporučení k podpisu paní ministryni je i zvyk z Pardubického kraje, zvaný Vodění Jidáše," uvedla ředitelka Souboru lidových staveb Vysočina Ilona Vojancová. 

Zvyk spočívá v obchůzce s maskovanou postavou nazývanou Jidáš a koná se na Bílou sobotu v několika vesnicích v prostoru mezi Holicemi, Vysokým Mýtem, Luží, Chrastí a Hrochovým Týncem. Jeho kořeny sahají už do předkřesťanských dob, kdy se tímto zvykem vyhánělo zlo z vesnice. 

Proniknout až na listinu UNESCO však bude zřejmě velmi těžké a občanské sdružení si teprve stanoví cíle. "Zatím se tam dostaly jen loutky z Jávy, není to proto tak ztracené," dodala Chalupová.