Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vysmívaná socha starosty Ulricha neprošla soutěží

  9:43aktualizováno  9:43
Vášnivá debata občanů Hradce Králové i odborníků o nově instalované soše dlouholetého starosty Františka Ulricha nekončí. Vyšlo najevo, že dílo, které kritici nazvali špalkem otesaným motorovou pilou, se odchýlilo od schválené předlohy. A ani ta neprošla výběrovým řízením.

Socha královéhradeckého starosty Františka Ulricha - V popředí Gočárův regulační plán se slunečními hodinami. | foto: Jan Strouhal, MAFRA

Socha starosty z přelomu 19. a 20. století, který se zasloužil o architektonický rozkvět města, stojí od předminulého týdne na náměstí Svobody. Tak si to přál i její autor, akademický sochař Stanislav Hanzík.

Ulrich by byl spokojený

Sochař Stanislav Hanzík reaguje na kritiky.

Chcete něco vzkázat veřejnosti, která plánuje sepsat petici?
Já jim v tom samozřejmě nebudu bránit. Zdá se mi to spíš jako jednostranný účelový postoj, za kterým stojí skupinka lidí se svým osobním zájmem. Připouštím, že prostor si žádá další dořešení, které počasí zatím neumožnilo.

Jedna z hlavních výtek kritizuje umístění sochy. Proč nestojí pomník na Ulrichově náměstí?
Řídil jsem se výrokem architekta Gočára, který nepovažoval Ulrichovo náměstí za místo vhodné pro pomník. Na nábřeží mě zaujal souběh bulvárů, který koncipoval Gočár ve svém regulačním plánu. Zároveň tam je až symbolicky krásný pohled na staré město, kterému říkám Hradčany města Hradce.

Další výhrada směřuje k faktu, že je pomník umístěn tam, kde se tradičně koná sympozium Nábřeží sochařů.
Já se naopak domnívám, že Ulrich by měl radost, že kolem něj vzniká umění mladých lidí. Například architekt Lukeš byl výrazně proti, chtěl na nábřeží buď to, nebo ono. Možná je to naivismus, ale mně osobně vůbec nevadí, že Ulrich sedí uprostřed současných uměleckých děl.

Vytýkají vám také, že jste se příliš vzdálil od původního návrhu.
Rozhodně dokážu, že jsem se od návrhu příliš nevzdálil, každá změna byla diskutovaná a schválená. Ovšem umění není houska, na kterou je určený recept. Průběh tvorby díla mění situace i materiál, postupně se také vyvíjí myšlenka.

Mnoha lidem se nelíbí šrám přes Ulrichovu tvář a sluneční hodiny.
Šrám mi upřímně řečeno vadil zpočátku taky. Je to žíla na dioritu, což je jedna z nejušlechtilejších vyvřelin. Její směr nikdo nemohl rentgenem objevit a už vůbec ovlivnit, vygumovat ji bych považoval za nefér vůči kameni. Netrpím žádným šamanismem, ale připomíná mi to blesk, jakoby úder z vyšší moci. Sluneční hodiny u pomníku fungují jako symbolický prvek, protože všechno probíhá v čase, i vývoj města.

Jenže už samotné umístění vzbudilo nevoli. Na opačném konci náměstí dřív stál V. I. Lenin, Ulrich má přitom v krajském městě i "svoje" náměstí.

Podivným způsobem město přišlo také ke zhotoviteli sochy. Původní soutěž z roku 2002 totiž vyhrál mladý sochař Pavel Doskočil se svým návrhem Ulricha sedícího za pracovním stolem umístěným na čtrnáctimetrovém pylonu. Lidé se na něj měli dívat třemi dalekohledy.

To ale odmítli památkáři a na podzim roku 2009 radní schválili vypracování ideového návrhu na nový pomník, který zadali sochaři Hanzíkovi. Toho zástupci města oslovili na doporučení Spolku výtvarných umělců Mánes.

"Řekl jsem, že to budu dělat rád, jestliže mě vyberou, ale nebudu se účastnit žádného konkurzu, protože to nepovažuju za šťastné," říká umělec.

Sochaře při práci skoro nikdo nekontroloval

Kromě toho, že na zhotovení pomníku město nevypsalo žádné výběrové řízení, se zástupci z komise pro pomník Ulricha ani nepřesvědčili, jestli dílo odpovídá předloze, kterou schválili.

"Já jsem stála o to, abych se mohla jet podívat, jak dílo pokračuje. Ale situace se potom vyvíjela tak, že jezdil jen pan náměstek Martin Soukup," říká členka komise pro pomník Lenka Jaklová.

Podle ní za Hanzíkem nikdo z pracovní skupiny nejezdil proto, že je to citlivá věc a umělci bývají jen neradi vyrušováni při práci. Tvrzení, že pomník neodpovídá původní předloze, ovšem Jaklová odmítá.

"Ta socha se nelíbí většinovému vkusu, ale umění nikdy nebude většinové a nikdy se nebude líbit sto procentům. Nerada bych se nechala zmanévrovat do nějaké definitivní odpovědi. Zároveň jsem respektovala, že umělci jsou senzitivní a že je to znepokojuje," uzavírá Jaklová.

Drát sem, drát tam, to je umělcova věc

Sám Soukup necítí, že by na pomníku bylo něco špatně. "Předloha je úplně stejná, a jestli tam je drát takhle nebo takhle, to je už umělcova záležitost. Navíc v komisi byl Dominik Duka, který posvětil to místo jako jediné a správné v Hradci. Ta petice je pro mě naprosto zcestná záležitost," obhajuje sochu Soukup.

"Ti lidé jsou úplně mimo. Jsem ale rád, že se strhla polemika, kdyby se nestrhla žádná a socha by byla lidem lhostejná, byl by to průšvih," dodává na adresu kritiků (čtěte Vypadá jako špalek otesaný motorovou pilou...)

Autor pomníku sám přiznává, že na práci neměl tolik času, kolik by si představoval. "Tvorba sochy byla limitovaná vzhledem k tomu, že podléhala časové tísni. Té krátkosti jsem se obával a taky už nejsem nejmladší, ale nechci se tím alibizovat," říká Hanzík.

Líbí se vám socha královéhradeckého starosty Františka Ulricha?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 9. prosince 2010. Anketa je uzavřena.

Ne 1972
Ano 321




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.