Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kubismus byl výstřelek, proto se Gočárův nábytek cení, míní ředitelka

  7:20aktualizováno  7:20
Městské muzeum v Jaroměři uspořádalo výstavu nábytku navrženého slavným architektem Josefem Gočárem. Symbolicky se tak vrátil do Wenkeova domu, který navrhl roku 1909 pro místního obchodníka.

Ředitelka Městského muzea v Jaroměři Olga Mertlíková | foto: Martin Veselý, MAFRA

Obchodní dům firmy A. Wenke a syn přinesl do Jaroměře na začátku dvacátého století nejmodernější postupy, jak prodávat zboží. Zcestovalý obchodník Josef Wenke si prosadil dům z železobetonu s vnitřní galerií a rozměrnými výlohami, kde nabízel kočárky, hračky, kuchyňské potřeby, žehličky, mýdla či galanterii.

Fotogalerie

Dům, který navrhl kolem své třicítky architekt Josef Gočár, je obdivovaný odborníky dodnes. Výstava, kterou nyní pořádá místní muzeum, připomíná slavného architekta i jako tvůrce nábytku.

„Letos 10. září uplyne sedmdesát let od úmrtí architekta Gočára. Ve východních Čechách navrhl devadesát větších i menších staveb a z nich se 54 realizovalo, vůbec nejvíc jich je v Hradci Králové. My se ho snažíme připomínat v tomto jaroměřském obchodním domě. Gočár se však nezabýval pouze architektonickou tvorbou, vytvářel také návrhy pro výrobu nábytku,“ říká ředitelka Městského muzea v Jaroměři Olga Mertlíková.

Výstava Josef Gočár - Interiéry

Připomíná tvorbu architekta, jehož díla především z kubistického a funkcionalistického období patří k vrcholům české moderní architektury. Vysoce oceňován je také jeho podíl na urbanistických koncepcích některých měst, zejména Hradce Králové. Stavba jaroměřského obchodního domu Wenke patří do jeho raného období. Zájemci na výstavě uvidí nejen dochovaný nábytek, ale také fotografie, které připomenou i Gočárova další díla. Mezi nimi například lázeňský dům v Lázních Bohdaneč nebo královéhradecké Tylovo gymnázium. Návštěvníci uvidí výstavu do 27. září.

Firma A. Wenke a syn ukončila prodej v roce 1939 a v roce 1947 se zde otevřelo městské muzeum. Zůstalo vůbec něco z původního vybavení?
Po roce 1945 se vybavení Wenkeova domu rozebralo a vybavení se přesunulo do muzejních depozitářů. Využíváme například původní zásobní skříně pro uskladnění exponátů a máme také dlouhý stůl, který je vidět na starých fotografiích z obchodu. Matně si pamatuji, že ještě na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let bývala v kanceláři skříň uzavíratelná pomocí stahovacích lišt, ale protože už asi nefungovala, vyměnili ji. Je to škoda, byly to krásné věci.

Zapůjčili jste na výstavu třeba židli z ateliéru Václava Rabase nebo křesílko z ložnice keramičky Heleny Johnové. Komu Gočár navrhoval nábytek?
Gočár vytvářel návrhy pro své přátele a známé, herce, umělce, lékaře nebo lidi spojené se světem architektury. Navrhoval soukromé byty i ordinace, šil to svým přátelům na tělo. Je tu k vidění třeba zařízení z pracovny oftalmologa Jana Deyla, pro nějž v roce 1913 navrhl světlou sedačku, lavici, stolky a předsíňovou stěnu s kubistickými detaily. Společenství lidí, jako byl Jan Kotěra, Gočár, Pavel Janák, se snažilo navrhnout dům se vším všudy. To se dělá i dnes a je to výborné, vybavení by mělo odrážet podobu domu. Máme tu i několik příkladů, že Gočár šel i do jednotlivostí. Navrhl v roce 1912 pro herce Ottu Bolešku prosklenou skříňku z tmavého dřeva na vysokém soklu, uvnitř které jsou kubistické hodiny. Zabýval se i návrhy na šperky, keramiku nebo vybavení domácností, ale mnoho z toho se nedochovalo.

Kavárna v domě U Černé Matky Boží v Praze podle návrhu Josefa Gočára
Mateřská škola v Hradci Králové podle návrhu Josefa Gočára

Interiér kavárny v domě U Černé Matky Boží v Praze a hradecká školka.

Bylo obtížné shromáždit Gočárův nábytek na výstavu?
Už roku 1983 jsme pořádali výstavu, která připomínala kubistický styl v interiérech. Toto je pokus připomenout i Gočárovu pozdější tvorbu, tedy nejen jeho nejslavnější kubistické období, ale i jeho návrhy ve stylu rondokubismu a funkcionalismu. Je nám velmi nakloněna Daniela Karasová, kurátorka sbírky nábytku 20. a 21. století z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, odkud jsme zapůjčili většinu exponátů. Zajímavostí jsou dva kousky ze Severočeského muzea v Liberci, které se jinak nevystavují ani nejsou v katalozích, sekretář z roku 1914 čeká na restaurování a je tu také křesílko z roku 1922. Pak je k vidění Gočárův mobiliář z jeho vlastního bytu navržený v letech 1912 a 1913, který ve své závěti odkázal Hradci Králové. Zapůjčilo ho Muzeum východních Čech, například jde o kubistický konferenční stolek nebo masivní toaletku s třemi zrcadly.

Skříňka s hodinami (1912), která má uvnitř kubistické hodiny (1913). Navrhl ji Josef Gočár pro herce Ottu Bolešku, vlastní ji Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. Z výstavy Josef Gočár - Interiéry v Jaroměři.
Funkcionalistické křesílko z let 1927 až 1932. Navrhl ho Josef Gočár pro Okresní dům v Pardubicích, vlastní ho Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. Z jeho sbírek jsou i rondokubistické bronzové hodiny navržené architektem roku 1924. Z výstavy Josef Gočár - Interiéry v Jaroměři.

Skříňka, která má uvnitř kubistické hodiny, a funkcionalistické křesílko

Byl vůbec Gočárův nábytek pohodlný?
Myslím, že ano. Křesla jsou poměrně pohodlná. I na proslavené kubistické pohovce, kterou jsme půjčili pro předešlou výstavu, by se dalo dobře sedět, protože výrazné tvary má pouze horní část opěradla. Kubismus byl výstřelek, něco neobvyklého, co však své tvůrce proslavilo. Koneckonců se po něm lidé dodnes shání a je obdivovaný. Navíc bývá z festovního materiálu, dobře vyrobený, žádný aušus.

Ukazuje výstava i další interiéry v regionu?
Návštěvníci je uvidí na fotografiích. Gočár například vybavil koželužskou, nyní strojnickou školu v Hradci Králové, je tvůrcem hradeckého Tylova gymnázia nebo lázeňského domu v Lázních Bohdanči.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.