Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vzácná sbírka řezbáře z Krkonoš ukáže máselnici nebo hornickou lampu

  19:13aktualizováno  19:13
Krkonošské muzeum ve Vrchlabí představí dokonale vyřezanou chalupu se psí boudou, dřevěný betlém, ale i hornickou lampu nebo kravské zvonce. Historické předměty ze sbírky řezbáře Josefa Mohorna z Horní Malé Úpy přibližují, jak dříve žili lidé v horách.

Model roubené krkonošské chalupy s horalem a psem z Mohornovy sbírky. | foto: Archiv Správa KRNAP (Kamila Antošová)

Mnozí z těch, kteří dnes v supermarketech automaticky sáhnou do regálu po některém z mnoha druhů másla, nejspíš ani netuší, co byla máselnice, a že ve venkovských hospodářstvích měli kdysi na máslo formy.

Stejně tak už málokdo ví, co všechno kdysi patřilo k horské chalupě a jak primitivní vybavení měli horníci v Krkonoších. Zapomnění urychlilo, že většina původních německých obyvatel po druhé světové válce musela z Krkonoš odejít.

Fotogalerie

Sbírka Josefa Mohorna z Horní Malé Úpy s více než padesáti vzácnými historickými předměty teď obohatila národopisný a historický depozitář Krkonošského muzea ve Vrchlabí.

Mohorna nikdy neopustila jeho celoživotní láska ke dřevu. Koncem čtyřicátých let minulého století začal po večerech vyřezávat menší figurky a ozdobné hole, samorosty přetvářel v nezaměnitelné plastiky. "Časem se vypracoval také na velmi zručného betlemáře s osobitým rukopisem," říká mluvčí muzea Pavel Drahný.

"Prořezal" se až k chalupě

Na Mohornově dlouhodobé tvorbě lze sledovat vývoj jeho lidového řezbářství, kdy se od drobných plastik Krakonošů "prořezal" k nádhernému modelu krkonošské chalupy se vším všudy. Tedy i se psem u boudy. Nebo k betlému úctyhodných rozměrů s několika desítkami figurek.

Josef Mohorn z Horní Malé Úpy

Řadu exponátů Mohorn, který žil v letech 1890 až 1981, ve své řezbářské dílně sám vyrobil. Byl rodákem ze Šímových bud a celý život působil ve východních Krkonoších. Sbírka dokumentuje život ve východních Krkonoších, kde do konce 2. světové války žili starousedlíci převážně německé národnosti. Záhy po válce je ale stihl neúprosný osud vysídlenců. Josefa Mohorna jako jednoho z mála etnických Němců odsun minul. Starý vysloužilý horník, dřevař a hospodář, jenž tehdy uměl česky jen velmi málo, zůstal v horách takřka sám. Drtivá většina jeho sousedů a přátel musela hledat nové útočiště ve válkou zpustošeném Německu. Někteří však mohli zůstat a mezi nimi i řezbář a sběratel Josef Mohorn.

Mohorn při práci používal převážně přírodní materiály z blízkého okolí svého bydliště. Kromě dřeva a kůry pracoval i s kameny, keříky či lišejníky. Byl také sběratelem místních uměleckých a dekorativních předmětů.

"Jsou to takříkajíc starožitnosti z regionu, různé upomínkové předměty, talířky, vázičky, skleničky, pamětní předměty ze Sněžky či jiných míst Krkonoš, například ze staré Slezské boudy. Soustředil věci každodenní potřeby krkonošských boudařů, například kravské a kozí zvonce, ale i hornickou lampu, zvanou karbidku, máselnice," jmenuje historik Krkonošského muzea Jiří Louda.

Mohorn některé exponáty ze své sbírky svého času sám používal. "Ve sběratelství pokračoval i jeho syn Horst, který dědictví po otci rozšiřoval. Právě Horst Mohorn lpěl na tom, aby sbírkové předměty zůstaly doma v Krkonoších a nerozebrali je naši či zahraniční sběratelé," upozorňuje Drahný.

Pracovníci Krkonošského muzea v současnosti sbírku evidují a dokumentují. Jeho návštěvníci ji uvidí na letní výstavě přírůstků sbírek vrchlabského muzea za posledních sedm let. Na výstavě budou například vycpaniny zvířat a jiných živočichů z Krkonoš, historické fotografie či místní sklo a keramika.

Autor:




Hlavní zprávy

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.