Na poloostrově ve Spytě u České Skalice vyroste v budoucnu zřejmě celá "satelitní" ulice s 21 domky pro rekreanty. Firmě s holandským vlastníkem se koncem července podařilo získat souhlas krajského úřadu ohledně vlivu na životní prostředí.
Místní lidé si však myslí, že areál zničí jedno z nejhezčích míst ve Spytě.
"Zlikviduje to nejhezčí kout, kam se chodívalo na procházky. Bude tam 21 šeredných unifikovaných baráků, kus asfaltu, vesnický ráz vezme zasvé. Rekreanti se tam nebudou zdržovat, nedá se tam koupat, nese se tam hluk z obchvatu, takže budou pendlovat po úzké opravené silničce přes ves," posteskl si obyvatel Spyty Václav Kubíček, který se už už rozhodl odstěhovat.
Podle něj si za to mohou místní trochu sami, když neuhlídali, jak se v tichosti měnil českoskalický územní plán v době starostování Jana Vlčka. Tehdy pozemky vlastnila jiná firma a louky přešly do kategorie občanské vybavenosti se sportovními a rekreačními plochami.
Teď už s tím mnoho nenadělají. "Protestujeme pořád, ale už jsme vyčerpali všechny možnosti. Alespoň jsme rádi, že firma musela nechat posoudit vliv na životní prostředí EIA a že musí dodržet některá omezení. Původní návrh počítal s 25 domy, bazénem a kácením lesa," dodal Kubíček.
Výstavbu nedoporučuje ani radnice v České Skalici
Za obyvatele se postavila i Česká Skalice, která přehodnotila názor. "Městská rada nedoporučuje výstavbu vesnice. Obáváme se, že se tím zhorší úroveň bydlení pro místní obyvatele," zdůvodnil rozhodnutí radních starosta České Skalice Tomáš Hubka.
Jednatel Beste - Investering nebyl příliš sdílný. Podle svých slov strávil pět let, než získal současné povolení. "Platím za to násobně víc, než je běžné. Právě proto, že je tady pár lidí, kteří to chtějí zastavit," napsal v e-mailové odpovědi jednatel Frank Kersten.
Tvrdí, že jeho firma ví, co dělá, protože má za sebou léta zkušeností z realitního trhu v Česku. "Respektujeme právo i přírodu. Chceme této lokalitě přidat něco krásného," dodal Kersten.
Firma navrhuje v jedné řadě postavit jedenáct šestipokojových domků a na druhé straně ulice by mělo stát deset čtyřpokojových domků. Kolem nich povede silnička, která se napojí na místní cestu.
Projekt vyhovuje, řekl odborník na krajinný ráz
Těžká technika by tam v době výstavby směla jen po provizorní panelové cestě, která se zase rozebere. Investor však musí získat napřed územní rozhodnutí a pak stavební povolení.
Odborníci posoudili, že fauna ani flora v okolí Spyty není nijak zvlášť cenná. Doporučili novou zeleň anebo kamenité kupy, kam by se mohly vrátit ještěrky.
Vesnici ohraničuje obchvat České Skalice a z druhé strany nádrž Rozkoš, kde se už rozmohla různorodá rekreační obydlí. Autor posudku vlivu stavby na krajinný ráz proto shrnul, že projekt vyhovuje, i proto, že jej investor zúžil, pořídí veřejná prostranství a taky oddělí výstavbu od okolí vzrostlými stromy.
Rekreační domky ve Spytě u Rozkoše
|
Firma už nabízí domky u Rozkoše na svých holandských internetových stránkách. Její česká zmocněnkyně však tvrdí, že ve Spytě nevznikne "holandská vesnička" s uzavřeným areálem a závorou, jaké vyrostly na několika místech v Krkonoších i jinde v regionu.
"Je to běžný developerský projekt, žádná holandská vesnička. Víte, jaká je situace, Holanďani sem příliš nejezdí a zůstávají doma. Česká republika už pro ně není destinací, jakou bývala. Pokud se podaří postavit domky, myslím, že je vesměs bude využívat česká klientela," podotkla zmocněnkyně firmy Lenka Rusová.
V Česku je 25 rekreačních areálů či vesnic pro nizozemskou klientelu
Podle ní si zájemci budou moci koupit od firmy pozemek a na něm si pak postaví vlastní domek. Bez platného územního rozhodnutí však firma zatím žádné stavebníky neshání.
Podle výzkumu Dany Fialové a Hany Horákové o apartmánovém bydlení a holandských vesničkách je v Česku kolem 25 rekreačních areálů či vesnic pro nizozemskou klientelu, a to v různém stadiu výstavby.
Nejvíc se jich objevilo v Královéhradeckém kraji. Jedna z prvních vznikla v Čisté u Černého Dolu nedaleko Vrchlabí, další stojí ve Vidochově u Nové Paky nebo ve Stárkově na Náchodsku. Nová sídla ničí krajinný ráz, sezónně je tam přelidněno, ale časem vadí jen málokomu z místních.
Protože si Holanďani nemohli kupovat domy v Česku přímo, vznikaly v tuzemsku společnosti s ručením omezeným, kde si zakoupili podíl. Domek pak užívali k rekreaci a jinak jej pronajímali.
Na Trutnovsku či Broumovsku však stojí spousta jednotlivých opravených domů přímo v obcích, kam Holanďani jezdí. Jejich odliv je však podle realitních makléřů patrný už několik let.
