O víkendu opustili hnízdo dva sokolí samečci, dvě ptačí holčičky je za pár dní následovaly. "Pokud se obě samičky dobře rozlétají, bude zřejmě už tento víkend otevřen průchod pro turisty kolem Chrámových stěn," řekl Petr Kuna ze Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.
Až dosud je menší část turistického okruhu kvůli sokolům uzavřena. Ostraha hlídá u plůtků na cestě, protože hlavně Poláci nerozumí piktogramům a jdou dál.
O víkendech se v Teplickém skalním městě konala veřejná pozorování. Projekt Za sokolem do skal podpořila nadace Partnerství. Díky tomu vznikl i čtyřjazyčný informační leták, směrové tabulky a velká naučná tabule na okruhu skalami.
Sokol stěhovavýJe jedním z nejrychlejších tvorů planety, při stíhání kořisti v střemhlavém letu dosahuje rychlosti i přes 300 kilometrů za hodinu. Zásadně loví letící kořist. Živí se zejména holuby, kvíčalami a ostatními ptáky podobné velikosti. V některých oblastech zcela vyhynul v důsledku používání pesticidů. Ač jeho počty v posledních letech narůstají, zůstává kriticky ohroženým druhem. V současnosti hnízdí v České republice okolo 50 párů. K hnízdění vyhledává zejména skalní oblasti. Jádro české populace se vyskytuje v Českém Švýcarsku a v Labských pískovcích. |
Sokolí samička z Chrámových stěn je na Broumovsku vůbec nejplodnější. Pochází ze saského Oybinu a se samcem z Obřího dolu vyvedla během pěti let osmnáct mladých.
Její partner se však v roce 2010 do hnízda už nevrátil a ona sama bez potravy musela snůšku opustit. Pak dvakrát hnízdila s mladšími samci, jenže o své partnery také přišla. Nyní je s tříletým samcem.
Na Broumovsku letos zahnízdily celkem čtyři páry sokolů. Z hnízda na Broumovských stěnách už mladí také vylétli.
Před časem k nim ochranáři povolali policii, protože podezírali dva muže, že chtěli hnízdo vybrat. Další dvě hnízdění v Adršpachu a v Broumovských stěnách skončila nezdarem. Mohl to způsobit výr, krkavec, kuna nebo možná i zloděj.
