Poustevník Garinus vytesaný Matyášem Braunem

Poustevník Garinus vytesaný Matyášem Braunem | foto: MF DNES

Vědci zachraňují Braunův Betlém, nejspíš použijí obyčejné „rejžáky“

  • 0
V lesích nedaleko Kuksu chátrá světový barokní unikát - Braunův Betlém od Matyáše Bernarda Brauna. Sochy obrůstají mechy, lišejníky a ničí je i déšť a změny počasí. Odborníci některá místa napadená mechy a lišejníky očistili a zkoumají. Nyní budou hledat způsob ochrany vzácných soch, aby zkázu odvrátili.

Ničení chtějí zastavit historici a odborníci z fakulty restaurování pardubické univerzity v Litomyšli. Spolu se studenty provedli pod dohledem památkářů zkoušky na nejvíce poničených sousoších. Na některých místech odebrali z kamene mechy a porosty.

Nyní čekají, jak se budou sochy přes léto chovat. Chtějí totiž nalézt účinný a způsob ochrany unikátního barokního souboru. Zároveň takový, aby sochy, které se na přelomu století dostaly na seznam nejvíce ohrožených památek světa, co nejméně poškodil. 

Odborníci míní, že hlavním problémem soch je, že je vynikající sochař Matyáš Braun vysekal z rostlé skály. Přitom se vodní režim unikátního Betléma řídí režimem okolní přírody.

"Zdá se, že v posledních letech se mnohem více zvyšuje množství vody, která vzlíná ze země a podporuje ničení soch. Zvláště u reliéfů Příchodu tří králů a Klanění pastýřů. Vlhkost v místě Betléma vytváří podmínky pro větší růst plíživě ničivé vegetace," vysvětlil historik umění a proděkan fakulty restaurování v Litomyšli Jiří Kaše.

Kaše už v 90. letech s kolegou s Petrem Kotlíkem z VŠCHT v Praze zkoumali možnosti záchrany Kuksu. V roce 2000 spolu publikovali knihu s návrhy na záchranu Betléma. Teprve nyní je však mohou začít uskutečňovat.

Braunův Betlém

Barokní skvost Braunův Betlém u Kuksu ničí voda, počasí a mechy.

Jedinečná přírodní galerie plastik, která vznikla v letech 1723 až 1732 z popudu hraběte F. A. Šporka. Autorem rozsáhlé sochařské výzdoby se stal Matyáš Bernard Braun a jeho dílna. Areál je nejen vrcholem Braunovy umělecké tvorby, ale zároveň světovým unikátem, jednou z nejhodnotnějších památek barokního umění.

Dnes se zachoval jen zlomek. Kromě pousteven, kaple sv. Kříže a dalších drobných staveb a plastik tu stávalo i sousoší Krista pokoušeného ďáblem, ukřižovaný Kristus malovaný na dřevě a také Alej sedmi studánek s fontánami z růžového mramoru. Všechny sochy byly původně barevné.

Devastace a zánik části výzdoby nastaly krátce po Šporkově smrti v roce 1738 za vpádu vojsk ve válkách o dědictví rakouské a pokračovaly při stavbě pevnosti Josefov v letech 1781-1787, kdy se v okolí těžil kámen.

Nejprve se na povrchu soch vytváří řasy, na nich se usadí lišejníky a na nich zase mech. "A ten už vytváří humus, prorůstá do kamene. Vznikají tak podmínky pro usazení náletových rostlin. A začíná dramatický moment skutečného možného budoucího zániku soch," řekl Jiří Kaše.

Asi deset let trvalo, než odborníci s památkáři z Josefova našli způsob postupu a provedli první zkoušky. "Panovaly obavy, aby se neudělalo něco špatně. Až do 60. let čistil Betlém sochař Josef Wagner. Měl u Kuksu chatu a každý rok vzal kartáč a sochy okartáčoval. Nedovolil, aby stav napadení soch přešel za hranici lišejníků. Když to přestal dělat, už o sochy nikdo takto nepečoval," řekl Jiří Kaše.

Nejlepší asi bude sochy čistit kartáčem

Podobně se o sochy staral jeho poslední správce Josef Urban. Bydlel na nádraží v Žirči, pečoval o sochy a vybíral vstupné.

Když zemřel, strážní budka u Betléma osiřela. Kaše míní, že právě podobné pravidelné šetrné odborné odstraňování mechů a lišejníků a soustavné hlídání stavu by mohly být nejlepším a nejúčinnějším způsobem ochrany Braunova Betléma.

"Zkoumáme sice i jiné možnosti, ale já se příliš nekloním k použití nějakého zázračného lektvaru, kterým by se sochy napustily proti usazování vegetace. Spíš bych zvažoval uvážlivý restaurátorský zásah do soch. Že by se některá hodně rozrušená místa nějakým pojivem kamene spojila, aby sochy nedegenerovaly," řekl historik.

Jako další krok ochrany Betléma v budoucnu vidí Jiří Kaše debatu o tom, zda by nebylo dobré přikrýt nebo zastřešit Betlém v zimním období.

"Vím, že pro mnohé návštěvníky je Betlém romantický právě v zimě. Chodí tam na Vánoce, na Silvestra, zapalují si tam svíčky. Ale sochám škodí právě zimní počasí. Sněží na ně, zaprší, voda se dostane do spár a prasklin, pak to zmrzne a led sochu naruší," uvedl odborník.

Ve Vídni a Paříži sochy na zimu schovávají

Poukázal na to, že návštěvník francouzského zámku Versailles v listopadu také neuvidí žádnou sochu, protože jsou přikryté celtovinou. "A taky o tom nikdo nediskutuje. V zahradě Schönbrunnu ve Vídni jsem před lety viděl sochy chráněné konstrukcí s plexisklem," řekl Kaše.

Pedagogové se studenty litomyšlské fakulty restaurování odstranili v polovině května části mechu na vybraných plochách dvou nejvíce poškozených reliéfů.

"Povrch jsme na některých místech vyčistili a budeme ta místa zkoumat. V další etapě budeme studovat, jaký vliv na povrch děl mají mechy. Ty zatím nepokrývají celé sochy, ale jejich plocha se masivně zvětšuje," vysvětlil historik.

Na záchranu Braunova Betléma získala litomyšlská fakulta restaurování grant z Programu výzkumu národní a kulturní identity NAKI. Projekt spočívá ve výzkumu a navržení dlouhodobého režimu ochrany tří velmi významných českých památek - Karlova mostu, italských štukatur na zámku v Telči a právě Braunova Betléma.