Šlechtitelé Černí z Jaroměře na Náchodsku začali roku 1935 s petúnií Karkulkou. Jejich poslední loňská odrůda bolívijská begonie Copacabana cílí hlavně na velkopěstitele ze světa. Původem je z And, kde roste ve 2400 metrech nad mořem.
„Její hlavní předností je, že se dá pěstovat na plném slunci, zatímco jiné begonie milují polostín nebo stín,“ vysvětluje jeden z potomků zahradnické rodiny Jan Černý.
I když už v posledních letech existovala skupina odrůd této begonie, množily se jen řízky a kvetly pouze oranžově. Mnohé firmy se proto vrhly do šlechtění, aby se květiny daly množit semeny a ještě k tomu měly různé barvy.
Výsledkem Jaroměřských je odrůda Copacabana. Zahradníci ji předvádějí v červené, oranžové a lososové barvě. Květiny se buď plazí jako bohatý koberec na záhoně anebo tvoří ve vysokých nádobách převisy roztřepených květů.
A šlechtitelé už míří i k dalším barvám. „Vývoj jde dopředu. Letos se nám podařilo vyšlechtit tuto begonii v bílé barvě a jde do prodeje. Máme zpracovanou i žlutou barvu, která už je na pokusném poli, ale ještě nejsme úplně spokojeni a musíme na ní zapracovat,“ říká Jan Černý.
Begonie bolivijské budou i bílé a žluté.
Rodinný podnik se věnuje i svým tradičním petúniím, ledovkám či bramboříkům. Šlechtí se tu minipetúnie, petúnie s roztřepenými okraji, převislé petúnie. Cílem je, aby vydržely i občasný déšť a byly odolné.
Velkým obchodníkům musí vyhovovat růstem i kvůli tomu, když je balí po více kusech. Na další roky se už v Jaroměři testují třeba žlutě zbarvené petúnie Lavina, které budou mít fialový nádech na okraji.
Na pyl chodí s vysavačem
Zahradníci berou petúnie jako jednu z nejdůležitějších letniček pro celosvětový trh. Jejich šlechtění je přitom velmi náročné.
Pohled do skleníků. Venku už testují petúnie pro trh na příští rok.
Jedno pracoviště s produkčním porostem zahrnuje v Jaroměři 240 rostlin a obstarává ho jedna dívka denně kromě nedělí. Bere jednu rostlinu za druhou, pinzetou rozřízne poupata a vytrhne pět prašníků.
Další pracovnice opyluje květy, které mezitím rozkvetly. Jiný pracovník získává pyl z mužských rostlin, jež se pěstují v odděleném skleníku. „Máme na to vylepšení a používáme malý vysavač. Pyl se pak štětcem přenáší na mateřské rostliny,“ popisuje Josef Černý.
Dědeček se zhlédl v petúniích
Jaroměřská rodina se přitom dostala k petúniím úplnou náhodou. Dědeček dnešních majitelů František Černý zahlédl truhlíky s velkokvětou převislou petúnií před semenářskou firmou v Hradci Králové a květina ho okouzlila natolik, že za petúniemi odcestoval do Německa.
Vysel první petúnii v roce 1927 a od následujícího roku zkoušeli s manželkou Marií, jaké jsou možnosti opylování a výběru nejvhodnějších rostlin. V roce 1935 přišli s vlastní odrůdou Karkulka.
Historie firmy Černý* Ferdinand Hlaváček (1822-1897) založil zahradnictví v Jaroměři na místě bývalého rybníka v roce 1859. Vedle pěstování zeleniny se zabýval prodejem semen. Nakupoval semena v tuzemsku i zahraničí. * František Černý (1865-1925) se přiženil do rodiny. V roce 1888 se stal zahradníkem u barona Rothschilda ve vídeňském parku Hohe Warte, z jehož skleníků se objednávaly květiny pro rakouské zámky. Pracoval i pro další šlechtickou rodinu v Polsku. V Jaroměři poznal Marii Hlaváčkovou a vzal si ji. K semenářství neměl vztah a věnoval se radši květinám. * František Černý (1896-1968) si prosadil zahradnické povolání navzdory svému otci a vrátil se i k semenářství. Oženil se s Marií Mojžíšovou (1903-1987) z velké zahradnické rodiny z Náchoda a spolu po otcově smrti specializovali firmu na výrobu semen. Chtěli konkurovat německým firmám. Šlechtili petúnie, později i begonie, konvalinky, slavie, cyklámeny a cinerárie. Manželé také uvedli na trh první vlastní odrůdu petúnie Karkulka. Marie Černá se věnovala celý život šlechtění hlíznatých begónií. Rodina musela podnik pronajmout státu v roce 1950, o deset let později byl vyvlastněn. * Jan Černý (1928-1980) se učil na zahradnické škole v Lednici na Moravě, kde poznal svou ženu Alenku (1928-2000). Pokračoval na Vysoké škole zemědělské v Brně, s manželkou se věnovali hybridním odrůdám. V roce 1959 uvedli na trh první hybridní begónii Turov F1, dosáhli šlechtěním řady nových odrůd. * Podnik se vrátil rodině Černých roku 1991 v rámci restitucí. V současnosti v něm pracují bratři Josef Černý (1959) a Jan Černý st. (1957) se svou ženou Vlastou (1955) a jejich synem Janem (1978) a Jakubem (1991). Firma zůstala specializovaným semenářským podnikem. Na základě vlastní šlechtitelské činnosti produkuje semena, má širokou nabídku i od jiných dodavatelů. Od roku 1934 v Jaroměři vyšlechtili víc než 125 původních odrůd petúnií, begonií, bramboříků, konvalinek a dalších druhů květin. |
Zahradníci Černí pracovali na šlechtění nových odrůd vždy v tandemu s manželkami. Nejprve to byl František Černý a jeho paní Marie. Pak podobně pokračoval i jejich syn Jan Černý s ženou Alenkou. Jan Černý vystudoval lednickou školu a Vysokou školu zemědělskou v Brně.
„Měl štěstí, že se už na střední škole potkal s profesorem Franzem Frimmelem, průkopníkem hybridního šlechtění evropského formátu. Ten byl asistentem u rakouského botanika Ericha Čermáka, který byl znovuobjevitelem Mendelových zákonů. Pro otce to byl impuls na celý život,“ míní Josef Černý.
Byli průkopníky hybridů
Takzvané hybridní odrůdy vznikají řízeným křížením, získávají se tak lepší vlastnosti rostlin. Šlechtitelé Černí tím dosáhli třeba právě u petúnií novou kvalitu.
Zatímco klasické petúnie nesnášely deštivé počasí a doporučovaly se jen do truhlíků, hybridy dovolují využití i na záhonech. Podobně klasické ledovky uhnívaly, když se střídaly rozdílné teploty, ale jejich hybridy kvetou do zámrazu.
Šlechtitel však musí vést rozsáhlou dokumentaci a rodokmeny, Jan Černý si na to vymyslel speciální tabulky. Než se povede vyšlechtit novou odrůdu, trvá to osm až deset let.
Firma Černých nyní zaměstnává třicet lidí, v sezoně tam pracuje až třicet lidí. Trh s osivem nyní podle zahradníků celosvětově mírně klesá, v západní Evropě opadá zájem malých zahrádkářů, a tak se firma obrací na východní trhy. Černí prodávají ročně kilogramy osiva, petúnie zaznamenávají popularitu třeba na Blízkém východě.
Do rodinného podniku se zapojuje už i nejmladší generace. Ze tří dětí Jana Černého působí v zahradnictví dva synové. Chystá se k tomu i dcera Josefa Černého, ta mladší má zatím čas se rozhodnout. Nikdo je prý nenutí.
„Vystudovala jsem Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně a budu tam pokračovat v doktorandském studiu. Zajímá mě ekonomie, ale také genetika a šlechtitelství. V březnu tu nastoupím v obchodě. Šlechtitelství je pracný obor, ale člověk vidí výsledek práce za pět či deset let. Moje prababička vyšlechtila odrůdu petúnie Karkulka, a to pořád přetrvává,“ oceňuje pětadvacetiletá Markéta Černá.
