Z dokumentu Šmejdi

Z dokumentu Šmejdi | foto: Aerofilms

Města zavádějí vyhlášky proti „šmejdům“. Ti vymýšlejí, jak je obejít

  • 3
Zákaz podomního prodeje se podařilo prosadit v Jičíně, Rychnově nebo Dvoře Králové. O stejném kroku nyní uvažují i radnice v Hradci Králové a Náchodě. "Šmejdi" ale vymýšlejí fígle, jak nové vyhlášky obejít. Začínají prodávat po telefonu.

Parní vysavač za 70 tisíc korun. Půlroční koktejly na hubnutí za 24 tisíc. Zaručeně nejčerstvější mražená zelenina z nizozemských plantáží. Činčilový kožich za pakatel při uzavření pojištění domácnosti. Extra výhodný tarif na odběr elektřiny.

Podomní prodej

Průkopníkem zákazu podomního prodeje se stal Uničov, který novinku zavedl už v roce 2010. Lavina zákazů ale následovala až po dokumentu Šmejdi.

Někteří prodejci protestují, represe mají za omezení svobody podnikání a chtějí se bránit soudně.

Některé společnosti, které se zaměřují na podomní prodej, nyní změnily taktiku: jejich prodejci chodí do bytů na doporučení a jsou předem ohlášeni.

Třeba v Brně však zakázali i oslovování lidí.

S těmito "neodolatelnými" produkty podomního prodeje se Petra z hradeckých Malšovic stačila seznámit jen za posledního čtvrt roku. Kdyby tato mladá matka bydlela ve Dvoře Králové, Jičíně, Miletíně nebo Rychnově nad Kněžnou, stačilo by jí vytočit městskou policii a ta by podnikavce nabízející podobné zboží a služby vyprovodila s pokutou 20 až 300 tisíc korun.

Měst, kde platí zákaz podomního prodeje, začalo přibývat hlavně po dokumentu Silvie Dymákové Šmejdi, který rozkrývá pozadí předváděcích akcí. A ledy se pohnuly i v Hradci Králové. Návrh podala radní Anna Maclová, jejíž matka se stala obětí podomního nákupu.

"Vnutila se k ní paní, která jí napovídala, že jsem si objednala nějaká trička. Byla velice přesvědčivá, dokonce si o mně zjistila nějaké informace, a tak uspěla," líčí Maclová. Ví také o dalších podobných případech, a proto přišla s návrhem zákazu podomního prodeje také v Hradci.

Stejné opatření už před dvěma týdny zavedli ve Dvoře Králové nad Labem. "Zákaz se nám jednoznačně osvědčuje. Chceme chránit hlavně seniory, kteří nátlaku podléhají nejsnadněji. Stanovili jsme jasné pravidlo, že do městských objektů takzvané předváděčky nepouštíme," říká dvorská starostka Edita Vaňková.

O zákazu neuvažuje zatím jen Trutnov

Souhlasí s tím i starosta Jičína, exsenátor Jiří Liška. "Pokud podomní prodej dělají slušní lidé, někdy to lze tolerovat. Ale v mnoha případech už jde o vyložené obtěžování. Měli jsme stížnosti, a tak jsme zasáhli," vysvětluje starosta.

Z velkých měst v kraji neuvažuje o zákazu jen Trutnov. Kromě Hradce totiž o represi přemýšlí rovněž Náchod. "Zatím jsme k tomu přistoupili pouze v objektech, které zřizuje město. Velmi silně jsme se však přihlásili k petici proti šmejdům a kdybychom zjistili, že situace v Náchodě přesáhla mez, můžeme uvažovat o plošném zákazu," říká tamní starosta Jan Birke.

"V Hradci se návrh zákazu rodí. Usilujeme o to, aby u nás k takovým věcem nedocházelo, protože to bereme i jako ochranu kamenných obchodů," sděluje mluvčí magistrátu Magdaléna Vlčková.

Města, kde zákaz podomního prodeje projde, dává za příklad Radomír Machan z hradecké pobočky České obchodní inspekce: "Fandím jim, a dokonce si myslím, že by se to mělo řešit zákonem, přestože bychom naráželi na evropské normy, které takový prodej umožňují."

Volají hlavně důvěřivým seniorům na pevné linky

Podle Machana jsou však tito prodejci vždy o krok před legislativou a nyní mezi nimi "frčí" hlavně prodej zboží přes telefon. "Je to opravdu nejhorší případ těchto lumpáren. Prodejci lákají na slevy nebo věci zadarmo, na což někteří lidé slyší a v tu chvíli jako by přestávali vnímat. Uzavřou smlouvu po telefonu, v lepším případě je potom šokuje jen sazba za hovor, v tom horším ale rovnou uzavřou smlouvu na dodávku čehosi," popisuje.

Telefonní prodejci cílí hlavně na pevné linky a důvěřivé seniory. Vystupují třeba jako zaměstnanci firmy ČS Telekom a nabízejí levné telefony. "Nejlepší rada je, aby lidé nabídce nepodlehli," říká mluvčí hradeckých strážníků Eva Čížková.

Zákaz podomního prodeje má však i své odpůrce. Třeba prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeněk Juračka jej nazývá vyléváním vaničky i s dítětem, má totiž na mysli poctivé firmy.

"Existují dvě kategorie šmejdů," přiznává i Machan z ČOI, "jsou tu ti, kteří se v tom byznysu pohybují dvacet let, nějaké zásady dodržují a neprodávají vyložené šunty. Ale navěsili se na ně ti nesolidní, kteří neváhají věc koupit za patnáct stovek a tentýž výrobek prodávat za 23 tisíc." Dodává však, že obě kategorie mají jednu věc společnou: "Všichni používají psychologický nátlak."