Přes Malou Čermnou, místní část Hronova, tak smějí projet jen Hronovští a lidé z Kudowy Zdróje. V České Čermné zase smějí projíždět kromě tamních obyvatel pouze lidé z polského Brzozowie. Je to zvláštnost, kterou si vyjednaly samy obce, když opravily silnice k hranici.
Díky cyklostezkám, které po nich zároveň vedou, na ně obce čerpaly evropské dotace. I když pětiletá doba udržitelnosti projektu skončila a obce by tak mohly provoz na silničkách změnit, udělat to nemíní. Argumentují úzkými cestami i záměry v turistickém ruchu.
„Kdyby tu byl zákaz vjezdu, bylo by vše jasné. Ale tady je zákaz s výjimkou a míjí se to účinkem. Známý policista mi říkal, že ani neví, koho může či nemůže zastavit. Polské policajty to vůbec nezajímá, ti jen dávají dýchnout do balonku a hlídají si svou silnici,“ popisuje Oldřich Vaněk.
Ten má na české straně hranice hospodu a v krámku už deset let prodává Polákům tuzemské pivo, destiláty, kečupy nebo brambůrky. Během půlhodiny se tu vystřídá možná třicet lidí. Vzdáleně to připomíná 90. léta, když přes náchodský přechod proudili „mrówki“, pěší pendleři s alkoholem.
Radši zaparkoval na polské straně
„Ke mně si chodí hosté z polských lázní kupovat pivo. Vidí zákaz vjezdu, bojí se, nechají auto na polské straně a přijdou ke mně pěšky. Říkám jim, jestli jste na čtrnáct dní lázeňští hosté v Kudowě, přes hranici autem můžete. Někdy se ale stane, že turista z Poznaně, který tudy přejet nesmí, si pro čokoládu klidně přijede až k mému obchodu. A jak to, že lidé z Hronova tudy jet mohou, ale ti ze Žďárek ne? A proč by radnici mělo vadit, že tudy jezdí polští dělníci do továren v Hronově?“ podivuje se hostinský.
Sám má trvalý pobyt v Jičíně, s partnerkou žije v Kudowě, ale adresu v dokumentech nemá, takže autem přes přechod vlastně také nesmí. Navzdory omezením tudy auto projede co chvíli.
„Myslím, že by měli přechod otevřít pro všechny. Já jsem tady soukromě na třítýdenním pobytu v lázních. Auto jsem si radši zaparkoval na polské straně,“ říká senior Wlodek z Walbrzychu, který chodí k českému krámku na pivo. Na půllitrovce tady oproti cenám v Polsku ušetří kolem dvaceti korun.
Místní pro odstranění značek nijak nehorují. „Pokud si všímám, jezdí tu i auta, která tu nemají co dělat. Nyní je přechod hodně využívaný, ale už je pryč doba, kdy to bylo opravdu hektické. Je znát větší provoz, když se dělníci vracejí z Atasu po směně. Jezdí tu i linka z Hronova do Kudowy,“ všímá si Ilona Birková, která v minulém období působila jako předsedkyně osadního výboru.
Dříve byl v Malé Čermné přechod v režimu malého pohraničního styku. Buňky s celníky zmizely, panelovou spojku nahradila asfaltka. Proti úplnému otevření přechodu pro auta však protestovali lidé z Čermné a chalupáři. Když v zimě 2011 Hronov dokončil opravu silnice se sdíleným provozem pro pěší, cyklisty a auta, osadil na ni i zákazové značky s výjimkou pro místní. Když lidé z vesnic kolem Hronova jedou do Polska na nákup, porušují je.
V schengenském prostoru, do nějž se Česká republika zapojila v prosinci 2007, jsou jedinou regulací na bývalých hraničních přechodech dopravní značky. Při cestě od Hronova do Malé Čermné řidič potká značku slepá ulice, přímo před hranicí jsou značky se zákazem vjezdu mimo obyvatel sousedních obcí. Ani tak tu aut nejezdí nijak málo.
Zbloudilý turista pokutu nedostane
Kdyby se provoz přes Malou Čermnou zvýšil, podle radnice by byl problém s šířkou silnice od křižovatky Na Brném do Malé Čermné.
„Ta byla opravena z jiných peněz a je ve vlastnictví kraje. Náš úsek je od odbočky v centru Malé Čermné po hranice a tam je dopravní značení, které bylo součástí projektu cyklostezky. My respektujeme dohodu s naším partnerem z Kudowy Zdróje a zatím necháváme toto značení. U nich komunikace prochází lázeňským centrem města, proto nechtějí, aby si po ní řidiči zkracovali cestu z hlavní silnice Klodzko – Náchod do Broumovského výběžku,“ říká místostarosta Hronova Josef Thér.
Městští strážníci dodržování značek kontrolují. Museli zasáhnout, třeba když tudy podnikavci převáželi ve velkém havarovaná auta na podvalnících nebo když si cestu vybrali dopravci, kteří vozí zaměstnance do podniků ve Velkém Poříčí. Zbloudilému turistovi prý spíš poradí, než aby mu dali pokutu.
Shodný režim na hranici mají i v České Čermné vzdálené vzdušnou čarou čtyři kilometry, v kopcích nad Náchodem. Cyklostezku mají hotovou od podzimu 2009.
„Cesta má necelé tři metry na šířku, někde je široká jen 2,2 metru. Na to nemůžeme pustit běžný provoz, protože je tam vyznačena cyklostezka. Sami Poláci to nechtějí, protože plánují navazující cyklostezky. Pokud by se tam ještě zvýšil pohyb cyklistů, pak už by to asi opravdu bylo nebezpečné,“ míní starostka České Čermné Eva Smažíková. Místní lidi trápí hlavně rychlá jízda aut, protože cesta ústí u školy. Obec už o dohled nad dodržováním třicítky požádala policii.
Královéhradecký kraj letos získal dotace na přeshraniční spolupráci, z nichž opraví silnice k hranici v Machovské Lhotě a v Božanově. V Machově sice část místních nedávno protestovala, jenže městys s tím už dříve souhlasil (psali jsme tady). Po zdejších silnicích se tak do Polska dostanou nově i auta do 3,5 tuny. Změna nastane, až skončí rekonstrukční práce na obou stranách hranice.
Zákazové značky na jinak volné hranici dlouhodobě kritizuje Hospodářská komora Královéhradeckého kraje. „Je tu zelená hranice, prostupnost by tu měla být, ale někdo tam dal dopravní značky. Jsem členem mezivládní česko-polské komise, zpracovali jsme seznam přechodů se všemi omezeními, ale vždy to skončí na tom, že ani vláda nemůže nařídit obci, aby změnila dopravní režim, když ta si vyjednala omezení na kraji a kraj požadované omezení provedl,“ hněvá se František Molík z jednatelství komory v Náchodě (více čtěte zde).
