Zámek v Doudlebách nad Orlicí se sice otevřel nedávno, ale do jeho kroniky už přibylo událostí až nečekaně. Majitelka hraběnka Eleonora Dujková, rozená Bubna z Litic, dostala anglický překlad své knihy, fotografie a příslib od známého spisovatele (více v boxu).
Co je nového na zámku v Doudlebách nad OrlicíFotograf Robert Rohál věnoval majitelce hraběnce Eleonoře Dujkové, rozené Bubna z Litic, cyklus černobílých fotografií Komtesa, který je na zámku k vidění až do srpna. Její spolužák věnoval zase překlad knihy hraběnčiných vzpomínek do angličtiny, aby si je mohla přečíst i jeho anglická manželka. A nakladatel a spisovatel Josef Pepson Snětilý při besedě s Miloněm Čepelkou v obnoveném Zrcadlovém sále slíbil, že o zámku něco napíše. Historické prostředí ho inspirovalo podobně jako jeho rodné jižní Čechy k napsání básně o Petru Vokovi. |
Správce zámku a syn majitelky Petr Dujka má z toho radost: "Je dobře, že zámek žije. Tak to má být a tak jsme si to přáli. Snažíme se, aby náš zámek byl k lidem přívětivý."
Jenže aby byl úplně spokojen, musely by být opraveny střecha a hlavně komíny. Ty přitom nejsou ledajaké.
"Jsou další ojedinělostí nejen našeho zámku, ale i kulturního dědictví. Měří na výšku osm metrů a jsou pokryty renesančními sgrafity podobně jako celý zámek, což není běžné. Proto si zaslouží zachování," myslí si správce zámku.
Ani jeden ze tří statiků, kteří se na komíny přijeli podívat, se pod jejich havarijní stav nechtěl podepsat.
"Byla by to zdlouhavá administrativní záležitost. Na opravu jednoho komínu je ohromný statisícový rozpočet – a máme jich tady dvanáct. Stále čekáme na nějakou pomoc. Vždy říkám dá-li bůh nebo stát," vysvětluje Dujka.
Jeden z komínů vede od kachlových kamen, jež na zámcích v Čechách patří k největším a zahrála si i ve filmu Juraje Jakubiska Bathory. Zatápělo se v nich tak, že do nich sluha musel z ochozu vlézt a uvnitř poskládat dřevo.
Sgrafita měla odpuzovat démony
Historie zámkuV roce 1588 ho dal postavit Mikuláš starší z Bubna. Původně sloužil jako letní sídlo, později jako lovecký zámek. S přestávkou let 1948 až 1993 ho nepřetržitě vlastní rod Bubna-Litic. Nevelký, ale půvabný zámek je dílem italských renesančních umělců. Unikátní sgrafitová výzdoba je odborníky vysoce ceněna. Za minulého režimu byl zámek málem zdemolován. Po znárodnění chátral, až se pod opadávající omítkou v 60. letech objevila sgrafita a pod stropy fresky. Jen díky tomu památkáři zrušili plánovanou demolici objektu. Památku v roce 1993 získala v restituci Eleonora Dujková spolu se svým bratrem Adamem. Před pěti lety začali hospodařit samostatně, Eleonora v Doudlebách, její bratr Adam na zámku v Horním Jelení. Do zámeckých komnat se postupně umísťoval nábytek od renesance až do 19. století, který v pokojích stával dřív. Zrestaurovány jsou stropní malby v zámeckých síních, tapety, podlahy i zámecká kaple. Od loňska je tam i kavárna s krbem hned za pokladnou. |
Zámek v Doudlebách je proslulý unikátními sgrafity, která na konci 16. století vytvořili italští mistři. Zvláštní kombinace ornamentů, symbolů a tvarů měly odpuzovat démony. Sgrafita zdobí všechny vnější zdi včetně nádvoří s arkádami. Majitelé je obnovují už několik let, ale kromě těch na komínech jich ještě asi jedna osmina opravit zbývá.
"Tu jsme prozatím odsunuli, protože bylo důležitější zrestaurovat portál při vjezdu do zámku, který by jinak spadl. A potom jsme zase museli přesunout sochu svatého Prokopa od silnice, kde trpěla. Letos ji vysvětíme v areálu zámku," vysvětluje Dujka.
Starost o památku je nekonečným příběhem. Letos by rádi vůbec poprvé zpřístupnili zámeckou sýpku, jejíž obnova začala minulý rok. Mají tam být výstavní prostory a přírodovědné muzeum.
V létě bude v sýpce zpřístupněna expozice historických kočárků a panenek, která už jednou na zámku byla a u návštěvníků měla velký ohlas. O výklad se bude průběžně starat sama majitelka sbírky Jaroslava Fichtnerová z Velkých Losin.
"Rozhodně letos v letních měsících zpestříme Babiččin dvoreček domácími zvířátky. Dorůstají husy a kachny, kterým připravíme bazének. Naše děti mají možnost zhlédnout mnoho exotického zvířectva, ale domácí tvory jako ovce, krávy, koně, kozy, kachny či králíčky opomíjíme," dodává správce.
Zámek v Doudlebách byl za minulého režimu málem zdemolován. Byly to právě sgrafita a fresky, které ho zachránily. Po znárodnění se o střechy a vůbec o památku nikdo nestaral, a tak chátral. Voda poškodila stropy i podlahy a vlhko došlo také na vnější omítku, která začala opadávat.
Pod ní se v 60. letech objevila sgrafita a pod vlhkými stropy fresky. A protože renesančních objektů takového typu v České republice mnoho není, památkáři rozhodli, že zámek, na který už byl vydán demoliční výměr, zůstane.
