"Říkal, co si myslel, a dokázal, že volby v bývalém Československu byly jen fraškou," řekla hradecká radní Lenka Jaklová (TOP 09), která návrh připravila. Podpořili ji i bývalý prezident Václav Havel nebo třeba teatrolog Vladimír Just.
Pavel WonkaPavel Wonka se narodil 23. ledna 1953 ve Vrchlabí. Pavel a jeho bratr Jiří pocházeli z českoněmecké rodiny. Jako takoví (kvůli německému původu) byli ještě dlouho po válce vnímáni jako nepřátelé. Bratrům zemřel brzy otec, vychovávala je tak jen maminka. |
Narážela tak na Wonkův pokus kandidovat v roce 1986 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Namísto toho ale skončil v cele, komunistický režim ho věznil celkem třikrát.
V sedmdesátých letech se Wonka třikrát pokusil o přijetí na právnickou fakultu, kvůli nevyhovujícímu posudku ale pokaždé neúspěšně. "Proto si začal kupovat knížky a vzdělávat se sám," řekl bratr Pavla Wonky Jiří. Ze samouka se pak brzy stal "právník chudých". Živil se jako dělník.
Ve vězení jej zubožili
Soud jej za rozvracení republiky poslal na 21 měsíců do vězení. 7. srpna 1987 rozsudek potvrdil Nejvyšší soud. Hned 13. srpna putoval Wonka za mříže minkovické věznice, kde ho po příjezdu surově zbili.
Na základě intervence signatářů Charty 77 Wonku převezli z vězení do psychiatrické léčebny. Odsud byl propuštěn a ve zuboženém stavu se vrátil domů. Po nějaké době následoval další soud. V dubnu 1988 Wonka zemřel za nevyjasněných okolností, údajně na plicní embolii, v královéhradecké věznici.
Na pohřbu Pavla Wonky se sešly dva tisíce lidí, mezi nimi mnozí signatáři Charty 77. Původně měl nad Wonkovou rakví mluvit Václav Havel, toho ale policisté do Vrchlabí, kde se pohřeb konal, nepustili.
