Vzácně dochovaného vodního mlýna v Boharyni na Královéhradecku se čtenářům serveru iDNES.cz zželelo nejvíce (výsledky ankety najdete zde). Přesně před rokem mu v anketě dali nejvíce hlasů a zdá se, že se jejich přání zachránit chátrající roubenou budovu začíná plnit. Po roce je totiž nově opravena střecha stodoly a obec shání prostředky na další opravy.
"Musel se vyměnit krov a střecha má novou krytinu. Tašky už padaly dolů, takže už tam hrozilo i nebezpečí úrazu," vysvětlila starostka Boharyně Věra Macháčková. Obci se podařilo sehnat 314 tisíc korun z ministerstva kultury a stotisícovou dotaci poskytl kraj. Přes půl milionu doplatila obec.
Boharyně shání peníze na opravu roubeného mlýna
"Letos už žádné prostředky vyčleňovat nebudeme, pokud nebude hrozit nějaká nutná údržba. Zjišťujeme však další možnosti, protože teď už je na řadě mlýn jako takový," řekla starostka obce, která má 542 obyvatel. K mlýnu v Boharyni patří také stodoly, chlévy a sušárna obilí a čekanky.
Roubený mlýn pochází pravděpodobně už z první poloviny 18. století, koncem 19. století prošel modernizací. Budova je ale poškozená, protože se o ni dlouhodobě nikdo nestaral. V přízemí je shnilé roubení, roh nad dlouhým náhonem dokonce spadl a musel se provizorně opravit. Omítky jsou opadané a krytina dožívá, krov je nepřístupný.
Mlýn nyní slouží jako technické zázemí. Obec má v objektu uskladněn materiál a stroje, částečně ho využívá jako sběrný dvůr. Do budoucna ale hledá jiné využití, možná se mlýn promění ve společenské centrum.
"Musíme nejdříve zpracovat projekt a pak teprve budeme shánět peníze. Chtěli bychom ještě letos udělat den otevřených dveří, pozvat tam veřejnost a udělat anketu, jak lidé vidí další využití. Nejraději bychom vybudovali společenské centrum, ale třeba bychom tam mohli instalovat malou vodní elektrárnu, která tam kdysi byla," uvedla Macháčková.
Vojenskou nemocnici v Josefově nikdo nechce
Na druhém místě v anketě nejzchátralejších památek, které nutně potřebují zachránit, skončila bývalá vojenská nemocnice v Jaroměři-Josefově. Město na její rekonstrukci nemá prostředky a kupce nebo provozovatele shání stále marně.
"Se zájemci o případné využití tohoto historicky cenného objektu proběhlo několik prohlídek, ale konkrétní žádost doposud nebyla podána," uvedla vedoucí odboru majetku města v Jaroměři Jana Hrubá.
"Domníváme se, že hledání investora ztěžuje nejen samotná finanční nákladnost rekonstrukce nemovitosti, ale i nelíbivá, avšak nutná omezení vyplývající ze skutečnosti, že to je památkově chráněný objekt," dodala.
Podle památkářů budova zatím nemá problémy se statikou a na seznamu ohrožených památek je spíše demonstrativně. "Chceme upozornit na riziko ztráty jejího využití, jež je nyní sice nenápadné, avšak z dlouhodobého hlediska závažné," zdůraznil Jiří Balský z Národního památkového ústavu v Josefově.
Do objektu z první poloviny 19. století na území bývalé vojenské pevnosti zatéká, čím dál větší počet oken je rozbitých. Jaroměřská radnice se snaží udržovat alespoň současný stav. Loni například nechala demontovat nefunkční střešní okna a opravit nejvíce zanedbanou střešní krytinu.
Petrova bouda už má nové základy
Nejistý osud čekal i krkonošskou Petrovu boudu, která předloni lehla popelem. V anketě skončila na třetím místě hned za boharyňským mlýnem a josefovskou nemocnicí. Majitelé by rádi postavili novou samoobslužnou chatu za sto milionů korun, ale dostali se do křížku s památkáři, kteří požadují věrnou repliku Petrovky. Nyní se možná blíží kompromis.
"V letošním roce se počítá s vybudováním betonové desky v rozloze dochovaných kamenných sklepů," uvedla začátkem června po kontrolním dni přímo na hřebenech Krkonoš Marta Žídková, jež má na starosti památkovou péči na Městském úřadu ve Vrchlabí (více čtěte zde).
Koncem června už byla železobetonová deska, kterou požadovali památkáři k zakonzervování historicky cenných sklepů, hotová. Majitelé ji plánují využít jako základovou desku k nové Petrovce.
Dostali dokonce svolení rozebrat poškozené obvodové zdi boudy a odbourat tak verandy. Žulové kameny ale museli uložit v místě stavby, aby se mohly znovu použít. Společnost Snowy Chalet nyní pracuje na ideovém záměru, který znovu předloží památkovému ústavu, a doufá, že tentokrát projekt neodmítne.
Menší půdorys ospravedlňuje investor tím, že chce využít i cenné sklepy, do kterých po letech zase proudí denní světlo a v kterých by mohlo vzniknout namísto skladů třeba občerstvení pro turisty.
"Na kontrolním dni jsme se domluvili, že bychom se mohli shodnout na obnově chaty z roku 1887," řekl jednatel firmy Martin Havlík. Snowy Chalet zchátralou Petrovu boudu koupila v roce 2009. O dva roky později shořela, ale policie viníka úmyslně založeného požáru nenašla a případ nakonec odložila (více čtěte zde).
