Zdanění solárních panelů zasáhne i školu, nezbude jí na pomůcky

Státní zásah do výnosů za prodej elektřiny ze solárních panelů nemine ani základní školu v Trutnově. Podle původních propočtů měla po zplacení patnáctiletého úvěru inkasovat za panelů na střeše až miliony korun ročně. Teď bude ráda, když splatí úvěr. Na pomůcky už nezbude.

Solární panely na střeše základní školy v Trutnově | foto: Miloš Šálek

Zdanění se mělo dotknout hlavně spekulantů, kteří si z podpory ekologických zdrojů elektřiny chtěli udělat byznys. Jenže postihne víceméně všechny. Třeba radnice ve Dvoře Králové nad Labem tak od výstavby fotovoltaické elektrárny nakonec úplně upustila.

Trutnovská Základní škola Komenského už panely na střeše má. Výkon 124 kilowattů chce od září do června využívat především pro své potřeby a o prázdninách elektřinu prodávat energetikům.

ZDANĚNÍ ELEKTRÁREN

Stát chtěl podpořit investice do obnovitelných zdrojů tím, že zaručí jejich návratnost do 15 let od uvedení do provozu. Rapidní pokles ceny solárních technologií ale toto období u slunečních elektráren zkrátil v některých případech i na polovinu této doby. Pokud by se pravidla nezměnila, mělo by to za následek výrazné zvýšení ceny elektrické energie pro firmy i domácnosti.

Proto parlament na konci loňského roku schválil novelu zákona, která výnosy z výroby solární energie zatíží dodatečnou 26procentní daní. (více o zdanění čtěte zde)

Vedení školy předpokládalo, že plný výnos poplyne do školního rozpočtu po patnácti letech, kdy škola splatí úvěr na instalaci panelů. Do té doby se měl roční zisk pohybovat ve statisících.

Tyto propočty však vycházely z původních mimořádně výhodných podmínek. 

"Asi kvůli zdanění přijdeme o všechen plánovaný zisk. Když zaplatíme daň a splátky úvěru, budeme s největší pravděpodobností na nule. Solární elektrárna pro nás tedy bude spíš učební pomůckou pro ekologickou výchovu než předpokládaným dalším zdrojem financí třeba na nákup pomůcek," uvedl ředitel Základní školy Komenského v Trutnově Roman Hásek.

Vázne i financování investice

Škola má teď problémy i s vyřízením úvěru, banka se bojí o splátky. "Dodavatel technologie je vstřícný a zatím na peníze za provedené práce trpělivě čeká," konstatoval Hásek.

Výstavba solárního parku bude školu stát přibližně 15 milionů korun. Dvě třetiny nákladů chce zaplatit z bankovního úvěru, zbytek z dotace od státního fondu životního prostředí.

"S dotací máme také problémy. Po nedávném odvolání ředitele fondu uvolňování peněz trochu vázne," uvedl Hásek, který si myslí, že stát měl při dodatečném zdaňování brát v úvahu, kdo bude zisk z konkrétní solární elektrárny inkasovat.

"Je to vůči nám nespravedlivé. Peníze jsme chtěli využít výhradně ve prospěch našich žáků, nikoli pro sebe jako soukromí investoři," upozornil Hásek.