Výtvarník a filmař Jaroslav Cita se svými knížkami, snímek jej zachytil při jeho pětaosmdesátých narozeninách. | foto: Archiv města Náchoda

V 86 letech zemřel Jaroslav Cita, animátor večerníčku Maťo a Klinček

  • 0
Známý filmař, autor vtipů i dětských knížek Jaroslav Cita z Náchoda zemřel v neděli 10. března. Proslul hlavně jako animátor stodílného slovenského večerníčku o šneku Maťovi a skřítku Klinčekovi.

Po spisovateli Josefu Škvoreckém a skladateli Jaroslavu Celbovi přišel Náchod během roku o dalšího známého tvůrce této generace.

Pohádka Slimák Maťo a škriatok Klinček.

Na malíře Jaroslava Citu, který se loni v srpnu dožil 86 let, vzpomínají místní jako na na pilného kreslíře i skromného člověka. Přitom vystavoval kresby doma i v zahraničí a posbíral i za své filmy řadu ocenění.

"Byl světový, byl však velmi skromný a největší radost mu udělala hezky vypravená knížka, zájem a úsměv dětí," vzpomněla náchodská zastupitelka a středoškolská učitelka Věra Vlčková v nekrologu na webu města Náchoda.

Ovlivnil ho tatínek kreslíř

Jaroslav Cita se narodil 20. srpna 1926 ve Vysokově u Náchoda v rodině textilní dělnice a železničáře, který zručně kreslil i řezbařil. V roce 1947 začal pracovat v náchodské Rubeně.

Jaroslav Cita o kopcích na Vysokově

"V klukovských letech jsme měli ve Vysokově své království mezi třemi kopci. Nejzajímavější byl Martínkův kopec. Má useknutou skálu, musela ustoupit železniční trati Starkoč-Česká Skalice. Zrovna pod kopcem je železniční přejezd. Na ten jsem se jeden večer při černé hodince díval s vnukem na klíně. Světla na přejezdu začala červeně mrkat. Jel vlak. Malý Jiřík věřil, že kopec mrká. Odtud už bylo jen kousek k napsání nové pohádky pro seriál večerníčků. Zbylé dva kopce se jmenují Markův a Martincův. S mým smutným kopcem je to jako s některým člověkem. Na pohled nemusí být krasavec, ale uvnitř je nádherný. Pohádka má obsahovat kousíček moudrosti ze života. A protože v pohádce je všechno možné, nechal jsem kopce žít a mluvit."

Vlastivědný sborník Rodným krajem, č. 12, 1996

Od účetnické práce se tam však záhy dostal do propagačního oddělení. V letech 1947 až 1974 tam také prožil nejplodnější období.

"Prostřednictvím práce redaktora se seznámil s tiskařským řemeslem, spolupracoval s desítkami redakcí, pro které nakreslil více než jedenáct tisíc kreslených vtipů," upřesnil bývalý kurátor novoměstského muzea Jiří Marbach.

Citovým prvním kresleným filmem byl v roce 1966 Černoch, s ním také vyhrál soutěž Rychnovská 8. Jako animátor natočil v sedmdesátých letech také další krátké filmy, například Autokoniny a Vandaloviny.

Z továrny odešel k filmu

Z Rubeny odešel po sedmadvaceti letech. Stal se členem Svazu dramatických umělců a dál pokračoval už jako profesionální filmař. 

"V následujících letech Cita obohacuje dějiny kresleného filmu, neboť zůstává věrný své vlastní technologii a je nadále vždy autorem, výtvarníkem i režisérem svých filmů," uvedl kurátor Marbach v katalogu k Citově novoměstské výstavě před čtyřmi roky.

Na 200 filmů, čtyři tisíce krajin

Cita točil také v Krátkém filmu Praha, ve studiu Barrandov i v Ostravě. Na seznamu má kolem 200 animovaných filmů, z nich 113 profesionálních se točilo v barrandovském studiu. Celá řada jeho amatérských snímků získala přes sto zahraničních ocenění. Vytvořil také tisíce grafických děl a přes čtyři tisíce krajin, převážně akvarelovou technikou. Právě krajiny slavily roku 1992 úspěch na výstavě v Anglii.

Nejznámější je Citův večerníček o Maťovi a Klinčekovi. Televize v Praze jej odmítla, zato v Československé televizi Bratislava vzniklo rovných sto dílů. Uváděli jej ve 23 zemích. Jde o nejdelší československý večerníčkový seriál. Hudbu k němu složil náchodský rodák Jaroslav Celba.

Stejný seriál vycházel také jako devítidílný komiks ve Čtyřlístku, kde se hlavní hrdinové jmenují skřítek Ďubka a hlemýžď Klouzek.

"Ačkoli autodidakt, byl vynikající a všestranný umělec. Byl to autor kreslených vtipů, spisovatel, výtvarník, ilustrátor, filmař a kouzelník.," rozloučil se s Citou náchodský zastupitel, předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.