Ludvík, který se pomazává popelem, ve svém příbytku.

Ludvík, který se pomazává popelem, ve svém příbytku. | foto: Michal Fanta

Zemřel muž z popela. Známý bezdomovec Ludvík, který žil s ohněm

  • 162
Ve Skřivanech u Nového Bydžova zemřel bezdomovec Ludvík Doležal, který byl známý jako muž z popela. V pondělí ho našli sociální pracovníci. Před lety se mu dostalo pozornosti i v zahraničí, když ho některá média označila za nejšpinavějšího Evropana. Příčinu jeho smrti vyšetřuje policie.

Ludvík byl dobrovolný bezdomovec, který žil v polorozpadlém statku u Skřivan na Hradecku. Sociální pracovníci mu v minulosti několikrát nabídli ubytování v azylovém domě, ale pokaždé tam vydržel nejvýše několik týdnů a pak se vrátil do bývalé konírny.

Známý se stal díky své nemoci. Psychická porucha ho totiž nutila sdílet život s ohněm. Pálil cokoliv - pneumatiky, matrace i oblečení, které mu nosili pracovníci charity.

Pro zahřátí se válel v horkém popelu, zasypával se jím a mazal si ho i na obličej. Lidem proto připomínal čerta z pohádky. Filmaři o něm v roce 2012 natočili dokument Ludva (více čtěte zde) a zahraniční servery o něm dokonce psaly jako o nejšpinavějším muži Evropy (psali jsme tady).

„Na to, že se s Ludvíkem něco stalo, mě v pondělí upozornila paní z místního obchodu. Chodil si tam totiž každý den pro tašku s potravinami a dalšími věcmi. Naposledy si ji vyzvedl ve čtvrtek. Když se pak několik dní neukázal, paní mi zavolala,“ vypráví starostka Skřivan Karolína Hálová.

Kdo byl muž z popela?

Bezdomovec Ludvík Doležal obýval konírnu u Skřivan asi devět let. Trpěl psychickou poruchou, která se projevovala tím, že se pokrýval popelem.

Měl základní školu, v učení nevydržel. Od sedmnácti let pracoval u technických služeb v Jičíně, bydlel u otce, ale ten mu brzy zemřel. Po vojně šel do Hradce Králové. Pak pracoval u Pozemních staveb. Nemoc a rodinné zklamání byly podle něj bod zlomu. „Jednoho dne jsem si prostě řekl, že přestanu pracovat. Začal jsem trucovat a nechodil do práce. V Hradci jsem bydlel v podnikovém bytě, ten jsem musel opustit. Pak jsem šel sem a tady zůstal," řekl bezdomovec před lety v rozhovoru pro MF DNES (přečíst si ho můžete tady).

Jednašedesátiletý muž pobíral sociální dávku životního minima. Protože neuměl hospodařit s penězi, pomáhala mu obec. Starostka peníze vyzvedla a předala místnímu obchodu, kde mu každý den připravili „příděl“.

„V igelitce nesměly chybět jeho oblíbené cigarety a káva,“ vzpomíná starostka.

Když v pondělí dostala zprávu, že se Ludvík neukázal, kontaktovala terénní pečovatelskou službu Duha z Nového Bydžova. Právě její pracovníci našli v pondělí muže mrtvého.

„Při ohledání místa jsme nezjistili, že by tam došlo k nějakému cizímu zavinění. Přesto byla nařízena zdravotní pitva. Policejní hlídka vyjíždí na místo vždy, když někdo zemře mimo lékařské zařízení,“ vysvětluje přítomnost policie v bývalé konírně hradecká policejní mluvčí Lenka Burýšková.

Ludvík Doležal byl přírodní úkaz. Filmaře třeba ohromilo, že léta dýchal kouř z pálících se pneumatik, nebo že holou rukou sáhl do plamenů pro hrnek, který mu tam spadl.

„Ten člověk musí mít snížený práh citlivosti. On ten rozžhavený hrnek z těch plamenů vytáhl a nebylo znát, že by ho to nějak pálilo,“ kroutil tehdy hlavou jeden z kameramanů.

V opuštěném statku však několikrát zasahovali i hasiči, to když se plameny Ludvíkovi vymkly z rukou. Nikdy však nikoho nezranily, ani nezpůsobily škodu. Kouř z pneumatik byl jednou vidět na kilometry daleko (více jsme psali zde).

30. dubna 2014