Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřela „poslední kladská Češka“, žila u polských lázní Kudowa

  10:15aktualizováno  10:15
O Marii Hauschke se říkávalo, že je poslední kladskou Češkou, i když to tak úplně nebylo. Svým životním příběhem i znalostmi místní historie přitahovala dokumentaristy a badatele. Česko-polské pomezí však o svéráznou vypravěčku přišlo. V noci na čtvrtek zemřela v 86 letech v obci Stroužné (Pstrążna).

Marie Hauschke vyprávěla účastníkům v červnu 2008 v kostele, jak se dříve žilo v obci Pstrążna (Stroužné). Na snímku z akce pořádané spolkem Pumpa je vlevo již zesnulý historik Ladislav Hladký, vpravo další z potomků takzvaných kladských Čechů Manfred Beneš. | foto: Sdružení přátel obce Malá Čermná Pumpa

„Nikdy nikomu neodmítla pomoc, pomáhala nezištně rodině svého bratra Horsta, který na rozdíl od ní založil rodinu a jehož potomci dodnes žijí ve Stroužném. Stejně obětavě pomáhala i místním, když potřebovali pomoc ve stáří či nemoci. Maruška byla hluboce oddána katolické víře, ale byla velice tolerantní,“ vzpomíná amatérská badatelka Eva Pumrová, která chalupaří v Malé Čermné na české straně hranice. Se sdružením Pumpa zmapovala historii této obce a podobně shromažďuje podklady pro knihu o Stroužném, které leží už v Polsku.

Český koutek vznikl ve vesnicích v Kladsku, kde se asi od poloviny 18. století při hranici soustředili obyvatelé s českými kořeny, vedle původních Čechů i emigranti z ekonomických a náboženských důvodů. Po slezských válkách patřilo území Prusku, do roku 1945 Německu, poté Polsku.

Obyvatelé Českého koutku se často spíš pokládali za Němce a odešli po válce zčásti do Německa, zčásti na Náchodsko, jen malá část jich zůstala v původním domově. Koutek přitahoval folkloristy i badatele kvůli tamní slovesnosti i zvláštnímu nářečí mísícímu češtinu, němčinu a pak i polštinu.

Když se lidé ptali Marie Hauschke, jakou národnost vlastně má, odpovídala: „Srdce mám český, hlavu německou a papíry polský.“

Maria Hauschke (Houšková) se narodila 30. prosince 1928 ve Stroužném do rodiny s českými kořeny, jak popisuje Eva Pumrová. Její maminka byla Maria Hupka z Nouzína, babička Františka, rozená Dostálová, pocházela z Machovské Lhoty. České kořeny měl i její tatínek Alois Hauschke, který zemřel poměrně mladý ještě před 2. světovou válkou.

Ovdovělá matka se musela starat o nemalé hospodářství s dětmi Aloisem, Maruškou a Horstem. Nadaný a svědomitý bratr Alois padl na východní frontě. Po válce, když došlo v Kladsku k vysídlení původního obyvatelstva, byla rodina Hauschke jedna z mála, která se rozhodla zůstat ve svém domově.

Maria chtěla být původně učitelkou, ale zůstala v hospodářství, nevdala se a žila až do její smrti s matkou. Pracovala v textilce, později kvůli zdravotním problémům byla v důchodu. Patřila ke koloritu vsi.

„Byla dobrou duší Stroužného, ráda se s pocestnými dávala do řeči. Bohužel ne všichni dovedli ocenit její znalosti historie regionu. Byla doslova živou kronikou Stroužného. Její zásluhou se zachovalo mnoho starých dokumentů a vzpomínek na život v této odlehlé vesnici. Nejen z tohoto důvodu ji vyhledávali i historici, archiváři a dokumentaristé,“ tvrdí Eva Pumrová.

Za vypravěčkou se několikrát vydala studentka Kristýna Hladíková, která napsala diplomovou práci Kladské sběry lidových vyprávění v Českém koutku v Kladsku. Popisovala Marii Hauschke jako energickou ženu z dolního konce vesnice, která ráda vyprávěla události ze života svých sousedů. Žila sama v chalupě s kočkami. Maruška jí ukázala každodenní rituál, kdy se vydávala po ránu do lesa za domem a zpívala tam duchovní písně.

„Znovu jsem si nahrála její procítěný zpěv za ranního kuropění v lese za její chaloupkou. Tyto chvíle mají neopakovatelnou, pohádkovou atmosféru,“ psala studentka o své návštěvě před jedenácti lety.

Pohřeb Marie Hauschke se uskuteční v sobotu ve 13 hodin v kostele svatého Bartoloměje v obci Czermna u Kudowy Zdróje.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bludiště v kukuřici v Hradci Králové.
VIDEO: Podívejte se do kukuřičného bludiště kousek od centra Hradce

Nedaleko centra Hradce Králové, v poli naproti bývalé Gumovce, vzniklo bludiště v kukuřici. Otevřela ho tam firma z Rychnova nad Kněžnou, která po celém Česku...  celý článek

Prameník minerálky Idy v Náchodě
Policie odložila případ minerálky s arzenem. Nešlo o trestný čin, rozhodla

Postup radnice v Náchodě, která po čtyři roky dovolila lidem pít minerálku Ida obsahující arzen, nebyl trestným činem. K takovému závěru dospěli rychnovští...  celý článek

Jiří Hlavatý se svým thajským trenérem. V Asii se připravoval na návrat do...
Ač nemá rád násilí, začal bojovat kvůli sebeobraně. Teď zápasí v kleci

Čechoameričan Jiří Hlavatý už vyzkoušel karate, taekwondo i kickbox. Nejvíc ho však fascinují ultimátní zápasy v kleci, kde proti sobě nastupují borci...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.