Živnostník roku Královéhradeckého kraje Michal Rousek z Náchoda se devatenáct let věnuje profesi malíře, natěrače a lakýrníka. | foto: Michal Fanta

Frčí šedý beton, říká natěrač Rousek, který se stal živnostníkem roku

  • 2
Natěrač a lakýrník Michal Rousek z Náchoda vyhrál ve středu krajské kolo soutěže Živnostník roku. Rád sahá po novinkách. Teď si zákazníci nejvíc žádají výmalbu ve stylu šedého betonu.

Zatímco před několika staletími se malíři snažili napodobit mramor, dnešní natěrači vytvářejí iluzi pohledového betonu. Tak to velí módní trendy a zákazníci.

"Zájem o napodobení pohledového betonu dorazil po dvaceti letech z Ameriky do Čech. V kurzu jsou také imitace kovu či rzi. Je to zvláštní, dřív se malíři snažili napodobit spíš drahé materiály," směje se osmatřicetiletý Michal Rousek.

Po slavnostním ceremoniálu je od rána zase v práci. V rozlehlé vile po zemřelém náchodském malíři Jiřím Kodymovi právě pokrývá zeď šedými odstíny stěrek, tmelí je a brousí, aby stěna vypadala jako odlitá z betonu.

Není to prý nijak snadné. "Imitace betonu vyžaduje i šest sedm pracovních postupů. Je potřeba dát pět vrstev tmelů, aby ve výsledku prostupovaly. Je to mnohem pracnější a dražší, ale právě teď je to nejžádanější technika," popisuje malíř.

Lidé si teď přejí iluzi betonu nejen do obývacích pokojů, ale třeba i do kuchyní. Čtverečný metr napodobeného betonu může vyjít od 400 do 1 500 korun, ovšem šedivá lesklá stěna stojí opravdu za to.

Pouští se do moderních interiérů, umí i patinu

Malířova nabídka je široká. Zvládne i luxusnější povrchy, třeba imitace starých fasád. Používá sklovláknité tapety, rozmývané barvy, lazury či vosky, které se ještě dál leští či brousí.

Dokáže vyzdobit dětskou hernu veselými obrázky, napodobí antické povrchy i sgrafitová psaníčka. Maloval na náchodském zámku, firmám vyhoví i s jasnými odstíny v jejich reprezentačních prostorách.

"Baví mě zrovna to, co právě dělám. Pokaždé je to něco jiného," říká malíř. Vyučil se v Náchodě a řemeslu se věnuje devatenáct let. Přidal se k profesnímu Cechu malířů a lakýrníků České republiky a tam se také dál školí.

Královéhradecký živnostník roku pracoval napřed v různých firmách. Jenže jeho poslední zaměstnavatel měl problémy se zákazníky, kteří zpožďovali platby nebo vůbec neplatili, proto se rozhodl, že bude pracovat sám na sebe.

Snažil se o sobě dát co nejvíc vědět, s kolegy jezdí na výstavy a předvádí tradiční i nové techniky.

O živnostenský titul se letos ucházelo 259 podnikatelů, porota v krajském finále vybírala z deseti živnostníků. Celostátní kolo už záleží na hlasování pomocí esemesek.

"Když vidím, jací lidé půjdou do finále, možná budu spokojený i s tím, že se jen podívám do Prahy. Ale jsem rád, že mám krajský titul, a určitě jej zužitkuji. Náchod je moc malé město, doufám, že získám zakázky i jinde," věří Rousek.

Zatím působí hlavně v Náchodě a okolí a občas k tomu přidá i zakázky v Hradci Králové či Praze.

Zákazníci chtějí riflovinu, kůži i kytičky

Ačkoli stavebnictví dosud neopustila krize, natěrač si nestěžuje. Měl jediný slabší rok před sedmi lety, když se lidé báli vydávat peníze.

Kalendář má plný vždy na další dva až tři měsíce a v práci bývá pravidelně patnáct hodin.

"Nevadí mi být v práci do noci, ale víkendy si nechávám volné. Těšil jsem se, že si odpočnu v zimě, ale už 2. ledna mi volali zákazníci. Podobně to mají i moji známí, takže někdy je těžké získat dobrého spolupracovníka na větší zakázku," připouští malíř.

Přál by si hlavně, aby ho neopouštělo zdraví a mohl se dál řemeslu věnovat. V budoucnu by si možná vychoval učně anebo by si zařídil obchod s potřebami pro malíře a natěrače, za nimi zatím musí jezdit do Hradce či Trutnova.

Přiznává, že nákup malířského náčiní není vůbec levný. Každé nerezové hladítko nebo špachtle ho přijde na tisíc korun, za brusky, průmyslový vysavač i další vybavení jsou částky vyšší.

Zákazníci někdy mají netradiční přání, proto malíř vymýšlí i docela nové techniky. Musí třeba přizpůsobit výmalbu domu novému čalounění na nábytku.

"Paní třeba nakoupila látky s kytičkami a chtěla je pak domalovat na stěny. Nebo lidé chtěli napodobit riflovou látku či kůži. Taky jsem na zdi použil motivy ze záclon anebo motiv ozdobného historického kování, které bylo na nábytku," popisuje malíř, který bere práci jako koníček.