Královéhradecký zlatník Pavel Šrytr s původním návrhem kardinálského pektorálu

Královéhradecký zlatník Pavel Šrytr s původním návrhem kardinálského pektorálu pro Dominika Duku. | foto: Martin HorkýMF DNES

Zlatník skryl do Dukova kříže prášek z kostí pěti světců. Podívejte se

  • 88
Když se nově jmenovaný kardinál Dominik Duka prvně ukázal s černo-zlatým rovnoramenným křížem na hrudi, sklidil chválu za cit pro moderní umění. Zásluhu na tom má výrobce pektorálu, královéhradecký zlatník Pavel Šrytr. "Na koncích ramen a uprostřed jsou ukryté ostatky svatých," popsal svou práci.

S Dukou spolupracuje už od chvíle, kdy dnešní pražský arcibiskup nastoupil v roce 1998 do čela hradeckého biskupství. Tehdy pro něj jako první zakázku dělal prsten s erbem.

Výrobu kříže, který teď bude nosit Duka na hrudi jako kardinál, zadali řeholníci. Už když se loni očekávalo, že bude brzy do této hodnosti povýšen. Jejich původní návrh ale vypadal výrazně jinak než výsledek.

"Kříž měl být původně větší, ale potom to výtvarně vypadalo hrozně. Tak jsem přesvědčil investory, že to má vypadat takhle," vysvětluje s úsměvem majitel zlatnického ateliéru.

Pektorál, jak se hrudnímu kříži správně říká, nebude sloužit jen Dukovi, ale také jeho nástupcům. Biskupové jich mají zpravidla víc, dostávají je často právě jako dary při svěcení.

Onyxy dodávají duchovní rozměr

Pavel Šrytr se podle svých slov snaží, aby jím vyrobené předměty měly i duchovní rozměr, k čemuž může posloužit třeba volba materiálu. "V Bibli se píše o novém Jeruzalému s branami na onyxech a jaspisech, proto jsem zvolil onyx," vysvětlil zlatník.

Nově jmenovaný kardinál pak už při víkendové slavnosti ve Vatikánu vysvětlil, proč jsou součástí hrudního kříže i ostatky českých světců: "Chtěli jsme tam nějak dostat symboliku katedrály, proto je to svatý Vít, Václav, Vojtěch a Zikmund. A protože tam bylo možné dát pět světců, ještě jsme se rozhodli pro svatou Ludmilu."

Šrytr ještě prozradil, že ze zadní strany je pod každým onyxovým čtvercem šroubek, po jehož uvolnění lze sundat víčko a k ostatku se dostat. "Je tam prášek z kostí," popsal.

Barevnost určil heraldický znak pražského arcibiskupství, což je černý štít se zlatým břevnem.

Šrytrovo dílo dostal i papež

Poznámka o moderním umění, kterou ve Vatikánu pronesl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, Šrytra očividně potěšila. Duka se podle něj už za svého působení v Hradci na přelomu tisíciletí snažil, aby po něm zůstalo něco, co v sobě bude mít ducha doby. A tak biskupství u Šrytra objednalo soupravu bohoslužebného nádobí.

"Funkčnost a krása šly vždycky ruku v ruce. Dneska se třeba vyrobí židle, na které se nedá sedět. Viděl jsem kalichy, do kterých se nedá nalít víno, protože by se převrhly," posteskl si zlatník.

Z jeho dílny je také Palladium země české, kovový reliéf Madony s dítětem, který pražský arcibiskup vezl papeži do Vatikánu, když si jel pro pallium (součást oděvu arcibiskupa).

Šrytr nedělá ovšem jen liturgické předměty. V jeho portfoliu jsou také šperky od náhrdelníku se zkamenělinou po manžetové knoflíčky, dělal též prsteny pro členy východočeské policejní zásahové jednotky.