Stoletá lavina změnila krajinu Krkonoš, vědci zkoumají jak

  9:42
Vědci z mnoha oborů zkoumají v Modrém dole v Krkonoších, co způsobila obří lavina, která se letos v únoru utrhla nad údolím. Vše, co jí stálo v cestě, smetla. Výsledky průzkumu následků jedné z největších lavin v historii Krkonoš mají mezinárodní význam.
Svah, kterým prošla v únoru 2015 jedna z největších krkonošských lavin.

Svah, kterým prošla v únoru 2015 jedna z největších krkonošských lavin. | foto: Tomáš Kučera, MF DNES

Trasa jedné z největších lavin v novodobé historii Krkonoš je jasně vidět. Připomíná obří dálnici lesem. Kleče zůstaly a vše, co vyrůstalo nad ně, zmizelo hluboko v údolí. V okolí lavinové dráhy jsou shluky staletých smrků.

Šestičlenná skupina vědců z Krkonošského národního parku (KRNAP) je nad hranicí lesa, pár metrů od místa odtrhu laviny a má v úmyslu sejít celou její dráhu až k Modrému potoku, kde masa sněhu vyjela do protisvahu. Snaží se přímo v terénu udělat si představu o rozsahu vlivu laviny na přírodní prostředí. Sníh až na malé výjimky v dráze už roztál.

„Jsme v horní části laviniště v Modrém dole, v první zóně KRNAP. Smyslem průzkumu je nejen získat naprosto přesná současná data, co se tady odehrálo, ale i zjistit, co způsobilo velkou devastaci smrkových rodin,“ říká geobotanik a bývalý ředitel Správy KRNAP Jan Štursa.

V horní části Modrého dolu nejde o les v pravém slova smyslu, ale pouze o ostrůvky vzrostlých smrků.

„Není tady souvislý, jsou tu smrkové rodiny. Čas od času, když přerostou bezpečnou výšku, laviny nebo plazivý sníh je zdevastují, zatímco kleč, která je v zimě většinou pod sněhem, odolá,“ pokračuje Štursa, člen Vědecké sekce Rady KRNAP.

Šířka odtrhu byla přes půl kilometru

V nadmořské výšce 1 400 metrů je takřka na dosah unikátní úkaz známý jako Mapa republiky, dlouhodobé sněhové pole na jihozápadním svahu Studniční hory, které tvarem při tání každoročně připomíná obrys bývalého meziválečného Československa.

Je to místo, kde se na české straně Krkonoš nejdéle drží sníh. Někdy tu přetrval přes léto až do prvního sněžení další zimy. Sníh se tady totiž v zimě ukládá, jeho výška může dosáhnout až patnácti metrů.

Právě odtud se 10. února utrhly tuny sněhu a vyčistily celý lavinový svah od porostu, který stál v cestě. Horskou boudu Děvín lavina minula o třicet metrů a zastavila se až hluboko v údolí Modrého potoka v protisvahu.

„Tvar sněhového pole je letos výrazně odlišný, což souvisí s naší lavinou. Šířka odtrhu byla přes půl kilometru. Šlo téměř o základovou lavinu, tedy o velmi hluboký odtrh, proto je sněhu na Mapě republiky méně než bývá obvyklé. Má to vliv na odtávání ve sněhovém poli,“ říká Štursa.

Laviny v Krkonoších výrazným způsobem modelují tvář Krkonoš a každý velký sesuv je pro vědce významný. Mohou doslova on-line sledovat, jak dochází k formování krajiny, k redukci některých rostlinných druhů a k tvorbě botanicky cenných lokalit známých jako Krakonošovy zahrádky.

„Laviny mají na svědomí i to, proč některým místům v ledovcových karech říkáme botanické zahrádky. Jsou to ta nejpestřejší místa, která v Krkonoších existují. Vznikají díky destrukční síle, laviny zabraňují zarůstání lokalit smrčinami, které by se tam jinak natáhly,“ vysvětluje Štursa.

Sestupujeme do údolí a přibývá pařezů smrků, které lavina uřízla. Botanik KRNAP Josef Harčarik měří výšku pařezu. Dokumentuje i to, jaké rozměry stromů lavina pokácela, jakým způsobem k vylomení došlo nebo kam a na jakou vzdálenost kmeny sesuv zanesl.

„Frekvence pádu velkých lavin v této lokalitě je malá. Za velkou byla v Modrém dole považovaná ta, která tudy sjela v roce 1985, avšak poslední jí předčila. Proto máme významnou příležitost pochopit děje a procesy v přírodě, které se tu dějí. Laviny jsou přirozeným činitelem v Krkonoších. I když se na první pohled může zdát, že způsobila škody, je to přesně naopak. Velké sesuvy sněhu pomáhají udržovat tvář krajiny a mozaiku přírodních biotopů. Laviny jsou přírodním fenoménem, které je důležité zachytit a zdokumentovat,“ říká Harčarik.

Stále je dobře patrné, jakou měla únorová lavina v Modrém dole obrovskou destrukční sílu.

„Zejména dole nabyla hrozivých rozměrů a dosáhla velké rychlosti. Pokud se v této souvislosti mluví o destrukční síle, tak to je v tom příznivém slova smyslu pro horskou přírodu národního parku. Lavina do hor patří. Pro člověka je sice symbolem něčeho nebezpečného, ale to tak není. Nebezpečí hrozí tehdy, pokud nezkušení lidé jdou do míst, kde laviny padají. V Krkonoších jsou tato místa velmi dobře zmapována a každý má možnost se o tom dozvědět,“ doplňuje Štursa.

Modrý důl, který katastrálně spadá pod Pec pod Sněžkou, je z mnoha hledisek v Krkonoších jedinečnou oblastí. Je to asi 2,5 kilometru dlouhé údolí od západu na východ. Ze severu je ohraničen Studniční horou, z jihu Lesní horou a ze západu hřebenem spojujícím Luční horu se Zadní planinou, na které je chata Výrovka. Na východě ústí do Obřího dolu.

Extrémní klima v krkonošské tundře

V expedici je i geobotanička Milena Kociánová, která se několik let věnuje tomu, jak laviny působí na stromy i jak mění reliéf krajiny.

„Jsem překvapená množstvím vyvrácených a polámaných stromů. Svědčí to o dynamice a rychlosti laviny, která byla mimořádná. Je tu jasně vidět, že v Modrém dole padají laviny v delších časových obdobích. Můžeme tu velmi dobře pozorovat, jak se na horní hranici lesa přizpůsobují stromy drsným podmínkám. To je v republice unikátní jev,“ říká Kociánová.

Extrémní klima v krkonošské tundře, kam horní část Modrého dolu s laviništěm z části zasahuje, životu příliš nepřeje. Některé rostlinné druhy si však z toho našly cestu ven. Třeba smrky se nemnoží jen semeny, ale větvemi, podobně jako jahody na zahrádkách. Drsné klimatické podmínky způsobují, že smrk nedorůstá do takové výšky, jak jsme zvyklí. Díky tomu se větve přimykají k zemi a mohou zakořenit, tomu se říká hřížení.

„Mateční smrk zahříží, větve prokoření a vyrostou z nich mladí jedinci. Přijde lavina a starý kostnatý smrk setne a mladé stromy přežijí. Jsme svědky, jak laviny udržují horskou přírodu na lavinových drahách v určité podobě. Zabraňují tomu, aby tady vyrostl vysokokmenný les a naopak, aby přežívala jen kosodřevina nebo bylinné porosty v horské tundře. Jsme v místech přirozených procesů pro Krkonoše. Laviny k horské přírodě neoddělitelně patří a hrají jednoznačně pozitivní roli. Třeba pro přirozenou obnovu porostů,“ vysvětluje entomolog Jan Vaněk.

Experti z KRNAP zkoumají lavinu v Modrém dole od jejího počátku. Měřili už hloubku sněhu a po jeho odtátí dokumentují změny v krajině, které má na svědomí.

„Po zmapování změn na celém území můžeme dospět k několika závěrům a porovnat je se staršími výzkumy a také poskytnout informace dalším generacím,“ dodává Vaněk.

Výzkum v Modrém dole je důležitý i pro další poznání krkonošské arkto-alpínské tundry, tedy unikátní mozaiky ekosystémů alpínských vrcholů, klečových porostů, trávníků a rašelinišť náhorních plošin a závětrných svahů ledovcových karů Krkonoš.

Podívejte se, jak záchranáři prohledávali místo pádu laviny (11.2.2015):

11. února 2015

  • Nejčtenější

Kaderka jako Putin. Kdo se vládci tenisu vzbouřil, poznal tvrdou odplatu

27. března 2024

Premium Tato příhoda je stará už 14 let, ale hodí se připomenout, neboť výmluvně líčí dlouho zaběhlé...

Muž skočil do přehrady zachránit dítě, oba tam uvázli. Vysvobodili je až hasiči

24. března 2024  14:35,  aktualizováno  14:58

Do labské přehrady Les Království na Trutnovsku v neděli dopoledne sjelo dítě na kole. Do vody za...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sparta zlomila Liberec a je v semifinále, Pardubice se postupu přiblížily

20. března 2024  16:40,  aktualizováno  22:55

Hokejisté Sparty jsou prvním semifinalistou letošního play off extraligy. Pražané ve čtvrtém zápase...

Bez řidičáku a po panáku řídil mustanga, na křižovatce kuriózně boural

26. března 2024  11:18

Oslava padesátin se nevyvedla muži v Hradci Králové. Ten dostal darem zážitkovou jízdu sportovním...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejnáročnější úprava křižovatky v Česku začala, v Hradci ji přestaví za provozu

21. března 2024  17:45

Skoro až symbolicky dopravními komplikacemi začala přestavba nejvytíženější křižovatky Mileta v...

Kuks slaví výročí a ukáže dřevořezbu sochaře Brauna i restaurování sochy

28. března 2024  7:14

Výročí 340 let od narození sochaře Matyáše Bernarda Brauna a 40 let od otevření lapidária, kde jsou...

Velikonoční lyžování v Krkonoších: střediska nabídnou 12 kilometrů sjezdovek

27. března 2024

V Krkonoších se bude o velikonočních svátcích lyžovat ve Špindlerově Mlýně, Peci pod Sněžkou a na...

Tady si rádi zvykneme. Malšovická aréna hnala lvíčata i mexickou vlnou

27. března 2024  9:59

Fantastickou atmosféru vytvořili diváci při kvalifikačním zápase české reprezentace do 21 let o...

Kaderka jako Putin. Kdo se vládci tenisu vzbouřil, poznal tvrdou odplatu

27. března 2024

Premium Tato příhoda je stará už 14 let, ale hodí se připomenout, neboť výmluvně líčí dlouho zaběhlé...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...