Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vágnerovo safari v dvorské zoo chce na seznam památek

  9:20aktualizováno  9:20
Africké safari Josefa Vágnera může rozšířit seznam českých kulturních památek. Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem podala na ministerstvo kultury v loňském roce podnět a ten Národní památkový ústav v Josefově letos dopracoval do konečného návrhu na prohlášení.

Zákaz otevírání oken je důležitý, lvi jsou opravdu blízko. | foto: Lukáš Pavlačík, ZOO Dvůr Králové

Rozhodnutí má padnout v červenci. Cílem je zachovat odkaz vizionáře Josefa Vágnera, bývalého ředitele zoo.

Fotogalerie

„Kromě toho, že byl Josef Vágner strůjcem dovozu zvířat z Afriky, vymyslel také koncepci celého safari. Podle jeho plánů se to podařilo dotáhnout do konce, přestože v době otevření byl už v penzi. Památková ochrana má přispět k zachování struktury safari v té podobě, v jaké ji bývalý ředitel koncipoval už v 70. letech minulého století,“ vysvětluje Eva Macková z Národního památkového ústavu v Josefově.

Řízení je v současné době přerušené, zoologická zahrada ještě shání další podklady, aby pro svůj záměr získala co největší podporu.

„Pokud se nestane nic mimořádného, mělo by ministerstvo kultury rozhodnout v červenci,“ říká zástupce ředitele dvorské zoo Jaroslav Hyjánek.

Modernějších staveb by se památková ochrana netýkala

Památková ochrana se podle něj má vztahovat na celkový styl, způsob provozu a krajinný ráz safari, pro který jsou charakteristické úrovňové rozdíly, zalesněné úseky i přírodní napajedlo. Stejně tak má být památkově chráněn název safari.

Naopak chovatelská zařízení v areálu, která logicky vyžadují modernizaci, do památkové péče spadat nebudou. Safari nese jméno svého zakladatele teprve od roku 2014. „Když jsme před dvěma lety safari přejmenovávali, řekli jsme, že to je natolik unikátní záležitost s mezinárodním přesahem, že si zaslouží být zachována pro další generace,“ doplňuje Hyjánek.

Slavný ředitel dvorské zahrady Josef Vágner (1928–2000) se proslavil dovozem zvířat z Afriky do tehdejšího Československa. Z několika výprav přivezl na dva tisíce žiraf, zeber, antilop, nosorožců a dalších zvířat.

Safari připravoval už na přelomu 60. a 70. let, vlastní studie na vybudování safari a rozšíření klasické zoo vznikla v roce 1968. V následujících 10 letech podlé ní vyrostly stavby pro chov afrických kopytníků a žiraf i budovy provozního zázemí: šatny zaměstnanců, sklady krmiv, centrální hnojiště.

Samotné safari začalo růst v roce 1979, veřejnosti se poprvé otevřelo v květnu 1989. Toho už se Vágner coby ředitel nedočkal, v čele zoo totiž skončil šest let předtím. Od otevření vozí po safari návštěvníky speciálně upravené autobusy, od roku 2011 mohou lidé mezi stády afrických kopytníků navíc projíždět ve vlastních vozech, tak jak si to přál Josef Vágner.

V loňském roce klasické safari, rozkládající se na ploše 50 hektarů, doplnilo unikátní lví safari, kterým se nemůže pochlubit žádná jiná zahrada ve střední Evropě. Africké safari obývá zhruba 500 pakoňů, zeber, antilop a dalších zvířat. V provozu je od května do září, zájemci jej mohou v létě navštívit také za setmění v rámci večerního safari.

Loni jsme se projeli lvím safari v době zkušebního provozu:

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.