Modelka Monika Leová se zapojila do kampaně na podporu vzácných nosorožců. Na snímku je s Nabiré.

Modelka Monika Leová se zapojila do kampaně na podporu vzácných nosorožců. Na snímku je s Nabiré. | foto: Zoo Dvůr Králové

Dvorská zoo zahájila kampaň Spalte rohy! Nosorožcům pomůže i modelka

  • 4
Zoologická zahrada ve Dvoře Králové chce upozornit na nesmyslné vybíjení nosorožců kvůli obchodu s rohovinou. Při festivalu Doteky Afriky zahájila kampaň Burn horns! (Spalte rohy!). V září pak několik desítek kilogramů rohoviny spálí.

Kdyby se královédvorská zahrada rozhodla na černém trhu prodat své zásoby nosorožčích rohů, mohla by vydělat nejméně šedesát milionů korun. Místo toho však svůj zhruba padesátikilogramový poklad spálí na popel.

Rohy, kvůli kterým pytláci v Africe každoročně zabijí stovky nosorožců, končí především v jihovýchodní Asii pro jejich údajné léčivé účinky.

„To, co se dnes děje v Africe, je genocida. Nosorožci mizí neuvěřitelným tempem. Myslíme si, že je důležité nějakým způsobem oslovit konzumenty cílové země,“ vysvětluje ředitel dvorské zoo Přemysl Rabas.

Situace je čím dál kritičtější a populace erbovních zvířat černého kontinentu se raketovým tempem snižuje. V loňském roce pytláci v jižní Africe usmrtili kolem tisíce zvířat, jen za prvních šest měsíců roku letošního už více než 600.

„Došlo to už tak daleko, že farmáři, kteří nosorožce vlastní, se jich z preventivních důvodů zbavují, protože mají strach z pytláků. Ti jsou kvůli rohovině schopní zabít i jejich rodiny,“ upozorňuje Rabas.

Za rohy utratí Vietnamci všechny úspory

Nejvíce rohoviny v současnosti míří do Vietnamu. Právě proto se tváří kampaně stala modelka Monika Leová, jejíž otec z této země pochází.

„Víra v účinky rohoviny je v jejich kultuře silně zakořeněna. V poslední době se rozšířil mýtus, že působí proti rakovině. Pro Vietnamce je zdraví na prvním místě a jsou ochotni za to dát celoživotní úspory,“ říká Monika.

Kilogram rohoviny se na černém trhu prodává za šedesát až sedmdesát tisíc dolarů, je tak dražší než zlato i platina. Odborníci však upozorňují na to, že rohy jsou ve skutečnosti bezcenné. Tvoří je totiž keratin, tedy stejná látka, která je obsažena ve vlasech nebo nehtech.

Zahrada se spojila s dalšími zoo v zahraničí. Ke kampani se připojily chovatelské instituce z Velké Británie, Francie, Polska, Slovenska, Ruska či Estonska. Spolupracovat bude také keňská rezervace Ol Pejeta, kam Dvůr před časem poslal čtyři severní bílé nosorožce.

Spálení bude jako symbolická tryzna

Představenstvo východočeské zoo už loni v říjnu rozhodlo, že zahrada spálí zásoby nosorožčích rohů. K jejich zničení dojde v neděli 21. září.

„Spálíme asi padesát kilogramů rohoviny. Celou akci vnímáme jako symbolickou tryznu za nosorožce upytlačené v posledních letech a také tím chceme dát najevo, že jakékoli obchodování s rohovinou je nepřijatelné,“ říká koordinátor mezinárodních projektů dvorské zoo Jan Stejskal.

I když rohovina končí zejména na asijském trhu, velmi důležitou roli v pašování ceněné suroviny hraje překvapivě Česká republika. Je tranzitní zemí na cestě z Afriky do Číny a Vietnamu. Celní správa ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) a policisty v poslední době zabavila 22 nosorožčích rohů v hodnotě přibližně sto milionů korun. Kriminalisté vyšetřují desítky lidí.

Podle vedoucí odboru na ČIŽP Pavly Říhové se v nelegálním byznysu velmi aktivně angažují Vietnamci žijící u nás.

„Zjistili jsme, že vietnamská komunita je do těchto obchodů hodně zapojená. Přes Českou republiku přechází nosorožčí rohy různými metodami do Asie, v poslední době hodně narůstá i obchod se slonovinou. Před pár lety nás vůbec nenapadlo, že v Čechách budeme takové problémy řešit.“

Naprostá většina rohů pochází z Jihoafrické republiky, ta jako jediná země na světě povoluje legální trofejový lov. Alarmující je, že po Vietnamcích, kterým tamní vláda zakázala kupovat lovecké licence, jsou druzí nejčastější žadatelé právě Češi.

"Máme informace, že od roku 2009 lovilo v JAR 59 Čechů," dodává Pavla Říhová.

Ohroženi jsou i „dvorští“ nosorožci

Královédvorská zoo v roce 2009 převezla do keňské rezervace Ol Pejeta čtyři severní bílé nosorožce a do Tanzánie tři černé nosorožce. Příští rok by je měla následovat dvouletá samice Eliška.

Přestože jsou „dvorští“ nosorožci pečlivě střeženi, nebezpečí od pytláků hrozí i jim. Severní bílí jsou přitom nejohroženějšími savci na zeměkouli, zbývá jich posledních sedm (o opatřeních proti pytlákům v keňské rezervaci čtěte zde).

„To by byla obrovská tragédie,“ zdůrazňuje Rabas. Strážci rezervace v loňském roce odrazili několik útoků pytláků, letos v létě tam zemřeli dva nosorožci, poslední zhruba před dvěma týdny.