Soud také oběma souzeným zakázal další obchodní činnost. Rozsudek je nepravomocný.
Údajný podvod se měl uskutečnit v letech 1994 až 1997. Michek a Dvořák tehdy naslibovali vysoké zhodnocení vkladů svým klientům. Přislíbili 25, ale také 110 procent navíc. Uvěřilo jim nejméně 21 tisíc lidí, od nichž oba zakladatelé vylákali přes 400 milionů korun. Peníze pak zřejmě použili pro sebe.
Oba prý přijímali vklady a vydávali podílové listy v rozporu se zákonem o bankách a bez souhlasu České národní banky.
Jejich klienti už své peníze nikdy neviděli. Mnozí z nich přitom do společnosti vložili veškeré své úspory. Michek je již devět let nezvěstný a před soudem nevypovídal. Marně po něm pátrala česká policie i Interpol.
Dvořák před soudem tvrdil, že měl na starostí především technické zázemí a o finanční situaci společnosti neměl přesné informace. Tvrdil, že v roce 1995 chtěl firmu sám opustit, Michek však jeho odchod údajně oddaloval.
Firma Progres Invest se zhroutila na podzim 1997 a v únoru 1998 ji královéhradecký krajský soud poslal do konkurzu. Konkurzní správkyně zajistila na účtech firmy jen dva miliony korun.
V roce 1997 Michek Progres Invest prodal společnosti TGV Zlín zastupované Josefem Toušem. Ten pak v roli takzvaného bílého koně podepsal směnky, kterými bylo z účtu Progres Investu odčerpáno 3,9 milionu korun.
