Další mají šanci ještě do 9. března, do kdy pořadatelé výstavu prodloužili.
"Velmi jsem se těšil, až na vlastní oči spatřím Ďáblovu bibli. O Codexu gigas jsem na škole psal referát, dokonce jsem se vypravil i do Chrastu (nedaleko místa vzniku knihy, kde je její maketa vystavena v muzeu). Obrázek ďáblíka, podle kterého dostala bible jméno, jsem tedy znal. Vidět ho na vlastní oči jsem si ale nemohl nechat ujít," řekl jubilejní návštěvník Martin Šámal.
Od Národní knihovny dostal publikaci popisující historii legendami opředené knihy a poukaz na prohlídku historických prostor Klementina pro čtyři lidi.
Do konce výstavy zbývá ještě více než šest týdnů a unikátní knihu by ještě mohlo vidět několik tisíc lidí. On-line rezervace a předprodej vstupenek na závěrečné týdny zahájila galerie v pondělí.
Výstava v Klementinu má zvláštní návštěvnický provoz kvůli tomu, aby osm staletí stará historická památka nebyla poškozena.
Prohlídku knihy doplňuje expozice, která zahrnuje digitalizovanou verzi Ďáblovy bible či zvětšené faksimile jejích dalších ilustrovaných stran, neboť kniha je ve vitríně otevřena na jediné dvoustraně. Výstavu doplňují i vzácné rukopisy ze sbírek Národní knihovny.
Od začátku ledna výstavu doplňuje i maketa Ďáblovy bible, která rozměry odpovídá originálu, na třetině stran je text a kresby a lze jí též oproti originálu listovat.
Ďáblova bible, latinsky Codex gigas, vznikla na přelomu 12. a 13. století v benediktinském klášteře v Podlažicích u Chrudimi. Ve středověku byla přirovnávána k sedmi divům světa. Manuskript se po více než 300 letech na chvíli vrátil do země svého původu ze Švédska, kam ji jako válečnou kořist za třicetileté války odvezli švédští vojáci.
