"Opravdu to vypadá na spodní vodu, která porušuje spodní vrstvy vozovky," potvrdila mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR Nina Ledvinová.
Toto tvrzení ale vyvolává jen další dohady. Každé takhle důležité stavbě by měl předcházet zevrubný hydrogeologický průzkum.
"Jenže v některých případech se obchází, aby se ušetřilo. Každopádně by ale průzkum měl odhalit případná rizika," řekl Bohuslav Urbanec z pardubické firmy Hydrogeologie. "Podobný případ jsme řešili vloni, když se zvlnilo obrovské parkoviště mladoboleslavské Škodovky," dodal Urbanec.
Problémy s deformacemi měla i Ostrava
Podle vyjádření společnosti Skanska, která měla stavbu dálnice na starost, nic zanedbáno nebylo: "Hydrogeologický průzkum se tam prováděl ve fázi přípravy stavby. V současné době probíhají dodatečná měření," uvedl mluvčí Skansky Leoš Verner. Podotkl, že výsledky a opatření nebudou hotovy dřív než za čtvrt roku.
Historie dálnice D11První plány pocházejí z roku 1938, kdy se uvažovalo o napojení na dálnici Vídeň-Wroclaw. Projekt však zničila 2. světová válka, a tak se začalo stavět až v roce 1978 mezi Prahou a Jirny. První úsek byl otevřen v roce 1984 a o šest let později se jezdilo až do Poděbrad. V roce 1993 vláda rozhodla, že dálnice do Hradce Králové je prioritní stavbou, ale další úsek byl uveden do provozu až v roce 2005. V prosinci 2008 se autostráda dostala pouhé tři kilometry před Hradec. Dokončení závisí na výsledcích jednání s Ludmilou Havránkovou. Smlouvy by měly být uzavřeny do konce dubna a po archeologickém průzkumu by se mohlo začít stavět letos na podzim. |
"Vyhodnocení rozsahu a postupu oprav by mělo být známo zhruba do konce června," upřesnil.
Podobné potíže potkaly před rokem i dálnici D47 v Ostravě. Tam se silnice zdeformovala kvůli bobtnajícímu šamotu v podloží, opravy trvaly čtyři měsíce, ale úsek dlouhý přibližně jeden a půl kilometru dostane nový živičný povrch až letos. Jen pro zajímavost: cena rekonstrukce D47 přesáhla 20 milionů korun.
V případě dálnice D11 jde podobně jako v Ostravě o dva přibližně stopadesátimetrové úseky, kde se propadá povrch. Přestože bezprostřední nebezpečí nehrozí, v kritických úsecích by řidiči neměli jezdit rychlostí vyšší než 80 kilometrů za hodinu.
"Při větší rychlosti se auto může rozhoupat. Za určitých povětrnostních podmínek, třeba za mokra, to může být opravdu velmi nebezpečné," varoval šéf dopravní policie v Královéhradeckém kraji Karel Bušta.
Reklamaci sice čelí Skanska, avšak až v červnu bude jasné, na čí straně vznikla chyba a kdo opravy zaplatí.
"Do té doby je předčasné hovořit o tom, co přesně nerovnosti způsobilo, zda došlo u někoho k pochybení, i o rozsahu prací nebo o tom, kolik bude oprava stát," dodal mluvčí stavební společnosti.
Opravy zaplatí viník, nikoli daňoví poplatníci
Podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Alfreda Brunclíka je však jisté, že daňoví poplatníci rekonstrukci platit nebudou.
"Jsou to závady záruční," řekl ve speciálním vydání televizního pořadu Otázky Václava Moravce. "Musíme jednoznačně prokázat, kde a na čí straně vznikla chyba.
Kvalita je prvořadou záležitostí, kterou investor řeší, a rozhodně nepřipustíme, aby opravy byly na úkor poplatníků. Ostatně to vyplývá ze smluv," ujistil Brunclík.
Na zvlněný úsek dálnice D11 vyjedou stroje ještě letos, avšak konec oprav je zatím v nedohlednu. "Bude se muset sáhnout do všech vrstev vozovky. Bude to znamenat uzavření dálnice v jednom jízdním směru," řekl správce úseku mezi Chýští a Hradcem Králové Jan Doubrava.
