Od 1. září by se mělo z Českých drah do Správy železniční dopravní cesty přesunout několik tisíc zaměstnanců. Rozhodnutí se týká například výpravčích, signalistů, hláskařů, hradlářů nebo závorářů, naopak pokladní zřejmě zůstanou pod křídly Českých drah. Celkově tam zůstane asi 14 tisíc lidí.
Zároveň se ze SŽDC stane nejen správce infrastruktury, ale také organizátorem dopravy s celkem asi 17 tisíci lidmi. Podle ministerstva dopravy je to pouze první krok k celkovému vypořádání drah a správy železniční cesty.
"Jsme připraveni. Převezmeme od Českých drah tu část zaměstnanců, kteří zajišťují provoz na dráze. Jde o zhruba 8 500 lidí a tento přesun byl připraven k 1. červenci. Nicméně krátce před červnovou stávkou byl přesunut na 1. září," informoval Habarta
On-line rozhovor s ředitelem SŽDC Habartou najdete zde |
"Přesun živé dopravní cesty k nám vnímám jako ekonomicky a systémově naprosto logický krok, který dříve nebo později musí proběhnout. Náklady na tento provoz již dnes hradí SŽDC a v podstatě je to tak, že 8500 zaměstnanců Českých drah pro nás na zakázku a za naše peníze dělá činnosti, které objednáváme. Finančně tedy kryjeme živou dopravní cestu dávno, ale teď se změní to, že ji logicky začleníme do naší organizace," dodal.
Čtenáře zajímalo, zda se přesun zaměstnanců dotkne jejich platů, protože v SŽDC se nedávno snížily platy o deset procent. Habarta je ujistil, že pro zaměstnance se nic nezmění.
Do špatných kolejí teče 200 milionů korun
Správa železniční dopravní cesty bojuje se zastaralými a poruchovými kolejemi. Kvůli masivnímu uvolnění šroubů a následné nehodě u Vyškova musela na mnoha místech zavést snížení rychlosti. Jihomoravský šéf za to byl podle Habarty potrestán.
"V minulých měsících jsme udělali velkou prověrku stavu tratí a opravdu jsme zjistili, že někteří lidé v naší společnosti nedělali správně svoji práci. Pan ředitel v rámci své "žluté karty" přišel o svoje osobní ohodnocení. Dostal jasné úkoly, za které je nyní odpovědný a ty musí splnit. Nejde o to, kolik lidí se vyhodí, ale o to, kdo a jak je schopen zajistit nápravu a zlepšení stavu," vzkázal.
Ředitel SŽDC v rozhovoru uvedl, že situace je nejhorší na jižní Moravě a na Zlínsku. Zároveň čtenáře ujistil, že místa, kde by mohlo dojít k povolování šroubů, se pravidelně kontrolují.
"I proto jsme letos museli nařizovat hodně pomalých jízd, zvláště u na jihu Moravy a na Zlínsku. Po vykolejení nákladního vlaku u Vyškova se ukázalo, že právě v této oblasti jsou některé tratě dosti zanedbané. Když je pak v létě horko, musíme vlaky zpomalit, aby byla jízda bezpečná," řekl Habarta čtenářům iDNES.cz.
Dodal, že na rychlé opravy těchto zanedbaných tratí uvolnila SŽDC téměř 200 milionů korun. "Práce probíhají maximální rychlostí tak, aby se situace co nejrychleji zlepšila," vzkázal.
Opravy kolejí stojí více než silnice
Čtenáře zajímalo, proč SŽDC ruší tolik regionálních tratí, které se nevyplatí, když Ředitelství silnic a dálnic s podobným úkolem silnice nižších tříd nezavírá a opravy se svým rozpočtem zvládá. "Na silnici dá provozovatel značku hrboly nebo jiné nebezpečí nebo omezí průjezd hmotnostní vozidla a je na řidiči, jak si s tím poradí. Železniční dopravní cesta musí být sjízdná pro každý vlak v principu naprosto stejně," argumentoval Habarta, proč nejsou opravy na železnici tak jednoduché jako na silnicích.
"ŘSD spravuje dálnice, silnice pro motorová vozidla a silnice I.třídy, kraje pak mají silnice II. a III. třídy, obce pak místní komunikace. SŽDC musí spravovat a udržovat celou síť. Proto je pochopitelné, že se musíme zabývat rentabilitou některých regionálních tratí a některých staničních kolejí a posuzovat, nakolik je jejich provozování ekonomicky únosné. Máme nejvíce kilometrů tratí na obyvatele, nejvíce přejezdů na obyvatele a to také znamená největší náklady na údržbu na obyvatele," uzavřel.
SŽDC se v Česku stará o 9 500 kilometrů kolejí. Od roku 2004 správa zajišťuje výstavbu a modernizaci nových tratí. Dráhy nyní zaměstnávají přibližně 27 tisíc lidí, SŽDC zhruba 8 500.
