V Americe se prý suroviny takovým způsobem běžně těží a žádné škodlivé látky do přírody neuniknou. Aktivisté naopak ze stránek těžařů spočítali, že Hutton Energy lije pod zem kubíky chemikálií. Suroviny by firma těžila takzvaným hydraulickým štěpením.
Proti povolení průzkumu surovin se postavila Správa Chráněné krajinné oblasti Český kras. Její vedoucí Michal Slezák vysvětluje, že ze dvou důvodů: přestože celý proces probíhá v úzkých vrtech hluboko pod zemí, kvůli prostoru pro vrtné věže a další technologie by firma musela kácet lesy a srovnat terén v okolí věží.
"To by zasáhlo do krajiny a do biotopů cenných druhů živočichů a rostlin. A druhá velká obava je z případných znečištění vod podzemních i povrchových," vysvětlil Slezák.
Složení frakční kapaliny"Základní" látky 99,51 % voda a písek Přídavné látky mimo jiné jsou: isopropanol (0,085 %) – silně výbušný, dráždí oční sliznice, poškozuje kůži, N.n. dimethyl formamide (0,002 %) – toxický, spojován s rozvojem rakoviny Glutaraldehyd (0,001 %) - toxický, způsobuje vážné podráždění sliznic, může vyvolat genetickou mutaci Petrolej destilát Zdroj: Hutton Energy, registr chem. látek REACH |
Čeští zástupci těžařů se minulý týden sešli se starosty Náchodska a Trutnovska, kde mají stejný záměr jako u Berounky. Přesvědčovali je, že dobývání plynu je už prověřenou metodou. Po světě se podle nich ročně provádí 35 tisíc vrtů. Vodní zdroje to prý neohrožuje. "Každý vrt je od rezervoáru vody vícenásobně oddělován pomocí cementu a několikavrstevného pažení," uvedl Pavel Lhotský ze společnosti GET.
Firma: Pod zem jdou jen látky, které používáte v domácnosti
Při hydraulickém štěpení se vrtem do podzemí vhání kapalina složená z vody, písku a přídavných chemikálií. Z roztažených pórů horniny se pak čerpá plyn.
Lhotský tvrdí, že do štěpicí kapaliny těžaři nelijí nic jiného než běžné chemikálie jako kuchyňskou sůl, kyselinu citronovou, chlorovodíkovou a další. Má jít o látky, které se běžně vyskytují v každé domácnosti.
Ale sdružení Živá voda, které bojuje proti těžbě na východě Čech, z podkladů těžařské firmy zjistilo další látky. Nechalo seznam látek posoudit chemikovi, který prohlásil, že tři používané chemikálie jsou toxické, jedna škodí zdraví a jedna má mutagenní účinky. Sdružení také spočítalo, kolik chemikálií by se dostalo do podzemí, a to už i do průzkumného vrtu.
CHKO: Těžit v krasovém podzemí může být nebezpečné
"Na jedno hydraulické štěpení je třeba tolik vody a písku, kolik by se vešlo do patnácti plaveckých bazénů s délkou 25 metrů. Půl procenta přídavných látek znamená 57 kubíků, to je jako 16 plných fekálních vozů chemie," upozorňuje Jiří Malík ze sdružení Živá voda.
Některé země těžbu zakázalyMetodu hydraulického štěpení zakázaly státy Maryland a New York v USA, Quebec v Kanadě, Jižní Afrika, Francie a nedávno i Bulharsko. Loňská zpráva Sněmovny reprezentantů USA vyčíslila, že firmy při metodě hnaly do vrtů 2,8 miliardy litrů kapalin, které obsahovaly 750 chemikálií. Byly mezi nimi látky neškodné, ale i toxické, jako je benzen nebo olovo, a také 29 karcinogenů. Jako vůbec nejpoužívanější se ukázal metanol, který znečišťuje ovzduší. Asi osmina používaných směsí obsahovala látku, kterou firmy nechtěly zveřejnit jako citlivý údaj. |
Michal Slezák z CHKO Berounsko upozorňuje, že obavy z těžby zesiluje složitá struktura podzemí na Berounsku.
"Rizika případné kontaminace jsou umocněna skutečností, že se nacházíme v geologicky komplikovaném krasovém území, které se vyznačuje systémem podzemních puklin a prostor, jejichž přesný rozsah není znám. Podpovrchová voda přitom tímto systémem putuje roky, v některých případech i desítky let. Případná kontaminace se může šířit zcela nepředvídatelným způsobem," řekl.
O průzkum surovin na Berounsku požádala firma Basgas Energia Czech, která patří zmíněné Hutton Energy. Od státu chce stanovit území na 92 kilometrech čtverečních pro vyhledávání ropy a hořlavého zemního plynu vázaného na břidlice. Jde o území dvaadvaceti obcí, z velké části pod chráněnou krajinnou oblastí Český kras.
Břidlicový plyn pokládají někteří geologové za strategickou surovinu, která může pomoci Evropě od energetické závislosti na Rusku. Stát zatím zdejší zásoby plynu nezná, ministerstvo životního prostředí argumentovalo, že je ve veřejném zájmu je zjistit.
Plyn se takto v posledních deseti letech těží v USA, pokrývá tam asi pětinu spotřeby. V Evropě se zatím netěží, ale na mnoha místech už firmy hloubí průzkumné vrty. Velké naděje do plynu vkládá hlavně Polsko.
