Jednatřicetiletý Martin si loni pořídil vysněnou dodávku Chevrolet. Příliš jej nevzrušuje ani průměrná spotřeba, která se ve městě hravě vyšplhá na 16 litrů nafty, nebo nářky sousedů, když ulici po nastartování "ameriky" zahalí hustý dým.
Kdyby Martin bydlel v Karlových Varech nebo Klimkovicích, brzo by se musel buď odstěhovat, nebo se svého vozu vzdát. Ale protože žije v Hradci, může být v klidu. Město totiž neuvažuje o zřízení takzvaných emisních zón, jež by zakazovaly vjezd starým a nevyhovujícím autům především do centra.
Hradec prý zatím bude jen sledovat, jak se novinka osvědčí, ale ani v budoucnu si nejspíš nevezme za vzor téměř každé větší německé město, kde si nízkoemisní zóny pochvalují už pět let.
Místo emisních zón obchvaty
Nízkoemisní zóny
|
"Zřízení nízkoemisních zón by bylo jen velmi obtížně realizovatelné. Musely by se udělat tak velké dopravní úpravy, že by patrně škodily ještě více než vjezd starších vozů," vysvětluje hradecké váhání náměstek primátora Jindřich Vedlich.
Hradecký magistrát argumentuje podobně jako brněnský nebo českobudějovický, které však alespoň schválily peníze na studii emisní zóny. Také tam spoléhají na to, že zplodinám ve městě udělají přítrž plánované obchvaty silnic.
"Příští týden jedeme na Ředitelství silnic a dálnic, kde se budeme snažit prosadit dvě klíčové stavby - jižní spojku a severní tangentu. Pokud se tyto dvě komunikace podaří vybudovat, uvnitř okruhu nebude nutné tyto zóny zavádět," pokračuje hradecký náměstek.
Vedlichův kolega ze zastupitelstva Martin Hanousek souhlasí s nutností budování severního obchvatu a zmiňuje rovněž stavbu silnice R35 na Moravu, ale emisní zóny podporuje: "Problém s automobilovou dopravou a ovzduším je v Hradci velký. Třeba na brněnské výpadovce je situace hrozivá. Myslím, že zřizování emisních zón je dobrá myšlenka, přestože v Hradci by to patrně nic nevyřešilo."
"Já jsem jednoznačně pro. Máme tu dva sousedy, kvůli kterým nemůžeme ráno větrat, protože jezdí třicet let starými auty. Zkoušeli jsme si s nimi promluvit, ale nic," stěžuje si Věra Hutařová z Eliščina nábřeží.
Dalším argumentem proč nezavádět povolenky je velké množství dopravních značek. "Už teď je to džungle, nedovedu si představit, že by přibyly další," přemýšlí někdejší komisař hradeckého policejního inspektorátu Lubomír Šitina.
O emisních zónách neuvažují ani další města v kraji
Pravidla upravující vznik nízkoemisních zón schválila vláda teprve před dvěma týdny. Na novinku však mnoho radnic neslyší nebo jim to třeba jako v případě Pardubic nedovolují místní podmínky.
Kromě Klimkovic, Karlových Varů a Prahy další česká města v otázce nízkoemisních zón spíš opatrně vyčkávají a stejný postoj jako Hradec zvolily i Jičín, Trutnov nebo Náchod.
"Domnívám se, že je to cesta vhodná spíš pro mnohem větší města. Dosud jsem nezaznamenal, že by se o tom vedla nějaká diskuse na městském úřadě nebo v zastupitelstvu. Bylo by to dost složité a pro město naší velikosti zřejmě i těžko proveditelné a zbytečné," míní krajský zastupitel a bývalý starosta Jičína Martin Puš.
Také místostarosta Náchoda Tomáš Šubert soudí: "U velkých měst je logické, že by pro starší auta uzavřela svá centra, ale u nás by to bylo složité. Průjezd městem tvoří silnice první třídy a ta by asi musela zůstat volná pro všechny."
S ním souhlasí rovněž mluvčí trutnovské radnice Veronika Svobodová: "Nepatříme k lokalitám, kde by byly větší problémy s ovzduším. U nás je největší problém tranzit skrz město, který nám vyřeší až dálnice na Polsko, takže v Trutnově nemá smysl přemýšlet o regulacích. Dopravu bychom ani neměli kudy jinudy vést."
Povolenky zavrhuje rovněž Rychnov nad Kněžnou. "Že bychom někomu zakázali někam jezdit? V centru města a okolních zónách máme třicítku a do horní poloviny náměstí auta nejezdí. Rychnov je na to malý," říká místostarostka Michaela Zimová.
