Když hradecká farmaceutická fakulta před několika měsíci prozradila, že je na pokraji velkého objevu, který by mohl vést k léčbě smrtelné tuberkulózy, přineslo to naději nejen pacientům.
O těchonínském špičkovém výzkumném ústavu se ještě nedávno proslýchaly zprávy, že kvůli finančním problémům skončí.
Armáda nakonec ojedinělý komplex v Orlických horách udržela při životě, a tak se spolupráce s hradeckými farmaceuty, na jejímž konci mohou být miliony uzdravených lidí, může nyní rozjet na plné obrátky.
Redakce MF DNES dostala pozvání k exkluzivní návštěvě.
Nové látky budou testovat na myších
Právě zakázka na testování látek z Hradce by mohla Těchonínu výrazně pomoci i v budoucnu.
"Pomoc je to oboustranná. Těchonín je špičkové pracoviště, které jako jediné ve střední Evropě je schopné a ochotné pro nás tyto látky testovat. Provádí se to na myších, což je velmi náročné na bezpečnost práce, a Těchonín je na to vybavený," vysvětluje děkan hradecké farmacie Alexandr Hrabálek.
K výrobě antituberkulotik jsou testy na zvířatech naprosto nezbytné. Jen na nich se dá ověřit, že látky jsou skutečně účinné.
Těchonín dosud nebyl samostatnou účetní jednotkou, což představovalo problém. "Kdybychom jim zaplatili práce, které pro nás prováděli, peníze by šly ministerstvu obrany a výzkumné centrum by je nemohlo využít," pokračuje Hrabálek.
Společný výzkum získal první peníze
To se však už změnilo. V první fázi přitekly do společného hradecko–těchonínského výzkumu tři miliony korun a pokud půjde vývoj léku zdárně dopředu, dá se očekávat, že experti dostanou další granty a zakázky.
"Bude to pro nás finančně skutečně hodně zajímavé," potvrzuje ředitel Centra biologické ochrany v Těchoníně Michal Kroča.
Podle Hrabálka se konečně prolomily ledy a unikátnímu středisku by se mělo začít dařit.
"Jakmile tamní pracovníci zvládnou techniku zpracování testů, bezpochyby se stanou vyhledávanými v širokém okolí," domnívá se.
Nyní mají vědci dva roky na to, aby našli investora, který léky vyrobí a dostane do lékáren. Už teď je jasné, že to bude někdo ze zahraničí, jelikož u nás neexistuje farmaceutická firma, která by byla schopná miliardový vývoj léku zafinancovat.
Na tuberkulózu chybí diagnostika i léky
Může to znít krutě, ale projektu "hraje do karet" současný vývoj: tuberkulóza se totiž opět stává celosvětovým problémem a účinných léků je tragicky málo.
Na nedostatek rychlých diagnostických prostředků a nových léků upozorňuje i organizace Lékaři bez hranic.
"Jen k diagnóze, která by mohla odhalit rezistenci vůči běžným lékům, má celosvětově přístup méně než pět procent všech pacientů s tuberkulózou. Necelých deset procent pacientů pak má přístup k odpovídající léčbě," varuje Míla Janišová.
Léčba multirezistentní TBC trvá současnými léky dva roky, pacient při ní musí spolykat více než 20 tisíc pilulek a prvních šest měsíců dostává bolestivé injekce.
"Léky vyvinuté v polovině 20. století jsou navíc velmi toxické a jejich užívání s sebou nese řadu vedlejších účinků, jako jsou hluchota, těžké deprese, nechutenství či ztráta váhy. Problémem také zůstává nedostupnost lékových forem pro děti, a to přesto, že se v roce 2012 počet dětí nově nakažených TBC odhaduje na 530 tisíc," upozorňuje Janišová.
Lékaři bez hranic také varují, že i úspěšnost léčby je nízká. V případě multirezistentní TBC se úspěšně vyléčí jen 53 procent pacientů.
