Je to šeredné, kazí to pohled na celý areál, nerespektuje tradice a nechápeme, jak se něco podobného mohlo do projektu dostat. Tak se dají v kostce popsat argumenty lidí, kteří protestují proti nové podobě jedné z budov v areálu barokního komplexu Kuks, kde probíhá rozsáhlá rekonstrukce (více k projektu najdete zde).
Spor se rozhořel kvůli opravám domu číslo 57, který je všeobecně známý jako bývalý hostinec U Prďoly, ležící na protilehlé straně hospitálu u vzácného kaskádového schodiště. Z jeho vršku je krásný pohled na celý areál. Ten se teď podle petičníků změnil k horšímu.
Hospitál Kuks a důležité mezníky v roce 2013* Francouzský deník Le Monde, magazín National Geographic a další světová média objevila Kuks jako jednu z devíti památek, které se staly tváří Česka. * V létě po dlouhých problémech s výběrem zhotovitele odstartovala jako část projektu Kuks - Granátové jablko obří rekonstrukce za více než 250 milionů korun. * Na podzim bodoval Kuks v soutěži Destinace 2013 o nejmagičtější místo v Česku. Dlouho vedl, nakonec zůstal bronzový. * Na podzim památkáři začali v centrální chodbě severního křídla hospitálu odkrývat malby z cyklu Tance smrti. Pod omítkou je 52 maleb z roku 1729. Znázorňují smrt, jak si přichází pro příslušníky různých stavů. |
"Chápeme, že uskutečnit tak rozsáhlý projekt není jednoduchý úkol a že může dojít k řadě obtíží i pochybení. Domníváme se však, že pokud k takovéto situaci dojde, je naší občanskou povinností na to upozornit," uvedl jeden z autorů petice Stanislav Bohadlo, vedoucí kabinetu barokních studií na hradecké univerzitě a zároveň majitel vedlejší budovy, kde bude muzeum dvorního Šporkova rytce Michaela Rentze.
Místním i odborníkům vadí přístavba
Podle kritiků přístavby musí rekonstrukce respektovat barokní zrcadlovou symetrii, vzhled obou budov má být harmonický, čímž se zachová původní idea tvůrců kukského areálu.
Jenže právě to se podle nich nestalo. Na zadní straně bývalé hospody totiž vzniká v bezprostřední blízkosti schodiště se dvěma Neptuny přístavba, která v tuto chvíli připomíná jakousi kůlnu s několika okny.
"Rekonstrukce domu je naprosto necitlivá. Výsledek je ignorancí a zejména totálním nepochopením kritéria, že lázeňské domy na nábřeží jsou stejné jak při pohledu od hospitálu, tak z druhé strany, což bylo integrální součástí celé koncepce areálu," míní Bohadlo, který je organizátorem festivalu barokního umění Theatrum Kuks.
Jedním ze signatářů stížnosti, která před časem putovala na památkovou inspekci ministerstva kultury, je také kronikář obce Kuks a znalec místní historie Vladimír Kučera. Ani jemu se oprava budovy vůbec nezamlouvá.
"Je to tři sta let stará historická budova, tak proč by tam mělo něco takového v této podobě stát. Všimněte si, jak je oproti tomu vhodně opravená ta vedlejší budova," podotýká Kučera.
Šéf inspekce dal odpůrcům zapravdu
Památkáři, kteří mají rekonstrukci Kuksu na starost, projekt hájí. Upozorňují na praktické využití budovy, pro které je přístavba nezbytná.
"Je to ošemetná situace a je nám z toho smutno. Podle nás v tom hrají roli spíše nějaké osobní spory tamních lidí, o kterých nevíme," myslí si garantka rekonstrukce Kuksu ze sekce památkové péče Národního památkového ústavu Michaela Líčeníková.
Podle ní se na Kuksu nestaví nic, co by porušovalo památkářské zásady: "Celá rekonstrukce nás sice nutí k určitým kompromisům, abychom vůbec mohli peníze z fondů na opravy požadovat a objekty opravovat, ale jinak je stavba v pořádku."
Ředitel památkové inspekce ministerstva kultury Martin Zídek dal ve své zprávě, kterou má redakce MF DNES k dispozici, petičníkům částečně za pravdu, což ale nic nemění na faktu, že se už s projektem nedá hnout. Problémem je podle Zídka estetická stránka i velikost přístavku, který až příliš vyčnívá. Souhlasí i s námitkou asymetrického vzhledu.
"Obnova popírá původní záměr zakladatele a tvůrce této partie kukských lázní. Obojí je věc, kterou měla odborná organizace státní památkové péče řešit od počáteční fáze přípravy," popsal Zídek.
Na stížnosti už je pozdě
Postoj ministerstva sice autory petice částečně potěšil, ale to je tak asi vše. Je už totiž dávno po termínu, do kdy bylo možné se proti plánům rekonstrukce ohradit nebo žádat o jejich přezkoumání.
Odpůrce přístavby podpořil i ředitel Ústavu pro dějiny umění Univerzity Karlovy Jan Royt. Také on ji kritizuje a označuje za necitlivou. "Ten novotvar se mi vůbec nelíbí. Nerespektuje princip, který říká, že si má kulturní památka zachovat rys stáří. Takovýto způsob přestavby bychom neměli dovolit," soudí Royt.
Moderním prvkem bude také skleněná stěna a kus střechy. Ani v nich památkáři nevidí problém.
"Mohou na to být různé názory, my jsme však o všech změnách vedli dlouhé diskuse a snažili se najít v danou dobu optimální řešení. Já sama nejsem příznivec nových prvků, ale i v tomto případě jsme se snažili respektovat historické půdorysy," reaguje Líčeníková.
Budova bývalého hostince U Prďoly bude sloužit jako multifunkční zařízení i restaurace. Hospodu vedl desítky let Jaroslav Vohradník zvaný Prďola, který v roce 2011 zemřel. V posledních letech života se snažil zasadit o to, aby hospoda zůstala v chátrajícím domě i v budoucnu a aby neztratila nic ze svého tradičního rázu (více o jejím konci čtěte zde).
