RECENZE: Zatímco Šmejdi vyhráli, Fenomén Šmejdi už jen slaví

Když Silvie Dymáková přebírala Českého lva za Šmejdy, potlesk patřil i tomu, co její dokument o předváděcích akcích okrádajících seniory vyvolal; včetně změny zákona na ochranu spotřebitele. Právě jeho schválením hlasy 184 poslanců za režisérčiny přítomnosti vrcholí nový snímek Fenomén Šmejdi, jejž dnes vysílá ČT1.

Dymáková tu přešla na pozici hlavní postavy, režii převzala její slovenská kolegyně s pověstí rebelky Zuzana Piussi. Takže se nabízelo pokračování neméně silné co do obsahu a filmařsky výraznější. Opak je pravdou.

Co Šmejdi statečně vyhráli, Fenomén Šmejdi jen připomíná, shrnuje, glosuje a oslavuje. Jedna režisérka natáčí medailonek druhé, včetně výjevů se zvířátky, zpovídá ji, přidává televizní archivy od zpráv po debaty, ukázky z původního dokumentu, cestu za petičním rekordem a pro zpestření divadlo, které nastudovalo hru Předváděčka.

Fenomén Šmejdi

50 %

Režie Zuzana Piussi, účinkuje Silvie Dymáková

Praví "šmejdi" se však z nového dokumentu vytratili a jejich oběti tu mají málo prostoru, ač právě oni znovu zosobňují nejsilnější prvek. A nejsmutnější. Neboť už vědí, co je čeká, přesto se nemění. Dymákové se svěří – Na akci pojedu, nechci být sama, ale kupovat nic nebudu – a koupí; doplněk výživy za pětadvacet tisíc korun, který vyhodí do popelnice.

Fenomén Šmejdi tedy podává dobrou zprávu o společenské aktivitě a špatnou o marném boji trvajícím i po vyhrané bitvě. Ovšem jeho informační i filmařská hodnota je mnohem slabší než u původních Šmejdů.