Řada snímků dosud nikdy nebyla vystavena. Kromě známých fotografů Bohdana Holomíčka a Jiřího Jahody zde jsou také snímky z archivu šéfa Havlovy ochranky.
„Havlův vztah k tomuto regionu byl velmi těsný už od roku 1967, kdy koupil chalupu na Hrádečku. Často se na Trutnovsko vracel. Snažili jsme se vybrat lidské, všední fotografie. Chtěli jsme také ukázat, že lidi měli prezidenta rádi, při projevech ho poslouchali a v podstatě mu viseli na rtech,“ říká kurátor Ondřej Vašata.
Zatímco fotografie z Hrádečku nebo trutnovského festivalu jsou notoricky známé, výstavu zachycuje i mnohem civilnější události.
Například Havlovu návštěvu Muzea Podkrkonoší z konce 60. let po boku jeho tehdejšího přítele – herce Václava Mareše.
Výstava nabízí vhled do Havlova soukromí
Nejpozoruhodnější snímky pocházejí ze 70. let. Ukazují slavného dramatika během návštěvy představení divadla Semafor v Národním domě nebo jako svědka na svatbě Pavla Landovského v Mladých Bukách. Výstava nabízí vhled do Havlova soukromí, zachycuje například momentku z trutnovské cukrárny nebo chvíli, kdy čte knížku o pivovarnictví.
Expozice neopomíjí ani Havlovu prezidentskou éru. Zkraje 90. let se například s tehdejším ministrem zahraničí Jiřím Dienstbierem zúčastnil „demonstrace“ za otevření hranic s Polskem na Pomezních Boudách, v roce 1992 zase besedoval v Horním Starém Městě. Výstavu uzavírají snímky z předávání čestného občanství a kulturní ceny města Trutnova v roce 2010.
Na přehlídce se podílelo zhruba deset autorů, vesměs z trutnovského regionu. Nejvíce snímků dodal Havlův dvorní fotograf Bohdan Holomíček. Známé jsou hlavně jeho momentky z Hrádečku. „Václavu Havlovi fotografové nevadili, byl k nim shovívavý, protože si uvědomoval, že fotky jsou to jediné, co zbyde,“ říká janskolázeňský autor.
Některé snímky poskytl šéf ochranky
Blízko k Václavu Havlovi měl rovněž trutnovský fotograf Jiří Jahoda. Od začátku dokumentoval jeho návštěvy zdejšího festivalu, později také fotil prezidenta na Hrádečku. „Na fotografování Václava Havla jsem se vždycky těšil a nebyl jsem sám. Když na festivalu chyběl, tak tam byla polovina fotografů a reportérů,“ vzpomíná Jahoda.
Na výstavě jsou k vidění také snímky, které muzeu poskytl šéf Havlovy ochranky Antonín Matěna. Přestože podle svých slov fotit neumí a vždy se tomu spíš vyhýbal, pořídil vzácné rodinné záběry z dramatikova života. Například ze štědrovečerní večeře nebo při narození štěňat.
„K focení mě přiměla Olga Havlová, která mi dala fotoaparát a občas mi řekla, ať něco vyfotím,“ vysvětluje Antonín Matěna, který se s Václavem Havlem znal čtyřicet let. Mezi lety 1991 až 2001 pracoval jako vedoucí jeho ochranky. „Byla to krásná doba. Václava Havla i Olgu jsem měl rád a vážil jsem si jejich přátelství,“ dodává.
Muzeum Podkrkonoší expozici uspořádalo u příležitosti 25. výročí od sametové revoluce. Potrvá až do začátku února.
