„Zahajuje se zde příprava suchého poldru, který by mohl být v budoucnu nádrží, a proto samotná výstavba bude tuto možnost zohledňovat,“ pronesl třiatřicetiletý šéf resortu zemědělství, který těmito slovy způsobil mnoho otazníků. Všichni se totiž začali ptát, co za dílo přesně vznikne.
Podle některých názorů se v čase vrátil hned o tři roky nazpět, kdy o kdysi uvažované nádrži v Mělčanech vážně přemýšlel tehdejší ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.
„Doufám, že tím nechtěl říct, že se plány, které se připravují už 16 let, zase mění! To by měl říct hlavně lidem, kterým velká voda vzala střechu nad hlavou,“ rozčílila se žena z Dobrušky, jež jen velmi nerada vzpomíná na povodně v roce 1998.
Z ministrovy věty, která mohla zneklidnit stovky lidí na dolním toku říčky Dědiny, není moudrý ani státní podnik Povodí Labe. „Žádná změna projektové dokumentace ani parametrů stavby se v současné době nepřipravuje,“ řekla Jana Burianová, mluvčí společnosti, jež o dílo usiluje už dlouhé roky.
Dobruška usilovala o nádrž
Jurečkova šifra může mít překvapivé vysvětlení. Suchý poldr v Mělčanech se skutečně v budoucnu může změnit na nádrž, avšak pouze v případě povodně, kdy velkou vodu zadrží, aby neohrožovala další obce až po soutok Dědiny s Orlicí.
„My jsme sice chtěli opravdovou záchytnou nádrž na vodu i pro období sucha, ale díky aspoň za suchý poldr. Změnit jeho povahu na nádrž ale může jen případ povodně, kdy by se voda odpouštěla dírou v hrázi. Na suchém poldru se pracuje už strašně dlouho na to, aby se jeho charakter dal jednoduše změnit,“ navázal starosta Dobrušky Petr Tojnar.
Náhlý obrat by přišel právě v době, kdy výstavba suchého poldru čeká jen na vydání územního rozhodnutí (více o stavbě čtěte zde). Vyhráno však nebude mít ani poté: komplikace se dají očekávat nejen ze strany ekologů, ale rovněž od vlastníků půdy (více čtěte zde).
A právě zde je další podobnost se stavbou silnic. Protože výkupy pozemků pro potenciální zátopové území o rozloze 55 hektarů váznou, už nyní se připravují kroky k možnému vyvlastňování.
„Termín realizace se bude odvíjet především od rychlosti výkupu pozemků,“ uvedl hejtman Lubomír Franc.
„Pokud by se stavba, která má ochránit stovky nebo tisíce občanů, měla zastavit kvůli několika jednotlivcům, bude využití institutu vyvlastnění skutečně na místě. Prostředky na tyto projekty má stát vyčleněny,“ potvrdil ministr Jurečka.
„S poldrem nesouhlasím a souhlasit nebudu,” reagoval přesto Josef Petr z Mělčan, jehož pozemky rovněž stojí v cestě.
Vranka a mihule mají problém
Kromě majitelů půdy mají velký problém s poldrem i ekologové, kteří upozorňují, že v první řadě se musí řešit skutečné příčiny povodní nebo sucha, nikoli až jejich následky.
„Patnáct let jedeme na mrtvém koni. Chápu starosty, že chtějí ochránit svoje obce, ale to nelze za cenu vyhubení vzácných druhů živočichů a rostlin. Krajina má širší problémy, které poldr neřeší. Měli bychom se zabývat alternativami, které budou vedle protipovodňové ochrany řešit i ochranu zvlášť chráněných živočichů a rostlin,” apeloval například krajinný ekolog a hradecký zastupitel Martin Hanousek.
Základem poldru bude především 520 metrů široká hráz s výškou skoro 14 metrů. Ochránci přírody argumentovali, že Mělčany jsou unikátní výskytem ohrožených druhů mihule potoční a vranky obecné, které nutně potřebují čistou tekoucí vodu.
„Jenže ekologové protestovali i proti nádrži, která by pro ohrožené ryby byla mnohem šetrnější, protože by se z nich mohla odpouštět voda. Dědina už nyní v létě vysychá a ty ryby nyní vyhynou, protože nebudou mít vodu,“ řekl starosta Tojnar.
Pokud by vše šlo podle plánů, mělčanský poldr by mohl mít vyřízenou dokumentaci v roce 2016, stavba za 530 milionů korun by začala nejdříve v roce 2017 a hotovo by mohlo být o dva roky později.
Do roku 2019 má vzniknout více vodních děl
Právě do roku 2019 by ale v Královéhradeckém kraji mělo vzniknout více děl, od kterých si Povodí Labe slibuje podstatně lepší ochranu před hrozícími povodněmi. Kromě Mělčan by měly vzniknout poldry Mlýnec na Mrlině a v Bukovině nad Labem, stavba další suché nádrže se chystá v Žirči. Úpravami projdou rovněž stávající nádrže Labská, Jahodnice, Valcha a Štěpanice, kde státní podnik chystá zvýšení zadržovacích funkcí.
„Dále připravujeme opatření ke zvýšení retenčního prostoru na malých vodních nádržích a budeme pokračovat i v liniové ochraně ohrožených obcí. V současné době se například zpracovává studie odtokových poměrů, která řeší návrh protipovodňových opatření pro Nový Bydžov,“ dodala mluvčí Povodí Labe.
„Pro kraj je problematika ochrany před povodněmi jednou z priorit a dokládá to řada projektů. Od loňského roku je nově chráněna Jaroměř a podobné akce byly i ve Velkém Poříčí, Broumově, Albrechticích, Týništi nebo Hostinném,“ uvedl hejtman Franc.
