„Z druhů, které by jinak odlétly do teplých krajin, je to zejména červenka obecná a budníček menší. K vidění je také pěvuška modrá a pěnice černohlavá. Pozoroval jsem také rehky a bekasiny,“ vyjmenoval Martin Pudil, ornitolog Severočeského muzea v Liberci.
Kromě pěvců mohli lidé spatřit také některé druhy severských kachen či husí.
„Ty přes naše území obvykle jen táhly, maximálně se tu zastavily, aby si odpočinuly. Letos tu zůstávají,“ potvrdil zoolog Zdeněk Vitáček, ředitel českolipského muzea.
Právě na Českolipsku v okolí Mimoně byli spatřeni nejvznešenější ptáci, legendární jeřábi popelaví. Ti zde sice v létě hnízdí, jejich zimní výskyt překvapil i zkušené ornitology.
„Naposledy jsem je viděl 26. prosince. Předpokládám, že teď už přelétli jižněji třeba na Mělnicko. Byl to pár s mládětem, které možná nebylo připraveno na dlouhou cestu za teplem, proto zde zůstali,“ komentoval Vitáček.
Martin Pudil si dokonce myslí, že mohlo jít o jedince, kteří už se třeba do Čech předčasně vrátili. „Jeřábi, které jsem o víkendu zahlédl, se pravděpodobně vrátili ze zimovišť na jihu Evropy o šest týdnů dřív,“ spekuloval.
Tahy jsou pro ptáky velmi náročné
Ptáci své chování mění kvůli nezvykle teplým zimám. „Ptáci obvykle táhnoucí jen do Středomoří se prostě snaží doletět jen tam, kam je to nezbytně nutné a když jim počasí přeje, tak se snaží zimu přečkat i tady, neboť tah je pro ně velmi náročný a ztráty ptáků na tahu jsou taky poměrně vysoké,“ vysvětlil Pudil.
Některé druhy podle něj své tahy zkracují - jako například pěnice černohlavá. Ta kdysi na zimu létala do Středomoří, nyní odlétá jen do Anglie, kam to má blíž. V posledních letech si ornitologové všimli, že zkouší přezimovat i v Česku.
Jediné, co ptákům znepříjemňuje zimu, je nedostatek přirozené potravy - hmyzu. Většina druhů tedy vyhledává vajíčka a kukly hmyzu, pavouky zalezlé ve škvírách, bobule keřů, plody a semena, jako jsou ptačí zob a šípky, nepohrdnou ani jablky v sadech a rakytníkem.
Pokud začnou mrazy, ptáci nepřežijí
Pokud ale přijde sněhová pokrývka a vysoké mrazy, mají i takoví nevybíraví jedinci namále.
„Pokud takto mírná zima vydrží, tak na tom získají přezimující ptáci, protože neztráceli energii náročným tahem do tepla, pokud přijde tvrdá zima, tak většina nepřežije a budou nahrazeni ptáky, kteří migraci podstoupili. To je prostě realita a riziko této strategie,“ zdůraznil Pudil.
Klimatické změny se ale nepromítají jenom do chování ptáků. Přírodovědci vypozorovali, že postupně probíhá druhová proměna studenomilných druhů za ty teplomilnější.
„Příkladem budiž malí netopýři vrápenci. Vyhovuje jim teplý průběh zimy a v posledních letech jejich počty rostou. Nahrazují jiné druhy netopýrů, kteří k přezimování potřebují nižší teploty,“ vylíčil Zdeněk Vitáček.
Stejně tak se skokan hnědý stěhuje severněji a nahrazuje ho skokan štíhlý.
Díky teplejším podmínkám můžeme v Česku spatřit například také pavouka slíďáka tatarského, kudlanku nábožnou, ojediněle i šakala nebo bobra.
