Martina Erbsová je předsedkyní hradecké neziskové organizace Kontrapunkt, která v Hradci Králové pořádá Open Air program festivalu Divadlo evropských regionů, sérii venkovních setkání Zaber Hradec a letos poprvé také podzimní hudební přehlídku Jazz Goes to Town.
Zkušená pořadatelka ví, jak je pro život ve městě důležité, aby v něm vzkvétala „pouliční“ kultura, aby se lidé pravidelně setkávali, a to nejen v kamenných divadlech či kavárnách.
Co udělat, aby Hradec byl městem pro mladé ještě přitažlivějším?
Prvním předpokladem je, že se mladí budou chtít aktivně zapojovat do společenského dění a že si budou chtít dotvářet místo, kde žijí a studují.
Martina Erbsová
Jak je motivovat?
Pokud budu mluvit za kulturní organizátory, pomoci by mohly jednodušší podmínky pro využívání veřejných prostor, které jsou v Hradci sice z většiny opravené, prostorné a čisté, ale tak nějak životapusté. Pořádání odpoledního koncertu či blešího trhu by usnadnilo, kdyby město vytipovalo lokality, kde můžete něco uspořádat bez nutnosti žádat o zábor. Jen byste se zapsali do pořadníku. Pokud je však potíž v tom, že mladým chybí dostatečná zkušenost a chtěli by ji nejprve získat, mohou napomáhat při pořádání větších akcí.
Například?
My jako Kontrapunkt každý rok na červnovém Open Air programu spolupracujeme s dobrovolníky, kteří tuto praxi následně zúročí při přijímacích zkouškách na vysokou školu či v žádosti o zaměstnání.
Co v Hradci z pohledu organizátora kulturních akcí chybí?
Když nebudu mluvit jen za sebe, ale i za další nezávislé kulturní kolegy, to, co nás do jisté míry frustruje, je absence multikulturního prostoru, kde by byly ateliéry, zkušebny, dílny, sál pro divadelní představení, koncerty a kavárna. Tedy jeden záchytný bod, kam kdykoliv přijdete, víte, že se tam něco děje. Když takové místo existuje, dá se tam budovat kreativní komunita a mohou vznikat nové nápady.
Je těžké takové místo vytvořit?
Sice se mezi sebou známe, ale cítím určitou roztříštěnost. V jistém směru tento hradecký deficit vykrývá svými programy Bio Central a Café Náplavka, kde je možné po domluvě uspořádat promítání, výstavu, koncert a podobně. Ale že takový společný prostor chybí, je zřetelnější právě teď, kdy městská galerie v Hradci nikdy nestála a krajská se rekonstruuje, a tak výtvarníci musí hodně napínat síly, aby vůbec mohli uspořádat výstavu.
Dělá hradecká radnice dost pro to, aby byl Hradec ideálním místem k životu pro středoškoláky a vysokoškoláky?
Kromě toho, že jsou zde velké možnosti sportovního vyžití, město podporuje řadu kulturních akcí, jejichž cílovou skupinou jsou mladí do 30 let. Otázkou ovšem je, kolik z těchto akcí si pořádají studenti sami. Asi by to stálo za průzkum. Mladí třeba mají dobrý nápad, ale vůbec netuší, že má město grantový systém, kam je možné se přihlásit. Komunikace s úřadem jim může připadat složitá nebo se bojí, že jejich nápad ve velké konkurenci ostatních žádostí zapadne. Příkladem dobré praxe by mohly být grantové výzvy určené přímo studentům a mladým lidem na rozjezd nějaké akce či společenského projektu.
Za co byste město pochválila?
Co se v poslední době městu hodně povedlo a co patrně nepřímo umožnilo rozkvět několika nezávislých uměleckých produkcí a stmelení hradecké hudební komunity, je rekonstrukce Šimkových sadů, kde se „džemuje“ na trávě, leze na „slacklině“ mezi stromy a griluje. A to není ve všech městech samozřejmé.
Organizace Kontrapunkt, které předsedáte, bude letos poprvé pořádat podzimní Jazz Goes to Town. Chystáte velké změny?
Letošní ročník bude usilovat o větší žánrovou a stylovou otevřenost i o návrat k původní myšlence, která je vtělena do samotného názvu festivalu. Tedy k tomu, aby se festival otiskl do života města a během pěti dnů svého trvání proměnil a oživil jeho atmosféru. Program rozprostřeme v nejrůznějších prostorech po obou březích centra Hradce Králové.
