Trať z Náchoda do Kudowy stavěli zajatci i ženy jako dar pro Hitlera

I když Náchod a polské lázně Kudowa Zdrój leží takřka nadosah, žádné železniční spojení nemají. Jedinou krátkou epizodu představuje trať, kterou Němci nechali postavit narychlo před sedmdesáti lety. Projelo ale po ní jen pár vlaků během jara 1945, pak válka skončila a poté i železnice.

Trať překonávala řeku Metuji přes provizorní pilotový most. Snímek je ze zatěžkávací zkoušky mostu. | foto: Regionální muzeum v Náchodě

Jen zarostlé náspy, několik kamenných mostů a malebné nepoužívané nádraží zbylo z někdejší železniční spojky mezi pruskými lázněmi Kudowa a Náchodem.

Zbytky trati na nynějším polském území lákají leckterého „železničního archeologa“, ale na české straně už není patrné téměř nic. Železnici nechali budovat Němci kvůli zásobování posouvající se frontové linie a hotova byla 20. dubna 1945.

„Němci měli hlavně zájem, aby byla železniční spojka hotova 20. dubna a mohl to být jeden z posledních dárků Hitlerovi k jeho narozeninám, což se jim jakž takž podařilo,“ říká historik Václav Sádlo, který se věnoval stavbě trati v knize Náchod za Protektorátu.

Trať se potýkala s výškovými rozdíly

Běloveský kronikář Antonín Samek popisuje, že už v roce 1940 přijela na hranice komise německých drážních a vojenských odborníků, aby posoudila vhodnost vybudování už dříve zamýšlené železniční spojky Náchod - Levín. Tehdy však spojku odmítli kvůli velkým výškovým rozdílům.

Výstava k 70. výročí posledního boje v Náchodě

- vernisáž se koná v úterý 5. května 2015 v 16 hodin v nové celnici u polské hranice
- pamětníci vystaví fotografie a dokumenty k dramatickým událostem z 9. května 1945, kdy se odjíždějící Němci střetli s ruskými vojáky a u staré celnice padlo i několik obyvatel
- výstava potrvá do 22. května, otevřeno je od pondělí do pátku od 10 do 16 hodin

Železniční spojka se stavěla od února do dubna 1945. Na násep se navážely stovky vagonů hlíny i lomového kamene. „Otrocké práce prováděly Židovky z koncentračního tábora v Žakši, německy Sackisch, dále sovětští zajatci a asi padesát českých nasazených dělníků,“ popisuje Václav Sádlo.

Místní nosili lidem na stavbu jídlo

Podmínky na stavbě byly těžké. Denně se pracovalo dvanáct hodin bez stravy. Ženy českých celníků s Běloveskými napekly pro zajatce přes tisíc domácích buchet.

„Mnoho místních lidí donášelo zajatcům chléb, ale dělali to tak nešikovně, že vše nejčastěji zabavili strážci,“ říká Antonín Samek.

V prádelně ve sklepě celnice dokonce vznikla ilegální kuchyně, kde ženy celníků vařily z donesených darů, krup, kysaného zelí či brambor, jejich mužové opatřovali maso na jatkách, shromažďovalo se i plátno na košile pro zajatce.

Železniční spojení přes česko-polskou hranici

* trať z Chocně do Broumova se stavěla v letech 1873 až 1875, dál se dalo cestovat z Meziměstí do pruského Waldenburgu (polsky Wałbrzych)
* v roce 1902 se otvíralo železniční spojení mezi Kladskem (německy Glatz, polsky Kłodzko) a pruskými lázněmi v Chudobě (německy Bad Kudowa, polsky Kudowa Zdrój), přímé vlaky jezdily až do Berlína, roku 2013 se po tříleté modernizaci znovu otevřel úsek Kudowa Zdrój - Duszniki Zdrój
* roku 1903 byla trať z Kudowy prodloužena do pohraniční obce Słone (česky Slaný, dnes součást města Kudowa Zdrój), kde končila kousek před českými hranicemi v Bělovsi, tam se měla napojit na trať Choceň - Meziměstí
* Před 70 lety 20. dubna roku 1945 vznikla železniční spojka mezi Náchodem a Kudowou pro zásobování posouvající se frontové linie, ale roku 1948 definitivně zanikla

Součástí tratě byl i provizorní pilotový most přes řeku Metuji, který vznikl blízko Slánského mostu, po němž vedla silnice z Náchoda na hranici. Zatěžkávací zkoušky pilotového mostu provedly lokomotivy DRB 38 a ČMD 524,1.

Projelo jen několik vlaků

„Zkušební jízda s několika vagony ale potvrdila neúnosné stoupání. Proto do týdne byl doslova pekelným tempem táhlý násep před mostem směrem k Náchodu zvýšen. V kronice města Náchoda z roku 1945 se píše, že z Náchoda byl už dne 3. května v 11:36 vypraven první řádný osobní vlak do Chudoby. Byl zde také zapřažen vůz Červeného kříže a dva vagóny, ve kterých jelo asi 20 osob. O nákladní dopravě nejsou žádné zprávy,“ píše Samek v knížce Běloveské události roku 1945 očima svědků.

Další vlak - tentokrát vojenský - projel z Chudoby na náchodské nádraží 5. května 1945, ale hned se vracel, protože ruští vojáci už byli v Kladsku, vzpomíná Miloslav Řezníček z Bělovsi.

Kdosi na vlak podle kronikáře Samka vystřelil z kopce a vojáci střelbu opětovali. „Byl to obrněný německý vlak, z nějž vystřelili na starou celnici, kde jsme jako rodina bydleli,“ vypráví Řezníček, jemuž bylo třináct let, když se 9. května strhl ozbrojený konflikt ustupujících Němců na běloveské celnici.

Poslední vlak odvážející válečné zajatce projel na trati 12. května 1945.

Spojka zanikla, ale na polské straně je patrná

Ještě v roce 1946 se podél náchodské trati rozšiřoval násep pro druhou kolej, ale na její stavbu nikdy nedošlo. Rusové vytrhali koleje na polské straně, roku 1947 ženijní oddíl z Pardubic zničil koleje a dřevěný provizorní most na české straně.

Po někdejším náspu na české straně vede nyní mezinárodní silnice k hranici. „Za hranicemi na polské straně je ale trať v terénu dobře vysledovatelná a je docela zážitek si její trasu projít,“ zve k vycházce středoškolský učitel Jan Ježek na svém webu Bohemia Orientalis.

Lidé tam dosud najdou železniční zářezy nebo mosty, místy se trať změnila v lesní cestu nebo ji překryly zahrádky a průmyslové areály.